 |
| Pořad Večerní Kvartal 95 (19. 3. 2016) |
7. 4. 2016, Petr Ďoubalík
Sledovaný ukrajinský televizní pořad Večerní Kvartal 95 předělal píseň Exponát do podoby politické satiry. Hlavními postavami jsou Arsenij Jaceňuk, Petro Porošenko a Angela Merkelová. Hudba – video – překlad – procvičení ruštiny a ukrajinštiny
Obsah celého pořadu ze dne 19. 3. 2016:
Svadba Petra Porošenka a Arsenie Jaceňuka / Píseň – Hlavní exponát Ukrajiny – Na labutenach a v brýlích / Putin milujie Ukrajinu víc než Kabaevu – monolog Vladimira Zelenského / Politické novinky na kanálu Diskavery / Šou pro vdané ženy “A mně máma říkala” / Píseň – Přivezl jsem ženu na manikůru… / Pozdrav ženám ke dni kosmonautiky – Valerij Židkov / Krize ve státu – krize v rodině / 8. března ve stylu 50 odstínů šedi / Finální píseň – Nechci, abych stříleli sami do sebe
Zajímavá je pasáž po 17 minutě, kdy je parodována písnička Exponat (skupina Leningrad). Vůdčí osobou pořadu je Vladimír Zelenský, znám ho málo, ale myslím, že ho rozhodně nelze považovat za rusofila. Tady se ale obouvá především do A. Jaceňuka, pod kterým se střídavě, více a nebo ještě více, houpe premiérské křeslo.
Aby byl zážitek z “veselé scénky o smutném” dokonalý, je dobré nejprve znát písničku Exponát. Na Nové republice byla včera zde. Scénka je na písničku napasovaná a kdo zná její původní text, ten je víc v obraze (kdo neviděl – doporučuji shlédnout, videoklip má i české titulky).
Průniky textů jsou vytučněny:
 |
| Alisa Boks, zpěvačka (bývalá) seskupení Leningrad |
Exponat
Ona: On (táta) mě vůbec nechápe. Žila jsem tam, jak pták v kleci… Ale dost, víš, sebrala jsem se, přišla za ním a řekla: „Táto, nepotřebuju tvoje peníze. Všechny ty auťáky, brilianty, Mercedesy. Já se o sebe postarám sama“. A odešla jsem…
On: To je síla!
Ona: A teď, pronajala jsem si chalupu. Kreslím si v klídku.
On: Jakým malířským stylem kreslíš?
Ona: Jo, vlastně, různými styly. No, takové, víš, nejvíc postelové (pastelové) tóny. Ty miluji. Pravda, je velmi těžké to vysvětlit člověku, který se v tom nevyzná.
On: Poslouchej, a co kdybychom se potkali? Zajdeme někam…
Ona: Eee, no, proč ne… A kam?
On: S ohledem na téma – na výstavu…
Ona: Na výstavu?
On: Tak já k tobě přijedu, co takhle v šest… To by šlo?
Ona: A, hmmm…
Áááleluja!
Ona: Hmmm, tak jo, to by šlo. Přijeď. – Jupíííí! Děkuji, děkuji, děkuji! Kdo je borec? Já jsem borec! Kdo je borec? Já jsem borec!…
(přichází maminka)
Ona: Cóó?!
Serjoga (Serjoža) mě vzal na výstavu Van Gogha,
Tam bylo mladých holek spousta a nervy jak špagát.
Ale já nejsem netykavka, hned ode dveří jsem dala znát:
Na výstavě Van Gogha, já jsem – hlavní exponát!
Ona: Haló, kisuň (kočko)? Kisuň, zdravím! Se vede? A-a! Jasně. Pamatuješ, tys měla ty… No, jako Labuteny. Jo, mě Serjoga pozval do muzea. Do MUZEA, kisuň, chápeš!? Krátce, potřbuju rychlou půjčku. Zachránila jsi mě! Moc ti děkuji (mlask).
Na labutenach nach… a v úchvatných kalhotách.
Ona: Haló, kisuň, už seš tady? Co, si děláš pr…? Ti to vysvětlím. Co, kurňa, co nechápeš? Fakt si nic nepamatuješ? Aby ti tak chlapi dávali, jako ty mně labuteny!
Kisuň: Na, zadav se!
My s Genkou a Marinkou šly do “Mariinky” (slavné divadlo pozn. překl.) – poslechnout si prostě Glinku (hudení skladatel). Přízemí, sem tam. Tady, hned, bez zaváhání, v přízemí “Mariinského”, všechny blondýnky pochopily – já jsem prima (balerína, hvězda), nedělám si prču..
Na labutenach nach… a v úchvatných kalhotách. Kalhotách.
Maminka: Nu, stačilo strádat. Co kdybys raději došla pro chleba, a?
Ona: Pro co?
Maminka: Pro chleba. Chleba doma nemáme…
Ona: Aha! Už běžím… Vlasy dozadu (výraz pro „už se ženu, už se chrtím, vlasy vlají…). Abych ten zasr…chleba u nás v bytě víc nikdy neviděla!
Maminka: Ty mi o chlebu nikdy tak nemluv… Naše babička blokádu přežila!
Ona: Babka přežila, a já jsem – v pr….! Proč si mě, kurňa, s takovou prdelí porodila?
Maminka: A co máš se zadkem? Normální zadek, no! No tak, stůj! Vydechla! Maximálně! No, maximálně!
Ona: Ano… (a je to!)
 |
| Večerní Kvartal 95 |
A teď scénka z Večerního kvartálu 95, video níže:
od času 17:15
A. Jaceňuk (AJ): Ticho, ticho, všichni ticho! Merkel po Skype zvoní!
Ostatní: Merkel!? Joj! Pro groše, nezklamej nás! Ticho, Merkel!
AJ: Haló, zdravím!
A. Merkelová (AM): Guten Abend, jak se vede, co děláš?
AJ: Nó, …, zatím ještě premiéra dělám, reformy tam všelijaké provádím…
AM: Jaké reformy?
AJ: No, jaké? Různé. Víš, to je složité objasnit člověku, který tomu rozumí…
AM: Jsou problémy?
AJ: Ne že by byly problémy s penězi v rozpočtu, prostě tam nejsou, no. Vcelku se vše v klidu dává do pořádku, vycházíme z krize trošičku, ještě tak roky 2 a budeme se mít jako při Janukovyčovi…
AM: A jaké máš vztahy s prezidentem?
AJ: A s Péťou (Porošenkem) mám vše v pořádku, ales, také jsem mu to tak řekl: „Já nepotřebuji TVÉ továrny, Meďoury (Mercedesy), prachy – já potřebuju SVÉ továrny, Meďoury a prachy.
AM: Je potřebný další tranš a setkání?
AJ: Hmmm, nóó…
Aleluja!
AJ: Tak jo!
AM: Přijeď, budu čekat.
AJ: Áááá, děkuji! Kdo je borec? Já jsem borec! Kdo je super samec? Já jsem super samec!… Já borec!
Oni: Có?!
Vedl zemi Arsenij, bez kapičky svědomí a každý Ukrajinec za Arsenije byl rád, ale neuběhl ani rok a docvaklo najednou lidem – Arsenij v Ukrajině – je teď hlavní exponát…
AJ volá Ljaškovi: Haló, pan Ljaško? Ahoj! A pamatuješ, tys měl takové boty… ne, žádné sneakers, zlaté lodičky, ale takové typu labuteny, hlupáku, k jakým šatům? Dárek Merkelce. Vše, dělej, čekám!
AJ volá Porošenkovi: Haló, Peťan? Ahoj Peťane. A pamatuješ, tys měl takové bonbóny, s oříšky, typu griliáš…? Jedu za Merkel, dal bych je jako dárek… Co má znamenat: jdi a kup si? Ty si fakt žádné skutky nepamatuješ? No a co, že dolar spadl? Abys příště ty tak z buldozeru spadl, jak dolar spadl!
AJ volá Tymošenkové: Haló, Julča? Zdravím, Julie pamatuješ?… aha, ty si ještě pamatuješ… no dobře, zazvoním, až zapomeneš.
Jsem hotov. Tak jedeme!
Na labutenach v černých velkých brýlích, V brýlích.
Porošenko: Seňo, asi už bylo dost blbostí. Arseniji, napiš oznámení o odstoupení.
AJ: Jo, hned, už se rozebíhám, pleš dozadu, jen abych ve svém kabinetu víc o odstoupení neslyšel.
Porošenko: Mě to trápí, podívej: Julie odešla, Janukovyč utekl…
AJ: Hmm, Janukovyč utekl a kam já se mám podít? Konec mi? A jak se mám já ztratit?
Porošenko: Ale, uklidni se…
AJ: Péťo, tys, kurňa, zem do takové prdele dovedl!
Ostatní: A jaká prdel? Normální máš prdel!
Porošenko: Tak se uklidněte všichni! Za Merkel jedeme! Tak, a teď – postavme se hrdě! (klekají si), připravte se, pozor (natahují žebravou ruku), vydechnout! A na závěr na maximum. (zakňourání, žebravá ruka). Tak a jedem!
Ruka v děravé kapse, letí Arsen k Obamovi, Evropě navrhuje dát státu půjčku,
Líbá bez ustání jejich místa k sezení…
Něco se připaluje, zdá se – králík zdechnul.
Na labutenach, v černých velkých brýlích, na labutenach, na kreditorech, v úžasných dluzích…
Vyřiďte Kristu, že stojíme v jedněch trenýrkách
Nu kam vy s holým zadem, skončil druhý pokus, není místo ve vyšší lize.
Tak, tak my tedy ukážem figu, republiku banánovou i tento zpěv…
Vejdeme do Evropy, v jedněch žitomirských ponožkách, a budeme si tam celý den jen česat svoji Coco Chanel. Evropa miluje nás, tam je každý třetí v Adidas, řekneme tvrdě všem, u nás vše bude “charašen” (chorošo + Rošen, Porošenkovy továrny na čokoládu), Rošen!
překlad pro Novou republiku: Ďouba a nkv
 |
| Arsenij Jaceňuk v parodované podobě |
