13. 10. 2016
Téma posledního Klubu politické iniciativy Nová republika „Zajíštění svrchovanosti a územní celistvosti ČR, ochrana životů, zdraví a majetku jeho občanů“ bylo pro jeho účastníky jistě zajímavé a podnětné. Důkazem toho byla rozsáhlá a zajímavá diskuze, s řadou podnětů a připomínek, které jsou ve zkrácené formě uvedeny u jednotlivých částí níže popsaného bezpečnostního systému.
Smyslem a účelem bezpečnostního systému je plnění základní povinnosti státu dané článkem 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. K jeho vytvoření a fungování byla zpracována řada dokumentů, předpisů a koncepcí.
Jedním z hlavních dokumentů je „Bezpečnostní strategie České republiky“ přijatá vládou ČR v roce 2015 , ve které jsou stanoveny zásady pro pružnou reakci na bezpečnostní hrozby vůči České republice, integraci, koordinaci a řízení činnosti jednotlivých složek bezpečnostního systému.
Mezi předpokládané bezpečnostní hrozby patří vnější a vnitřní ohrožení ČR, přírodní a technologické katastrofy, migrace, apod.
V „Bezpečnostní strategii ČR“ jsou uvedeny jednotlivé složky bezpečnostního systému :
– diplomatická služba
– zpravodajské služby
„Je otázkou, zda se tyto služby již vzpamatovaly ze „zemětřesení“, kterým prošly v minulém období. Neuvážené zrušení řady diplomatických a obchodních zastoupení, současná snaha o zrušení našeho velvyslanectví v Damašku, poslední zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS), skandál ve Vojenském zpravodaství (VS), apod. tomu nenapovídá.“
– ozbrojené síly, zvláště Armáda ČR, orgány státní správy a samosprávy, firmy obranného průmyslu
„Vyzrazením dokumentace týkající se zajištění obranyschopnosti státu, vyzrazením rozvědky, zrušením raketových vosk PVO, likvidací vševojskové armády, letectva, ženijního a ženijního vojska, apod., byla naše armáda v minulých letech zcela zdevastována. „
„Je třeba si uvědomit, že v současnosti nemá Česká republika připravenou bojeschopnou armádu, která by zaručila bezpečnost našeho státu a ochranu životů, zdraví a majetku jeho občanů.“
„Podniky obranného průmyslu byly v minulých cíleně likvidovány, „přeživší“ nejsou současnými politiky dostatečně podporovány“.
– orgány a organizace vnitřní ochrany obyvatelstva : Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Obecní policie, vyčleněné síly Armády ĆR, zdravotnické záchranné služby a zdravotnická zařízení, orgány činné v trestním řízení, neziskové organizace, soukromé bezpečnostní agentury
„Integrovaný záchranný systém (policie, hasiči, zdravotníci) je zřejmě, přes všechny problémy s ním spojené, jedinným fungujícím článkem bezpečnostního systému“.
„Otázkou je, jak jsou do systému zapojena soukromá zdravotnická zařízení, jak jsou řízena, podporována, apod.“.
„Zapojení neziskových organizací a soukromých bezpečnostních agentur do systému je, z řady důvodů, velmi problematické. Je sporné, zda naše státní orgány mají nad těmito subjekty vůbec „kontrolu“.“
– nástroje kybernetické bezpečnosti
„Problémem k zajištění kybernické bezpečnosti v případě mimořádných situací zřejmě bude propojení firemních počítačových sítí ze zahraničím, předpokládaná nedostupnost náhradních dílů a zařízení, která se u nás nevyrábí, závislost na elektrické energii, apod.“.
– krizové řízení a jeho orgány
– příprava obyvatelstva pro krizové situace a mimořádné události
„Cvičení krizového řízení a jeho orgánů se provádí ojediněle a nesystémově, příprava obyvatelstva se ve větší míře, z řady důvodů, neprovádí“.
Přijatá „Bezpečnostní strategie“ zcela opomíjí řadu významných činností potřebných pro zajištění bezpečnosti a obranyschopnosti státu např.:
– výchovu k vlastenectví a úctě k autoritám a naší historii v oblasti školství, kultury a médií,
– energetickou a potravinovou bezpečnost (voda, elektřina, plyn, teplo, pohonné hmoty, zajištění
ochrany obyvatelstva, zajištění poravinové a zpracovatelské sobstčnosti v rámci regionu, apod.),
– podporu našich firem, zajišťujích materiální a technických potřeby naší armády a občanů (spotřební a zpracovatelský průmysl, doprava, zásobování, apod.)
– atd.
Jsme přesvědčeni, že právě nyní, v době zvyšujícího se mezinárodního napětí, je o všech těchto složkách a problémech našeho bezpečnostního systému vědět, přemýšlet a hlavně jednat.
Je třeba si uvědomit, že podporou agresivních kroků NATO, kterého jsme členy, nebo shovídavým mlčením, vystavujeme celý náš národ, v případě že se NATO podaří rozpoutat válečný konflikt v Evropě, smrtelnému ohrožení.
Naše členství v NATO je jedním se závazků, přijatých pravicovými vládami bez schválení občany, které nás svazují a omezují, a které je třeba odstranit.
Každý z nás se musí rozhodnout, zda je mu lhostejné, že naše setrvání v této organizaci nám nezaručuje „Zajíštění svrchovanosti a územní celistvosti ČR, ochrana životů, zdraví a majetku jeho občanů“, naopak přímo ohrožuje, nebo trvat na vystoupení naší republiky z NATO.
Cestou ke změně a dosažení úspěchu je vyvinout tlak na všechny naše politiky, napříč politickým spektrem, od těch v obecních zastupitelstvech až po ty na nejvyšších funkcích, na ukončení členství České republiky v NATO, nedílně spojené z dekolonizací našeho státu.
I oni musí pochopit, že je třeba změnit „pravidla hry“ a dosavadní nevyhovující bezpečnostní systém
nahradit novou evropskou bezpečnostní strukturou, založenou na vzájemné úctě a spolupráci.
Není už na co čekat, ani na referendum, které je zásluhou těchto politiků v nedohlednu !
