5. 5. 2016 zdroj
Hlava ukrajinského Ústavu paměti národa Vladimír Vjatrovič se stává důležitou politickou postavou. Interpretuje historické události tak, jak to potřebuje současná vláda, a vyzbrojil se souhlasem prezidenta Petra Porošenka. O tom, jak a proč se tak děje, píše americký časopis Foreign Policy.
Před rokem byly na Ukrajině přijaty zákony, které zakazují nacistickou propagandu. Slouží však zcela jinému účelu a umožňují zamlčování zločinů spáchaných ukrajinskými kolaboranty v době boje proti Sovětskému svazu, píše Foreign Policy. Jde o pogromy a etnické čistky na území západní Ukrajiny nacionalistickou OUN-UPA (se stejným balíkem zákonů byli její členové uznáni bojovníky za nezávislost země), které zasáhly polské a židovské obyvatelstvo. V průběhu těchto událostí byl podle některých odhadů počet obětí jen mezi Poláky ne méně než 100 tisíc osob. Kromě toho bylo během poválečného ilegálního boje OUN-UPA se sovětskou mocí zabito nejméně dalších 20 tisíc osob.
V čele kampaně za zlepšení názoru na Ukrajince, kteří spolupracovali s nacisty, je ředitel ukrajinského Ústavu paměti – kromě polské obdoby to je jediná instituce takového druhu na světě – Vladimír Vjatrovič. Působí se souhlasem prezidenta Petra Porošenka, který dříve přijal zákon o předání archivních dokumentů státní bezpečnosti do kompetence ústavu, konstatuje novinář Foreign Policy Josh Cohen.
Cohen není jediný, kdo kritizuje tento přístup ukrajinských orgánů. Vůči Vjatrovičovi, který je vědeckým pracovníkem v oboru historie a autorem několika knih, se kriticky staví mnozí z jeho kolegů. Jeho práce byly kritizovány ze strany amerických, polských, kanadských, ukrajinských vědců jako nevěrohodné a zcela propagační.
Cohen také poukazuje na to, že vedoucí Ústavu paměti jednou vystoupil na obranu ukrajinské divize SS. Podle novináře se pod vedením Vjatroviče formuje předpojatý a jednostranný pohled na historii Ukrajiny.
Poznamenejme, že dříve Vjatrovič pracoval ve Lvově v centru studií osvobozeneckého hnutí a během prezidentování Viktora Juščenka vedl archiv SBU. Vystupoval také za přejmenování Moskevského prospektu v Kyjevě na prospekt Stěpana Bandery.