Stanislav A. Hošek
4. 11. 2016
Na svátek Všech svatých se uskutečnilo setkání všech nejvyšších ústavních činitelů naší země, údajně prý proto, aby projednali problémy zahraniční politiky naší vlasti, které oni považují za důležité. Snad aby jejich porada byla alespoň trochu konkrétní, tak svůj sbor nejvyšších doplnili o ministry zahraničí a obrany. Podle otázek, které probírali, by podle mého názoru bylo potřebnější, aby si vyslechli spíše šéfy zpravodajských služeb. Jenže ono to vypadá, že jenom potřebovali někoho, kdo by zformuloval závěrečný dokument zde.
Hovořili o tolika problémech, že ani z nich jeden nemohli být schopni probrat na potřebné úrovni, nadtož podrobně. Již tento fakt naznačuje, že smyslem setkání bylo něco naprosto jiného, než probrat několik věcných záležitostí z mezinárodní politiky současné politické moci ČR. Podle toho také vypadá i závěrečné prohlášení, které bylo pro veřejnost vydáno a připomíná spíše jakýsi nepovedený plagiát papežského „Urbi et Orbi“.
Dovoluji si hned na úvod tvrdit, že jsem ještě nikdy nečetl zbytečnější text z dílny současných nejvyšších ústavních činitelů. Píši to v úvodu proto, že dále své tvrzení hodlám podpořit několika argumenty, ale především proto, že na skutečný závěr chci prezentovat svůj názor o motivaci prohlášení „čtyřky“, což považuji za důležitější, než text samotný.
Čtveřice se snaží veřejnost země utvrdit o tom, že, cituji: „V otázce hledání východisek z tzv. migrační krize panuje shoda ústavních činitelů na tom, že je nutné prosazovat v EU komplexní přístup kombinující kroky zaměřené na řešení příčin současné migrační vlny směřující do Evropy spolu s posílením ochrany vnějších hranic EU“. Konec citace. V mých očích je v prvé řadě zarážející, že čtyři, byť nejvyšší ústavní činitelé, tvrdí něco za všechny ústavní činitele, jichž je na tři stovky. Hlavně mi ale vadí, že bohapustě lžou, protože za celou dobu trvání migrační krize naši ústavní činitelé na její průběh, řešení, ba na postupy EU nevykazovali žádnou názorovou shodu.
Hned v druhém odstavci uvedeného dokumentu naše čtveřice mimo jiné diktuje EU, co ve věci migrační politiky musí udělat, cituji: „EU však musí posílit ochranu svých vnějších hranic včetně posílení kapacity Frontexu a své schopnosti krizového managementu pro zvládání krizí ve svém okolí“. Konec citace. S vědomím toho, jak účinně dokáží tito reprezentanti státu prosadit své názory na domácí scéně, je jejich nátlak na „velení“ EU, ba i NATO spíše směšný, než smysluplný.
V následujícím odstavci se dokonce vyjadřují k vnitřním záležitostem jiné země, což je už úplný nonsens. Pochybuji, že by byli nadšeni, kdyby třeba ústavní činitelé zmiňovaného Turecka, se vyjadřovali k situaci v našem státě.
Mne osobně nejvíce oslovil odstavec o Rusku. Především pak věta, cituji: „Nelze přehlížet flagrantní porušení mezinárodních norem a závazků, jakým byla anexe Krymu a zapojení do konfliktu na východě Ukrajiny ze strany Ruské federace“. Konec citace. V prvé řadě si nepamatuji, že by se kterákoliv nejvyšší čtyřka naší země někdy sešla a odsoudila až tisícinásobné „flagrantní“ porušování mezinárodního práva ze strany jakéhokoliv jiného člena mezinárodního společenství. Dělá-li to současná čtveřice, pak tím dává jednoznačně najevo souhlas s nepřátelskými metodami mezinárodních institucí vůči Rusku. Což v mých očích znamená, že naši zem staví do řad eventuálních válečných nepřátel Ruska. Což mne poněkud děsí.
Za absolutně zbytečné pak považuji vyjádření k brexitu. Naše zemička je co do počtu obyvatel poněkud přerostlou čínskou vesnicí a i v rámci EU vedle kolosů jako je Británie, Francie, Německo, či Itálie, nebo Španělsko, naprosto nezpozorovatelná, jak placatý kámen, takže hlas naší čtveřice je něco jako štěkání psů na karavanu, jak se obrazně říká. Měli bychom konečně všichni pochopit své místo v celcích a chovat se pokorně podle toho. Řečeno tvrdě a nekompromisně, měli jsme si svá členství v nadnárodních institucích dobře promyslet, než jsme do nich vstoupili.
Sečteno a podtrženo, mám dost důvodů si myslet, že prohlášení nejvyšší ústavní čtveřice z prvního listopadu letošního roku je falešnou vlajkou. Pravý důvod je naprosto jiný. V prvé řadě jde o pokus zbavit sami sebe pachuti z poněkud zbrkle vydaného prohlášení stejné čtveřice, k návštěvě dalajlámy v ČR.
Podle mého vidění jde dokonce hlavně, ne-li jenom, o vyjádření reálného stavu vztahů současné politické moci vůči gangu pražské intelektuálské luzy, která celých dvacet pět let bojuje o dominantní postavení v celé naší společnosti. Zmíněná garda totiž za pomocí některých vlivných příslušníků lumpeninteligence, dokonce snad i zahraniční, nejen doslova seřvala naše nejvyšší ústavní činitele za celkový postoj k Číně, ale celého incidentu skvěle využívá už i v boji o moc, čti o významná koryta dokonce až ve sféře nejvyšších ústavních činitelů.
Za třetí v nebývalé aktivitě na obou stranách barikády našich politických person cítím zápach příprav střelného prachu k blížícímu se výročí poslední změny celého politického režimu u nás.
Pokud se nemýlím i jenom v jednom bodu svého tvrzení o skutečných motivech prohlášení nejvyšší čtyřky, pak je stav politického klíma v naší zemi doslova katastrofální a hrozí výbuchem.
