Ivan David
6. 11. 2016
Protože komerční média jsou drahý podnik a dnes už je asi nevlastní nikdo jen proto, aby mohl propagovat pravdu a lásku. Kdysi existovala média, která se o to vážně pokoušela a média, která nezastírala, že hájí “pravdu” nějaké partaje či zájmové skupiny. To se za poslední desetiletí prudce změnilo. Dnes platí “pravda” toho, kdo nejvíc platí. Protože “ten” může zkorumpovat nebo zničit každého. Kdo tomu nevěří, nechť si přečte krásně zdokumentovanou studii Roberta W. McChesney: “Problém médií”. Weby jsou mnohem levnější, mohou si dovolit i tu pravdu, aspoň zatím. Prodejní jsou i průzkumníci veřejného mínění.
Kvalitní, dostatečně rozsáhlý, reprezentativní a metodicky korektní průzkum je velmi nákladný. Nikdo si ho neudělá jen tak pro radost. Někdo ho musí zaplatit. Některé agentury jsou schopné a ochotné provést korektní a pravdivě interpretovaný průzkum. To není průzkum široké spotřeby. Pravdivý průzkum si nechávají udělat i partaje. Členům stran není výsledek dostupný, ba často ani fakt, že byl průzkum proveden. Výsledek zná partajní analytik a nejužší vedení. Výsledky vedení sdělí, jen pokud jsou příznivé. Placení funkcionáři chtějí znát svoji perspektivu, nejsou zvědaví na “nositele dobrých zpráv”. Stejně kvalitní průzkumy si nechávají dělat průmyslové a obchodní firmy. Pravdivé výsledky jsou pro ně životně důležité.
Průzkumy pro “širokou veřejnost” jsou určeny k manipulaci, matení veřejnosti. Objednávají je média blízká zájmovým skupinám. Nepravdivé výsledky jsou pro ně životně důležité. Výsledky se ovšem nesmějí podstatně odchylovat od reality, když se blíží jev, který je možno s výsledkem porovnat. Například volby. Protože agentura by ztratila vážnost a tedy i vliv. A za ten se platí.
Jak to souvisí se “vedením” Clintonové? Ti kteří ji chtějí, jsou ve svém součtu mnohem bohatší než miliardář Trump. Proto výsledky, které vycházejí v novinách a hlásají se v nikoli nezávislých elektronických médiích musejí hovořit pro volební úspěch Clintonové.
Je dávno známo, že nerozhodnutí voliči, a o ty se v kampani bojuje, dávají statisticky významně více přednost té volební straně a tomu kandidátovi, o kterém jsou přesvědčeni, že zvítězí. Snad to pak pokládají také trochu za své vítězství, nebo mají pocit, že vyhráli v loterii. Proto je favorit přitažlivější pro každého, kdo neví o moc víc, než do říkají “preference”. Tedy pro velkou většinu.
Proč “vede” Clintonová “jen těsně”? Protože je potřeba na poslední chvíli zmobilizovat všechny potenciální voliče Clintonové, aby opravdu k volbám přišli. A za druhé, majitelé agentur chtějí žít i po volbách. Pokud “náhodou” Trump vyhraje, aby nevypadali tak moc jako podvodníci. Aby si u nich ještě někdy někdo nějaký průzkum objednal. A ti, kteří tipovali skutečného vítěze, mají šanci na objednávky.
Clintnová “kupodivu” vede ve všech českých prestitutních médiích? I když I-Ďes přiznává, že většina čtenářů si přeje vítezství Trumpa.
Můžete tomu říkat “teorie spiknutí”, ale je to praxe spiknutí. Politici se spikávají, je to jejich řemeslo. Myslím, že o tom víc trochu víc než průměrný občan ČR.
Pokud jste to všechno dávno věděli, snad jsem Vás, vážení čtenáři, tímto sdělením neurazil…
Možná že se Trump dohodl, co neudělá po svém zvolení. Pokud vyhraje a nedohodl se, nastane s vysokou pravděpodobností tradiční americká demokratická varianta – “kalašnikov”, i když v USA je kvalitní ostřelovací puška pravděpodobnější už proto, že k nastalé “politické změně” se kupodivu nikdo nepřihlásí.
