Zbyněk Fiala 28.9.2016 Vaše věc
První televizní debata amerických prezidentských kandidátů Hillary Clintonové a Donalda Trumpa odpovídala předpokladům – přitáhla obrovský zájem a nepřinesla moc zajímavého. Vystihl to Jill Abramson v Guardianu, když napsal, že debata ukázala, proč tolika voličům připadají oba kandidáti stejně odpudiví. Z českého pohledu by se však našel i v té odpudivosti rozdíl.
Realitní magnát Donald Trump volal po „zákonu a pořádku“, stavěl se za právo policistů „zastavit a prošacovat“ kohokoliv, kdo se mu zdá na ulici podezřelý. Odmítl výhrady, že to bylo označeno za protiústavní praxi. Tvrdil, že byl proti útoku na Irák (nebyl, ale dobře, že je) a že Clintonová podporuje obchodní dohody, které ničí pracovní místa (teď už je Hillary opatrnější, ale věřte jí…)
Senátorka Hilary Clintonová vytahovala Trumpova nevhodná vyjádření na adresu menšin a žen (to může být její nejsilnější téma) a rasistická zpochybňování amerického rodiště Baracka Obamy (to už Trump nedělá).
Část debaty se inspirovala zápasem holých bab v bahně nebo v rybách. Clintonová útočila na Clintona jako na hrabivého developera, který zneužívá problémů na trhu nemovitostí. „Ale to je přece byznys,“ opáčil jí vlídně. Stejně tak mu vytkla, že vyhodil věhlasného architekta. „Možná, že nepracoval dobře a nebyl jsem s ním spokojen,“ nabídl vysvětlení. A připomněl jí, že stoupenci Bernieho Sanderse v její vlastní straně ji označují za „superpredátora“.
Potom tam proběhlo mistrovství světa ve vytahování. „Typická politička, samé řeči, řádná akce. Zní to dobře, ale nefunguje to, nikdy se to nestane,“ uzavřel Trump bohorovně dlouhý výlev, ve kterém ho Clintonová usilovně smažila na rozboru jeho daňových návrhů, zvýhodňujících vlastní podnikání, a označila je výrazem Trumpova díra. Na začátku byla úvaha, jak vrátit do Spojených států obrovské peníze, které mají největší americké společnosti zaparkovány a nezdaněny v zahraničí.
„Řeči jsou důležité, když kandidujete na prezidenta, a mají podstatný význam, když už jím jste,“ poučovala soupeře Hillary. Neodpustila si ani další podstatná sdělení: „Zdá se, že Donald mě kritizuje za to, že jsem se na tuto debatu připravila. Ano, je to tak. A víte, co jsem udělala dalšího? Připravila jsem se na to, že budu prezidentem.“
„Nevypadá na prezidenta, nemá na to výdrž,“ uzavřel své vystoupení Trump. “Byl jsem celou dobu lepší. Rozhodla jste se zůstat doma.“
Je pozoruhodné, co všechno musí voliči spolknout, než dostanou příležitost hodit celou kampaň do urny.
Co bylo podstatného. Trump považuje obchodní dohody NAFTA (s Mexikem a Kanadou) a TPP (Transpacifické partnerství, se všemi v Asii kromě Číny)) za příčinu odlivu výroby ze země. I s pracovními místy, pochopitelně. Clintonová se pokoušela z dřívější podpory těchto dohod vybruslit. Trump to zpochybnil: Teď říká, že je proti, ale když bude zvolena, schválí to.
Řekl toho víc, mluvili jeden přes druhého. Obchodní dohody jsou nejsilnější Trumpovo téma.
Detaily ho nezajímají. Platí daně? Platí. Platí i federální daně? Neodpověděl ani na třikrát opakovanou otázku. Původ svého bohatství připisuje jen své obchodní zdatnosti, na začátku dostal od táty jen „malou půjčku“. Clintonová vypočetla 14 milionů dolarů? No a? Co to je, když se chcete věnovat magnátství?
Připomněl, že vyplnil dotazník, vyžadovaný po kandidátech, a uvedl loňský příjem 694 milionů dolarů. Má za to, že země potřebuje uvažování v tomto formátu, když má roční obchodní deficit 800 miliard dolarů. A kdo to vyjednal v obchodních dohodách?, uzavřel řečnickou otázkou (otázka, na kterou je odpověď známa). V dané fázi debaty to byla spíš otázka řeznická.
Moderátor se pokoušel vrátit k tomu, zda Trump platí daně a upozornil, že může zveřejnit daňový výkaz v rámci auditu svého podnikání.
„Udělám to,“ pravil velkoryse Trump, „přestože mne od toho mí právníci zrazují. Udělám to ve stejné chvíli, když ona poskytne těch 33 tisíc mailů, které smazala. Jakmile to zveřejní, zveřejním to taky,“ řekl a v pokojíčku bylo rázem vymalováno.
Bezpečnost – tady je třeba zbystřit. Mluvilo se o Iráku a ISIS. Clintonová považovala za nutné blýsknout se svými státnickými zkušenostmi ministryně zahraničí a popisovala jemnosti, například potřebu spolupráce se zpravodajci z řad muslimů. „Nesmí od nás být oddělováni a vytlačováni, jak k tomu vede, bohužel, i Donaldova rétorika,“ uzavřela brilantní pointou.
Trump se tomu vysmál. „Ministryně zahraničí velice zdůrazňuje, jak je třeba s nimi pracovat. Pracujeme s nimi už mnoho let a vznikl z toho největší binec, jaký kdo kdy viděl. Podívejte se na Střední východ, je totálně rozvrácený. Pod vaším vedením, ve značném rozsahu,“ vpálil Clintonové.
Mluvil pak o NATO. Připomněl svou vytrvale předkládanou tezi, že mnoho z 28 členů neplatí spravedlivý podíl. A za druhé, už je možná zastaralé, protože se nezaměřuje na boj proti teroru.
A tady se dostáváme k tomu, co může zajímat nás. Vyhlídka větších nákladů na NATO je něčím, co by mohlo usnadnit debatu o tom, jestli to má ještě smysl. Boj proti teroru je neuchopitelné téma, protože souběžně někdo někde podporuje „umírněnou opozici“, která vystřídá staré „radikály“ a jede se dál. Takže místo boje proti by stačilo teror nepodporovat. Ale ve skutečnosti je teror pouhým lapačem cílů. Chystat válku proti teroru je lepší než chystat válku proti Rusku.
Ty nejpodstatnější rozdíly mezi Clintonovou a Trumpem shromáždili mozkoví tankisté z Council for Foreign Relations. Nás z toho nejvíc zajímají témata Blízkého a Středního východu (odtud proudí uprchlíci), Ruska a Severní Koreje. To jsou totiž kódová označení pro zvyšování pravděpodobnosti příští velké války s Ruskem.
Co žádá Clintonová, a Trump ne?
Blízký východ: Udržování zásadní strategické převahy Izraele. (To je pravý opak usilování o mírové řešení. Snaha udržet rány co nejdéle živé.)
Rusko: Rozšíření protiraketové obrany ve Střední Evropě. (Další pokus o radar v Brdech? V každém případě snaha o vyprovokování odvetných opatření životně ohrožovaného Ruska.)
Severní Korea: Protiraketový deštník také v Japonsku a Jižní Koreji. (Viděl bych spíš obkličování Ruska i z východu a jemné naznačení Číně, ať se drží zpátky.)
A tohle všecko míří i na naši hlavu.
