Citlivost české průmyslově orientované “ekonomiky montoven” na německou finální produkci je charakterizována příměrem: “Němec zakašle a Čech dostane chřipku”. Bohužel to nepůjde jen tak vyležet. A ani čtrnáct dnů nebude stačit na transformaci české průmyslové základny.
Německý průmysl, hlavně strojírenství, nečekaně prudce snížil svou produkci v červenci 2016. Už dříve bylo oznámeno, že nové objednávky budou slabší, než se plánovalo. Pozorovatelé očekávají, že nadcházející měsíce budou ve znamení stagnace světového hospodářství. Důkazem je krach rejdařské společnosti Hanjin, viz naše krátké zprávy. Tento trend není náhodný a příklad německé ekonomiky má zásadní vypovídací hodnotu.
Pokles spotřeby a globální krize
Německé statistiky ukazují skutečnou změnu ve výrobě ve strojírenství oproti předchozímu roku v letech 1995 až 2015 a ještě horší prognózu pro 2016. Pro rok 2016 je předpovídána stagnace německé strojírenské výroby.
Skutečná změna výroby v německém strojírenství v letech 1995-2016 (meziročně), viz tento zdroj. Výroba ve strojírenství stagnuje od roku 2011, ale tržby mírně rostou od roku 2014. Produkce neroste přes hranici předkrizového roku 2008, což opticky vyrovnávají vyšší zisky z prodeje. Produkce v předchozích osmi letech překročila předkrizovou úroveň jen jednou (prosinec 2014). O rok později je vrchol v prosinci 2015 (127,9 indexových bodů) výrazně nižší. Takže ani výroba roku 2015 není po osmi letech nad úrovní před krizí. Připomeňme, že tuto krizi zavinily hlavně manipulace hypotéčních banksterů v USA a nebyla dána cyklickým charakterem ekonomiky.
Průmyslová výroba v Německu vyšplhala až v roce 2011 z krizového minima roku 2009. Od té doby se houpe nahoru a dolů do průměrné linie 113,4 indexových bodů (2015). Během pěti let od roku 2011 do roku 2015 výroba vzrostla o 0,05 % ročně. Trend ukazuje menší vzestupy a pády bez růstového trendu i bez hlubších krizí směrem dolů.
Němci tento jev označili jako tzv. strukturální změny v procesu překonání krize. Jinak řečeno, pro Čechy: Jde o trvalou stagnaci, která začala mít strukturální charakter. A zásadně postihne i naše montovny, což se už stalo. Tato strukturální změna určuje průběh průmyslové výroby ve vyspělých zemích i v zemích BRIC.
Krize českých montoven
Podívejme se, jak se s tímto vývojem vyrovnává česká ekonomika. Na první pohled je jasné, že na řádově procentní výkyv v německé ekonomice následuje násobná reakce ekonomiky české. Citlivost je v některých případech až desetinásobná, což je pochopitelné. Jsme zadní dvorek německé ekonomiky. Každý vesničan ví z vlastní zkušenosti, jaké hygienické zařízení se na zadním dvorku nachází. Citujme z dat Českého statistického úřadu.
Červencové údaje byly významně ovlivněny rozložením státních svátků v pracovním týdnu a pohybem celozávodních dovolených v rámci obou prázdninových měsíců. Řada významných průmyslových podniků stanovila celozávodní dovolenou pro rok 2016 na červenec, na rozdíl od loňského roku, kdy byla dovolená čerpána v srpnu.
Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách v červenci 2016 meziročně klesly o 18,9 %. Tržby z přímého vývozu průmyslových podniků se snížily v běžných cenách o 20,1 %. Domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků, v běžných cenách klesly o 17,4 %.
Hodnota nových zakázek v červenci 2016 ve vybraných odvětvích meziročně klesla o 16,2 %. Nové zakázky ze zahraničí se snížily o 15,5 %, zatímco tuzemské nové zakázky klesly o 17,6 %. K meziročnímu poklesu nových zakázek celkem nejvíce přispěla odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (příspěvek -9,1 procentního bodu, pokles o 23,4 %), výroba elektrických zařízení (příspěvek -1,6 p.b., pokles o 16,6 %) a výroba strojů a zařízení (příspěvek -1,4 p.b., pokles o 12,2 %). Nové zakázky vzrostly v odvětví výroba ostatních dopravních prostředků (příspěvek +0,4 p.b., růst o 24,5 %) a výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (příspěvek +0,2 p.b., růst o 21,3 %).
Srovnejme obecný trend ukázaný na německé ekonomice s vývojem u nás. Index průmyslové produkce obsahuje očištěné údaje od sezónních a kalendářních vlivů, zdroj zde. Index průmyslové produkce bazický (průměrný měsíc 2010 = 100), meziroční (stejný měsíc předchozího roku = 100) a meziměsíční (předchozí měsíc = 100) za průmysl celkem (CZ-NACE B+C+D) očištěný od sezónních vlivů (vč. vlivu počtu pracovních dnů) a pouze od vlivu počtu pracovních dnů.
Proporcionálně rosteme a propadem byl jen krizový rok 2008. Máme od roku 2011 podobný průběh, jako má německá ekonomika, což je naprosto logické. Transformace německého průmyslu běží podle směrnice průmyslové politiky a doporučení návrhů ve vztahu k Evropské unii, viz dokument Industrienation Deutschland. Podrobně jsme o tom psali v Německá průmyslová strategie na příští léta. Němci nespí jako my, což je pro nás jediné štěstí v našem montovním neštěstí.
Citlivost české průmyslově orientované “ekonomiky montoven” na německou finální produkci je charakterizována příměrem: “Němec zakašle a Čech dostane chřipku“. Bohužel to nepůjde jen tak vyležet. A ani čtrnáct dnů nebude stačit na transformaci české průmyslové základny. A k tomu si připočtěte mediální lhaní a mlžení ekonomické a bankovní klaky, která na reálné ekonomice parazituje skrze tzv. “složený úrok” a skrze tzv. “bankovní socialismus”. Viz klíčová slova, psali jsme o tom dost a dost.
Co bude dál
Německo pečlivě vyhodnocuje, co bude skutečně potřebovat trh BRICS, nikoli ekonomicky upadající Spojené státy, s nimiž Němci vedou tichou obchodní válku o import VW automobilů. Průmysl se postupně přeorientovává na ekonomiku BRICS. Viditelným ukazatelem tohoto trendu je realizační cena. Růstový trend tržeb pokračuje a měsíční průměr prodejů dosáhl nejvyšších hodnot od roku 2008. V prosinci 2015 dosáhly prodeje nejvyšší měsíční hodnoty (22,5 miliardy EU) od počátku velké hospodářské krize roku 2008. V průměru jsou stroje z Německa vysoce kvalitní, nárůst ceny je daný zvýšeným výkonem a zvýšenou funkční diverzitou výrobku. Za více muziky si zákazník trochu připlatí. Takže Němci díky finálnímu prodeji a faktickému technologickému prvenství jsou schopni cenově kompenzovat dopady krize. Na jak dlouho, to se teprve uvidí.
Toto bohužel neplatí o subdodavateli součástek. V zemi montoven, tedy na zadním dvorku, je situace přesně opačná. Výrobní kolonie je třeba ždímat zvláště v době, kdy vypukla krize. Viz případ koncernu Volkswagen, který začal v jím zaviněné krizi ohledně emisních podvodů ždímat vlastní subdodavatele v Německu. Ti šli do stávky a vyhráli ji. Jenže to si české montovny sotva mohou dovolit. Tady je podlézavost vůči tzv. “tvůrci pracovních příležitostí” základní ekonomický a politický zákon. Německo požaduje v krizi více produkce za nižší cenu. Zatím trend tržeb kopíruje růst objemu. Pokud se ale zlomí křivka růstu zpracovatelského průmyslu, pak je zaděláno na chronický a trvalý pokles příjmu z průmyslové produkce, a to na velmi dlouhou dobu.
Možná je načase začít přemýšlet o regionální ekonomice a alternativních měnách, což děláme v tomto webu už od jeho vzniku. Viz tematické číslo Alternativní ekonomika (2013-12).
Psali jsme:
- Propad lodní dopravy potvrzuje hospodářskou krizi
- Německá průmyslová strategie na příští léta
- Technologické zaostávání aneb Důvod válek vedených Západem
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!
