4. 5. 2016
Bakalova NWR byla ve ztrátě, ale manažeři brali stamiliónové odměny. Šest výkonných ředitelů společnosti New World Resources (NWR) dostalo v letech 2010 až 2015 dohromady na mzdách a odměnách 26,6 miliónu eur (zhruba 718,2 miliónů Kč, tj. cca 120 miliónů. Kč na jednoho). To bylo v době, kdy byl většinovým vlastníkem společnosti Zdeněk Bakala. Kolik si naúčtoval on sám, snad už ani není důležité!
To je úvod článku z Novinky.cz, který popisuje podstatu výplat mezd a odměn údajně za p r á c i, kterou vykonávali ve společnosti Z. Bakaly NWR. Podle tohoto servru byla řada prominentních funkcionářů této těžařské společnosti honorována mnohamilionovými částkami jako odměna či mzda, což je v obecném pojmu logicky chápáno jako odměna za práci. Novinky.cz celkem obšírně popisují, kdo a kolik dostal za údajnou p r á c i v NWR ( přehled vyplácených mezd a odměn má Právo k dispozici) , jen chybí reálný popis jejich pracovní náplně, potažmo odpovědnosti, což by jaksi mělo být nevymezenou součástí každé práce. Neexistuje práce, ze které nevyplývá menší či větší zodpovědnost. Jedná-li se o práci v postavení výkonných ředitelů společnosti New World Resources ( NWR) pak jistě není pochyb o tom, že by mělo jít o p r á c i, spojenou s nemalou odpovědností. Opravdu?
Pomineme-li (zatím) otázku opodstatněnosti či oprávněnosti vyplacených mezd a odměn není od věci připomenout fakt, že vysocí manažeři NWR dostávali bonusy přesto, že hospodaření firmy bylo od roku 2012 ztrátové. Jinými slovy, pánové si nechali vyplácet peníze, aniž by firma vykazovala zisk . Horníci přesto po celou dobu těžili uhlí, které však bylo prodáváno pod cenou, čímž manažeři vedli firmu záměrně a cílevědomě do insolvence, ne-li přímo k bankrotu. To vše za podmínek, že si vypláceli tučné palmále bez ohledu na stav a situaci ve firmě. Tady se nabízí otázka, zda lze jejich působení ve firmě NWR skutečně považovat za p r á c i , navíc s příslušnou odpovědností za pozitivní ekonomické výsledky hospodaření, ze kterých by manažerům firmy NWR příslušela mzda a odměna. Podle výsledků je zřejmé, že o p r á c i, notabene odpovědné nemůže být ani řeč a o pozitivních výsledcích firmy už vůbec ne!
Aniž bych detailně znal personální obsazení vrcholových funkcí managementu NWR mohu se zcela oprávněně domnívat, že pánové Gareth Penny, Mike Salamon, Boudewijn Wentink, Klaus-Dieter Beck, Bessel Kok , ale také pánové Marek Jelínek, Ján Fabián ani v OKD, potažmo v NWR nebyli a pokud ano, tak jen snad v jejich kancelářích za účelem vzájmeného odsouhlasovávání dalších postupů v likvidaci firmy NWR, odsouhlasováním svých výplat, mezd a odměn jako výraz zásluh za svou (záškodnickou) činnost v NWR na úkor zaměstnanců firmy. Že totiž kromě nich jsou ve firmě také zaměstnanci, konkrétně horníci, kteří svou opravdovou tvrdou prací vytvářejí firmě zisk a hodnoty, je zřejmě až tak zase příliš nezaměstnávalo. Tedy kromě těžby.
Posoudíme-li p r á c i managementu firmy NWR z hlediska lidské činnosti jako základní činnost pro životní existenci s prací horníků, kteří jsou zdrojem hlavním zdrojem ekonomických výsledků firmy v těžbě uhlí, pak nelze než konstatovat, jak je ze strany pánů managementu NWR práce horníků (a práce jako taková vůbec) opovrhována, zneuctívána, zneuznávána a bagatelizována. Jejich přístup k lidem, k zaměstnancům firmy je zcela bez odezvy, jejich zájmem a cílem je využívat je jako relativně levnou pracovní sílu, ale za cenu vysokých výkonů, z jejichž ekonomických výsledků se však již se zaměstnanci nehodlají dělit. Naopak, ekonomiku firmy NWR záměrně poškozují svými „mimořádnými pracovními výkony a nadměrnou mírou odpovědností,“ za což si pak (ne)oprávněně, (ne)zákonně a mafiánsky vyplácejí údajnou mzdu a odměny a firmu cílevědomě posílají ke dnu.
Kapitalismus má své zákonitosti a jedna z nich je bezohlednost, neskromnost, povýšenost a pohrdání lidmi a v neposlední řadě jejich vykořisťování. Pan Bakala je nenažraná, podrazácká a zákeřná kapitalistická zrůda, která se svým nesympatickým a pohrdavým šklebem vysmívá všem poctivým a pracovitým lidem, kteří byli jeho podrazáckou rétorikou poškozeni. Konstatování, že právě on může vysvětlit obecný pojem a význam slova p r á c e je myšlen, jak jinak, jen jako vysoká nadsázka, protože tento člověk toho ví o p r á c i asi tolik, jako naši nepřizpůsobiví spoluobčané. Jak celá kauza s NWR dopadne, ukáží dny nejbližší. Nicméně to nebude nic, co by může potěšit ty, kterých se to nejvíce týká, tedy horníky. Zdař Bůh!
