Jiří Jírovec
11. 9. 2016
Socky je prý třeba přinutit k tomu, aby ráno vstávaly a šly dělat něco užitečného pro společnost. Prý si tím obnoví pracovní návyky. Když se podíváme na pracovní úsilí těch, kteří to na druhých tak vehementně požadují, zjistíme, že by si pracovní návyky měli obnovit i poslanci ve Sněmovně. Tento snímek představuje Sněmovnu v “plném” nasazení. Je z raního vysílání ČT24.
Protože stenografický záznam jednání ze dne 8.9. uvádí celkem 65 omluv, mělo by být přítomno nejméně 135 poslanců a členů vlády. Na snímku, který zachycuje asi 56% z celkového počtu křesel, by mělo být vidět kolem 60 poslanců a členů vlády. Kampak se nám ti čerchmanti poděli, když při interpelaci ministrů ve čtvrtek 8.9. odpoledne napočítáme jen 11 osob.
Jsou v restauraci, nebo je nebaví žvanírna (to je mimochodem výraz, který kdysi použil poslancováním frustrovaný Rudolf Hrušínský St.) nebo jen tak serou na práci.
Volič možná neví, že poslanec vlastně nemusí pracovat. Stačí když se omluví podle § 9, Jednacího řádu Sněmovny:
(1) Poslanec se účastní jednání Sněmovny a jejích orgánů, do nichž byl zvolen nebo ustanoven.
(2) Po zahájení schůze Sněmovny nebo jejího orgánu oznámí předsedající jména poslanců, kteří požádali o omluvení neúčasti na jednání.
(3) Nemůže-li se poslanec zúčastnit jednání Sněmovny nebo jejího orgánu, omluví se předsedovi toho orgánu, o jehož jednání jde.
(4) Poslanec se omluví tak, aby byl podle povahy věci o omluvě zpraven předseda Sněmovny nebo předseda toho orgánu, o jehož jednání jde, pokud možno před počátkem jednání, na které se omlouvá.
(5) Evidenci účasti poslance na schůzi Sněmovny a na schůzích jejích orgánů, včetně důvodů neúčasti, pokud je poslanec uvede, vede předseda Sněmovny nebo předseda příslušného orgánu.
Pozoruhodné je, že poslanec nemusí vůbec nic. Místo toho, aby Odstavec (1) je formuloval poslancovu povinnost účastnit se zasedání Sněmovny a komisí, do kterých byl zvolen, je formulován naprosto vágně. Není-li povinnost, není postih.
V prvním týdnu právě probíhající 49. schůze Sněmovny (6. – 9. září) byly načteny tyto nejčastější důvody nepřítomnosti: zdravotní (11), neudány (14), osobní (22) a pracovní (47). Tato ministatistika nezahrnuje členy vlády, kteří o jednání valný zájem nemají. Většinou se omlouvají prácí a nebo zahraniční cestou.
Ono je nakonec jedno, kolik poslanců se sejde, protože, většinou jen žvaní podle plachtovského “Já neříkám tak, ani tak, kdo se ve mně vyzná”.
Premiér Sobotka před nějakou dobou tvrdil, že vláda nemohla s OKD nic dělat, protože se jí tak nějak přihodilo, že ztratila většinu ve správní radě. Tím se jí doly vymkly z rukou a jejich noví vlastníci mohli za investovaný pakatel vytáhnout obrovské miliardy.
Týž expert na správu podniků a financí 8.9. 2016 tvrdil, že vláda má sice majoritní podíl v ČEZu, ale nemůže ovlivnit, aby jeho správní rada neprodala byty, které jí spadly do klína při privatizaci.
Jistě, občan si může byt koupit za tržní cenu. To je lehčí pro Sobotky, kteří mají poslanecké příjmy a náhrady. Mnozí ostatní se musí smířit s tím, že v hlavěnemohou mít všichni všechno, to dá rozum.
Poslancům nechybějí peníze v pěněžence, ale sebereflexe. Když jde o jejich platy a různé náhrady, tak je všechno OK. Když jde o chudé, tak vrácení náhrady za první tři dny pracovní neschopnosti zamítnou jako škodlivé a říhají nad tím, jak s chátrou zatočili: “Je to hlasování 89, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 83, proti 72. Návrh byl přijat. (Potlesk a hlasité projevy spokojenosti poslanců hlasujících pro zamítnutí s výsledkem hlasování.)” (http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/049schuz/s049058.htm)
Je jim jedno, že se nápadně podobají šmejdům, kteří si libují, jak zametli s těmi, kteří si koupili předražené kastróly.
Poslanec Opálka jako jediný upozornil na dvojí metr: “Takže milí zlatí, abychom si rozuměli, ono je to všechno vždycky trošku složitější, a měli bychom se taky aspoň trošku chovat morálně. Víte, na jedné straně zde kryjeme sami sebe, když se omlouváme z nemocí, někteří dlouhodobých, a jde nám 100% plat, a na druhé straně tady křičíme, jak na ty chudé musí být přísnost. Toto není adekvátní.”
Bývalý ministr zdravotnictví Heger k tomu poznamenal: “Karenční doba je jeden z mála motivačních prostředků, které máme k dispozici a žádný účinný tolik není.”
Kdyby tohoto lékaře neohlupila politika, měl by dodat, že karenční doba je účinná jen pro kontrolu socek. Se svým příjmem je natolik odtržen od života, že nechápe, že pro lidi pracující za minimální mzdu je ztráta (redukovaného) příjmu velmi citelná.
Tenhle génius přes zdravotnictví vrhá špatné světlo na kolegy lékaře. Cožpak ti vydávají neschopenky jak si kdo řekne? Možná mezi poslanci zvlčel.
