Thierry Meyssan
123.10.2016 Voltairenet (překlad Messin)
Thierry Meyssan pokračuje ve svém příběhu o válce, kterou nastartoval Washington a jeho spojenci proti zbytku světa. Do boje vstoupil Egypt. Izrael napadl Sýrii. Turecko navzdory protestům Bagdádu udržuje své jednotky v Iráku. Míříme k pátému rusko-čínskému vetu v Radě bezpečnosti OSN, které bude tentokrát uplatněno proti francouzskému návrhu rezoluce.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu zveřejnil vyhodnocení ruských vojenských akcí v Sýrii. Potvrdil, že během jednoho roku „osvobodili 586 lokalit a více než 12.000 čtverečních kilometrů území, odstranili 35.000 teroristů, včetně více než 2.700 z Ruska a zemí Společenství nezávislých států (SNS).“ Těmito informacemi oponoval výsledkům Spojených států, které, zatímco tvrdí, že bojují proti teroristům, je ve skutečnosti podporují proti Syrské arabské republice.
Ruská duma jednomyslně schválila rusko-syrskou dohodu o zmocnění rozmístit ruského letectvo na syrské základně Hmeimim a to na dobu neurčitou. Tento text byl tajně podepsán v srpnu 2015 a byl v dumě předložen za účelem zveřejnění ruské pozice. Ruská duma upřesnila, že ruská vojenská přítomnost v Levantě (Sýrii) je k boji proti terorismu nezbytná.
Zároveň jsme viděli začátek největších rusko-egyptských cvičení od doby vlády Gamala Abdela Nassera (Gamál Násir). Ruští náčelníci štábu naznačili, že tyto manévry umožní koordinaci obou armád v jejich boji proti džihádistům a to zejména v poušti. Tím Rusko učinilo oficiálním své vojenské nasazení v Egyptě, stejně jako v Sýrii a Jemenu (i když jeho přítomnost v Jemenu je v tuto chvíli neoficiální).
Několik amerických generálů odhalilo, že od Korejské války nebyla situace nikdy tak vážná. Podle nich by konfrontace mezi Spojenými státy a Ruskem mohla být krátká, avšak v historii nevídaných rozměrů. Náčelník štábu pozemní armády generál Mark A. Milley potvrdil, že proti sobě stojící námořnictvo a vzdušné síly by mohly jeden druhého vymazat a nejkrvavější boje by se odehrály na zemi. Velvyslanec Charles W. Freeman jr. varoval před přijímáním akcí, když už se Rusku a Spojeným státům až dosud dařilo vyhnout jaderné válce.
PKK, jinými slovy turečtí Kurdové, využili situace ke znovuobsazení Jarabulusu na severu Sýrie. Turecko odsuzuje irácké protesty namířené proti němu, a navíc odmítá stáhnout své vojáky z iráckého území, když tvrdí, že Bagdád napadá pouze přítomnost tureckých vojáků, zatímco v zemi jsou rozmístěni vojáci dalších třiceti zemí.
Izraelci zase využili situace, že USA a Rusko byly zaneprázdněny vzájemnou konfrontací a zaútočili na oblast sousedící s okupovanými Golanskými výšinami.
V srpnu 2014 Tel Aviv vynutil vypovězení Modrých přileb OSN (UNDOF) a nahradil je džihádisty z Al-Kajdy. Premiér Benjamin Netanjahu měl společné foto s některými z 500 džihádistů, léčenými v izraelském Ziv Medical Centre. V červnu 2016 prohlásil, že by nikdy nevrátil Golany jejich syrským majitelům. Podle Ruska a USA byl tento krok už příliš a tak se společně dohodli na napsání rezoluce, vyzývající Izrael k zastavení jeho podpory teroristům a umožnění OSN znovu plnit své poslání. Rezoluce měla být zveřejněna v srpnu, ale projekt nepřežil zhoršení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem.
Izraelské dělostřelectvo ostřelovalo každé odpoledne, stejně jako jejich letectvo, které střílelo na syrské území z izraelského vzdušného prostoru. Džihádistům tak poskytli krytí.
Pokud by se Izraeli s džihádisty podařilo vytvořit koridor mezi syrskou demilitarizovanou zónou a farmami libanonské Šibá, bylo by možné rozšířit válku na jih Libanonu. Kurdské populaci této oblasti, loajální princi Talalovi Arslanovi a Syrské arabské republice, spíše než Walidu Jumblattovi, hrozí riziko, že bude vyhlazena džihádisty.
Spojené státy na diplomatické úrovni požádaly o zahájení vyšetřování syrsko-ruské ofenzivy proti džihádistům ve východním Aleppu kvůli „válečným zločinům“. Zástupce generálního tajemníka OSN pro Sýrii Steffan Mistura navrhl bojovníkům zajištění bezpečnosti, pokud se rozhodnou odejít z východního Aleppa do Idlíbu, čímž přeruší bitvu a zachrání civilisty. Ale tento kompromis (inspirovaný ředitelem OSN pro politické záležitosti Jeffrey Feltmanem) byl odmítnut Francií.
Po konzultaci s Izraelem Paříž rozhodla, že nebude integrovat změny, které její ministr zahraničních věcí Jean Marc Ayrault vyjednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, ale představí svůj projekt v sobotu na Radě bezpečnosti. Pan Ayrault osobně navštíví New York, aby tam svůj text bránil.
Francouzský projekt plánuje zastavit veškeré bombardování východního Aleppa, ať už dělostřelectvem či letectvem a zakázat všechny lety nad městem vojenskými letadly. Rusko okamžitě potvrdilo, že bude návrh vetovat. Ještě neznáme čínský postoj, ale je možné, že se dočkáme pátého společného veta Moskvy a Pekingu vůči iniciativě NATO ohledně Sýrie, což by pak stalo největším předmětem mezinárodního napětí od konce druhé světové války. Tato blokáda by mohla zpochybnit budoucnost Organizace spojených národů.
Překlad Messin
