Zbyněk Fiala 3.5.2016 Vaše věc
Zveřejněné poziční dokumenty americké strany při jednání o TTIP ukazují, že jsme hnáni do bažin, o kterých jsme neměli vědět.
Konečně se situace kolem toho, čemu říkají české nevládky Špatný VTIPP, trochu vyrovnává. Až dosud byla zveřejňována jen část vyjednávací pozice Evropské unie k probíhajícímu jednání o Transatlantickém obchodním a investiční partnerství TTIP. Co se pak dělo za zavřenými dveřmi jsme mohli jen tušit z některých náznaků. Nyní se tedy podařilo německé pobočce Hnutí Geenpeace získat a zveřejnit americké poziční dokumenty. Je z nich patrné, obavy evropské veřejnosti z toho, co se v tajnosti vyjednává, nebyly smyšlené.
Odhalené dokumenty o průběhu vyjednávání TTIP potvrzují to, co naznačil už německý vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel před příjezdem amerického prezidenta Baraka Obamy na jednání s evropskými partnery: Američané nehodlají ustoupit ze svých požadavků na arbitráže, vývoz plodin GMO nebo masa s růstovými hormony.
Pokud by americká a evropské vlády přesto dohodu schválily ještě před koncem roku, půjdou proti svým voličům. V Evropě se zvyšuje počet těch, kdo Transatlantickou smlouvu odmítají. V Německu už jich je drtivá většina, prý 80 %, ale podobný vývoj se začíná odehrávat i ve Spojených státech. Ve Spojených státech se teď mluví hlavně o starší smlouvě NAFTA, která umožňuje porovnat sliby a skutečnost, a dojednané Transpacifické smlouvě TPP, čekající na ratifikaci. Ta vůbec není jistá, takže smlouva s Evropou (TTIP) zatím ani není téma. Avšak ukazuje se, že voliči jak z řad Demokratické strany, tak té Republikánské, jsou proti obchodním dohodám.
Tón udává rétorika Donalda Trumpa, který už je jen krůček od nominace, a možná i od Bílého domu. Trump je přesvědčen, že globalizaci je nutno přiškrtit, protože Americe přináší více škod než užitku. Spojené státy už přišly o milion pracovních míst. Trump proto uvažuje o zavedení ochranářské politiky, dokonce velmi důrazné, na čínské zboží chce dát dovozní clo ve výši až 45 %. Podobná politika by byla namířená také proti Japonsku a Mexiku.
Zatím to myslí jen jako hrozbu, pokud by Číňané na jeho úvahy nereagovali. Obchodní bilance Spojených států s Čínou je dramaticky nevyvážená. Z Číny bylo roku 2015 dovezeno zboží, za které se utržilo rekordních téměř půl bilionu dolarů, ale americký vývoz do Číny byl jen pětinový. Zániku pracovních míst se proto nelze divit.
Proti tomu občas zazní argumentace, že odcházela hlavně hůře placená místa, zatímco výroba s vyšší technickou úrovní a vyššími platy zůstává. Jenže detailní pohled i na tyto výroby ukazuje, že ve Spojených státech je dodávána hlavně značka, zatímco součástky se proběhly po celém světě. A onen milion míst je prostě pryč.
Trump je rozhodnut, dohodu s asijskými státy o Transpacifickém partnerství nechce. A ukazuje se, že tento jeho postoj následují dokonce i ti, kdo dohodu původně prosazovali. Například senátor Rob Portman z Ohia, důvěrník Bushovy rodiny a bývalý ministr zahraničního obchodu. Teď však musí i senátor Portman, který usiluje o znovuzvolení, poslouchat hlasy voličů.
Republikáni bývali tradičně protekcionistickou stranou, zejména před druhou světovou válkou, avšak potom se stali průkopníky globalizace, zatímco jejich někdejší roli přebrali Demokraté. Nyní se tedy voliči obou stran v postoji ke globalizaci sblížili.
Donald Trump vyhrožuje dovozními cly i Mexiku, jehož auta by měla být zatížená 35 procenty, přestože jde o partnera Spojených států z bezcelní obchodní dohody NAFTA. To všechno vyvolává paniku v části republikánského vedení. Tvrdí, že takové zásahy znamenají zásadní obrat, který poškodí ekonomiku.
Trump však vychází z jednoduché úvahy, jak zabránit úbytku zaměstnanosti. Jednoduché však není vždycky špatné. Francouzský ekonom Tim Piketty našel zdroj narůstajících nerovností v jednoduchém poměru, že výnosy z kapitálu rostou dlouhodobě vyšším tempem než mzdy. Mzdy ovšem nerostou hlavně proto, že jsou brzděny lacinou asijskou a latinskoamerickou konkurencí, která je navíc zesilována tím, že se tam stěhuje víc a víc amerických, ale stejně tak i evropských výrobních závodů. Levicová argumentace Pikettyho a intuitivní postřehy Donalda Trumpa tak k sobě mají velice blízko.
Současná průměrná úroveň amerických cel je podle Světové banky asi 1,4 %, jsou tedy zanedbatelná. To samo o sobě ukazuje, že dohody, jejichž cílem je uvolnění obchodu mezi USA a Asií či Evropou nemají druhé straně co nabídnout. Proto se obvykle poukazuje spíše na potřebu odstranit mimocelní bariéry. Avšak dokumenty z vyjednávání, které zveřejnilo hnutí Greenpeace, ukazují, že se jedná hlavně o odstraňování evropských hygienických předpisů, ochrany spotřebitele a sociálního zákonodárství.
Poškozeny by tedy byly obě strany. Jedna podle Trumpovy argumentace tím, že ztrácí pracovní místa, a vlastně i schopnost vyrábět, a druhá, že dobrovolně odevzdá svůj model sociálně a environmentálně citlivého hospodářství a kormidla se ujmou místo voličů a parlamentů nadnárodní korporace.
Ostatně, ani smlouvy a dohody neodstraní klíčové nástroje manipulací a politického nátlaku. Bývalo tradicí, že při každé cestě amerického politika do Číny se větralo údajné umělé podcenění čínské měny. Teď se však objevily pokusy vyčíslit vliv americké politiky kvantitativního uvolňování a fiskálních stimulů na dolar, a ukazuje se, že to vyjde nastejno.