Břetislav Olšer
A opět je oheň na střeše; ředitel zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček se stane novým českým velvyslancem v USA. Při návštěvě krajanského domu v New Yorku to oznámil prezident Miloš Zeman. Do funkce, ve které nahradí Petra Gandaloviče, by měl Kmoníček nastoupit v březnu. Spojené státy ale se jmenováním Kmoníčka zatím nevyslovily souhlas.
Je možné, že by odmítly nejkompetentnějšího českého diplomata, který již absolvoval sedm velvyslaneckých postů po celém světě? To by se potom museli lidé ptát, za co tam byli Gandalovičové, Žantovští, Vondrové a další “kariérní diplomaté”… „Podepsal jsem již jmenovací dekret, ale říkal jsem mu, že může odjet teprve tehdy, až bude pověřovací listiny předávat novému (americkému) prezidentovi,“ řekl Zeman zástupcům krajanských spolků, když jim představoval Kmoníčka.
Poté v OSN předvedl zpatra v angličtině svůj brilantní projev: „Paní prezidentko, dámy a pánové, před rokem jsem zde varoval proti šíření mezinárodního terorismu. Co se za ten rok událo. Paříž, Brusel, Dhaka, Istanbul, Orlando, Mnichov, Nice a New York, opět. Před několika lety, počet zemí ovlivněných islámským terorismem byl šest. Nyní je to 35,“ poznamenal na úvod svého vystoupení Zeman. Na českém ZM však nehodnotili jeho projev, nýbrž jmenování Kmoníčka velvyslancem v USA, což vyvolalo bouři nevole…
Jak také jinak, to bychom přece nesměli mít v Černínském paláci “vysoce kvalifikovaného” ministra zahraničí a kariérního diplomata Zaorálka, jemuž během vášnivého studia marxismu-leninismu přezdívali jeho spolužáci Zao Ze-tung. A právě dle tohoto našeho ministerstva zahraničí pod tímto vedením neodpovídá předčasné zveřejnění jména velvyslance etiketě mezinárodních vztahů a mohlo by být chápáno jako tlak na jeho přijetí hostitelskou zemí. Nic jiného se nedalo z kauzy Kmoníček očekávat, když máme v Praze ústředního našeptávače z USA v podobě spolužáka Obamy – velvyslance Schapira…
Co všechno má tedy za sebou skutečný kariérní diplomat Hynek Kmoníček? Kromě toho, že dokonale ovládá několik světových jazyků byl též v období 2001 – 2006 velvyslancem České republiky při OSN v New Yorku a mezi roky 2006 – 2009 pak velvyslancem České republiky v Indii, Bangladéši, Nepálu, na Maledivách a na Srí Lance. Po nástupu Karla Schwarzenberga na místo ministra zahraničních věcí byl z pozice náměstka odvolán a vyslán jako velvyslanec do Austrálie. Kníže Karel Spáč I. se údajně vyjádřil přání poslat Kmoníčka mnohem dále než do Austrálie, nejlépe na Mars.
Do širšího povědomí české veřejnosti se zapsal především jako dlouholetý velvyslanec při OSN, kde se stal v historii prvním českým předsedou rozpočtového výboru, a také v souvislosti s úspěšným vyřešením případu zadržení českých entomologů v Indii v roce 2008, kdy zde působil jako velvyslanec ČR. O svoji nominaci na post ministra zahraničí ČR přišel po konfliktu s Cyrilem Svobodou, když jako velvyslanec ČR při OSN údajně nepostupoval podle ministrových instrukcí. A Svoboda se tak stal ministrem zahraničí…
Čestný předseda TOP 09 Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena von Schwarzenberg absolvoval pouze maturitu však má podle svého názoru největší trumf – disponuje několika zámky, vlastní Čimelice, Sedlec, Dřevíč, či Karlov, Orlík a Murau v Rakousku, přihlášen je na Sýkořici a žije mj. ve Švýcarsku. Po útěku před komunisty studoval ve Vídni výchovu k aristokratické etiketě, vedle bujarých večírků v bytě své tety. To mu však nezabránilo, aby pozdějj jako ministr zahraničí nenadělal spoustu amatérských lapsusů. Třeba uzavření velvyslanectví v Kolumbii a Jemenu bylo hrubou ekonomickou chybou, zatímco uzavření zastupitelského úřadu v Keni, který spravoval takřka desítku dalších afrických států z Nairobi, jednoho ze tří sídelních míst OSN, bylo zahraničněpolitickým přehmatem na hranici ryzího amatérismu.
Zapomněl už Karel Schwarzenberg, jak na pozici kancléře prezidenta Václava Havla posílali na místa velvyslanců své kamarády Klímovou, Palouše, Pospíchala, Vondru, Žantovského či Grůšu? Jak se rozdávaly velvyslanecké trafiky voličům Václava Klause; Koukalem počínaje, přes Khünla a Gandalovičem konče? Zapomněl, jaký se odehrál handl, když chtěl tehdy premiér Zeman udělat v roce 2001 ze špičkového odborníka ministra průmyslu a obchodu Grégra místopředsedu vlády ČSSD a z politického analytika Formánka velvyslance v USA?
Že Václav Havel v rámci své pravdy a lásky, co zvítězí nad lží a nenávistí, byl proti, byť s humanitárním bombardováním bez mrknutí oka souhlasil? „Pokud nebudete dělat problémy s Paloušem, nebudu dělat problémy s Grégrem“, přeloženo z hradní mluvy – pokud nebude diplomatický nýmand Palouš velvyslancem v USA, nebude Grégr místopředsedou vlády… A měsíc poté odletěl Palouš do USA a Grégr se stal místopředsedou Zemanovy vlády…
Na Hradě a v Černínském paláci se rovněž v prosinci 2012, před odchodem prezidenta Václava Klause, intenzivně řešil spor – umístění nejbližších spolupracovníků prezidenta Václava Klause v diplomacii. Dosluhující hlava státu by se ráda postarala o úředníky, kteří mu několik let věrně sloužili. Některá jména však byla jako obvykle nepřijatelná pro ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, ale sedm dalších by zase pan kníže rád vyslal do světa. V rámci procesu nominace velvyslanců musel prezident proto podepsat jejich pověřovací listiny, bez čehož to prostě nešlo. Nakonec z toho byl kompromis; Klaus podepsal tři Schwarzenbergovi velvyslance a ten pak musel doplnit velvyslaneckou soupisku o Klausovy hradní favority…
Jak vzniká kariérní diplomat? Někdo studoval na moskevském institutu pro výchovu diplomatů MGIMO, jiný ve Vídni. Tamní Diplomatická akademie, kterou v roce 1754 založila císařovna Marie Terezie, je od roku 1996 veřejnou vysokou školou, která nabízí postgraduální vzdělání v diplomacii. Školné instituce, kterou mezi lety 2005 a 2009 vedl již zesnulý spisovatel Jiří Gruša, nebylo zrovna levné, 11 300 eur (přes 292 tisíc korun) ročně. Absolventi ale mohou se svým diplomem naložit zcela volně. Černínský palác si své diplomaty školí sám na Diplomatické akademii MZ. Karel Schwarzenberg, pokud mě paměť neklame, neabsolvoval ani jedno z těchto postgraduálních vzdělání v diplomacii. Znám ho jen povrchně, jako každý ze Sýkořice, kde má navíc synova rodina dům… http://www.rukojmi.cz/clanky/2421-konecne-kandidati-na-prezidenta-ceska-jak-se-patri-vyber-bude-demokraticky-od-prelata-jenz-byl-odborarem-i-antichartistou-az-po-zbohatlika-na-hazardu-a-odpurkyni-nelegalni-migrace-do-eu
Ovšem, blíží se další přímá volba prezidenta Česka a lidé si myslí, Kroměříž mění, chlubí se dalším seznamem, co je skoro jako ten Cibulkův, ale více zahalenější, jako cudná děva. Tvoří ho Michal Horáček, Tomáš Halík, Šimon Pánek, Jan Švejnar, Petr Kolář, Eliška Wagnerová, Michael Kocáb, Petr Pavel, Marek Eben, Petr Pithart, Karel Schwarzenberg, Zuzana Roithová, Jiří Pospíšil, Miroslava Němcová, Hana Marvanová, Cyril Höschl, Jan Sokol, Tomáš Sedláček, Michael Žantovský, Jiří Dienstbier ml., Zdeněk Svěrák, Jiří Grygar, Táňa Fischerová, bývalý velvyslanec ČR ve Francii Pavel Fischer a Vladimír Dlouhý… (Kocáb a spol. se zaručili, že jen co se kníže Karel Spáč I. probudí, ihned ho budou o jeho vytipovaném postavení v seznamu podrobně informovat…)
Pozoruhodná a nadmíru sebevědomá je prozatím ještě ne „non grata“ persona světáka Petra Koláře, jednoho z kandidátů pro hlavu státu, na pátém místě v seznamu. Mnozí sice tvrdí, že jde o kariérního hochštaplera, ale jsou to jen nehoráné pomluvy, jinak by z něho totiž neměla vlastní maminka tak velikánskou radost. Jako bývalý velvyslanec ČR v Rusku, vedl i české zastupitelské úřady v USA, Irsku a Švédsku, kdysi tvrdil, že na sociálních sítích jsou čeští „odpůrci (amerických konvojů) šílení nebo zaplacení tajnými službami či velkými ruskými firmami“, což prý „v podstatě hraničí s vlastizradou“. Proto se ptám ruských firem a přímo Kremlu, co mají na starost financování proruské propagandy, zdali na mě nezapomněly se mzdou; přece nebudu proruským vlastizrádcem zadarmo…
Nejdřív byl Petr Kolář velvyslancem ČR ve Spojených státech; žoviálně se tento submisivní proamerický politik rád chlubil, jak „se svojí paní mluvili s manželi Obamovými v Bílém domě při nějakém focení, tak na vzpomínal ne jejich návštěvu Prahy, opravdu vzpomínali neformálně, s nějakým takovým jenom jako zdvořilostním nádechem, ale opravdu si to pamatovali. A tehdy především paní Obamová říkala, že by se sem moc rádi vrátili…“
Ve Stockholmu v sedmadevadesátem mně pomohla objevit hrob zastřeleného premiéra Švédska Olofa Palmeho právě sekretářka kanceláře české ambasády s Petrem Kolářem v čele. Ten měl za sebou zvláštní akci; tento poradce Josefa Zieleniece spěchal v době tzv. sarajevského atentátu do redakce MF DNES, aby oznámil, že Josef Zieleniec, tajemník ODS Libor Novák a Václav Klaus znali podrobnosti původu darů. (Maďarský Lajos Bács a Radjiv M. Sinha z Mauricia, jména uvedena v daňovém přiznání ODS z roku 1995 k zastření 15milionového daru od bývalého tenisty a majitele zprivatizovaných Třineckých železáren Milana Šrejbra).
Petr Kolář, původním povoláním etnograf, sice rezignoval po „sarajevském atentátu“ na post velvyslance ve Švédsku, avšak se stal paradoxně zaměstnancem kanceláře prezidenta ČR Václava Klause a jeho diplomatická kariéra začala vzkvétat, zatímco hlavní protagonisté „aféry Lajose Bácse“ Ruml a Pilip šli od válu. Říká se o Kolářovi, že je kariérista, eufemisticky řečeno „dítě štěstěny“… Pak ale skončil v diplomacii a šupito presto k oficiálně kdysi nejbohatšímu Čechovi Petru Kellnerovi…
Zlákala ho nabídka majitele finanční skupiny PPF, aby zastupoval zájmy společnosti v zahraničí, zejména v Rusku. Kellnerova banka Home Credit & Finance Bank (HCFB) byla jedničkou na ruském trhu v poskytování spotřebitelských úvěrů. Je otázkou, kdo koho, a která firma komu platí a zdali ho lze proto nazývat vlastizrádcem, když prosazuje pouze zájmy USA na úkor Česka. A o jaké zájmy šlo, když 7. dubna 2010 byl Kolář v Radiožurnálu, kde negativně odpovídal mj. na otázku „Je protiraketový štít ve střední Evropě opravdu mrtvý projekt?“
Dnes ambasáda pod vedením Andrewa Schapira plánuje “zintenzivnit spolupráci” s českými nevládními organizacemi na tomto poli, bude propagovat transparentnost a chystá i zvláštní grantový program, který má podpořit občanskou společnost v zemi při potírání tohoto nešvaru.
Ale pozor: Schapiro chce rovněž napomoci prohlubování obchodních kontaktů mezi Spojenými státy a Českou republikou hlavně v oblasti jaderné energetiky; rozšíření jaderné elektrárny Temelín tak možná vyhraje americko-japonská společnost Westinghouse. Soutěž byla sice zrušena, ale jde to i bez konkurzu. Podobné hrátky totiž začaly na podzim 2007, kdy zadala vláda bez výběrového řízení firmě AMI Communications zakázku na Informační kampaň k protiraketové obraně.
Proto vystoupil v Černínském paláci prezident americké Národní nadace pro demokracii (NED) Carl Gershman, (71), aby školil české diplomaty a kázal jim o tom, jak a co mají říkat o lidských právech, aby byli po americky “in”. Vyprávěl, jak byl roztrpčen Zemanovými výroky v Číně. A stejně, jako nás před desítkami let poučovali Sověti, co je to plíživá kontrarevoluce, a jak co můžeme či nemůžeme. Doslova pan Gershman řekl, že “Zemanovy výroky jsou strašná věc” a že si to při návštěvě USA pěkně odskáče za své názory na lidská práva v Číně a Tibetu, k Rusku, Ukrajině a sankcím. Svoboda slova a projevu po americku…
Inu, v Černínském paláci mají nyní stažené svěrače, jelikož jsou zvyklí, že k nim pravidelně chodí s direktivami americký velvyslanec v Praze Andrew Schapiro, mladý, mužný, sebevědomý a drzý, co si myslí, že kam přijde, tam duhově zdobí.. Hlásá, že !slova mají moc a je prý nešťastné, když byť třeba bezděčně Češi přihrávají Rusům propagandistický materiál, nebo že jim dávají příležitost si myslet, že mohou…” Třeba ten jejich Zeman, co klidně podepíše jmenování Kmoníčka za velvyslance do USA, aby si tam v Bílém domě potřásl rukou s novým prezidentem USA Donaldem Trumpem…
