Newyorské švadleny a boj za rovnoprávnost žen: 8. března 1908

Ingrid Puskajlerová
7.3.2016 E-republika

Proč se dnes vytěsňuje z povědomí svátek MDŽ? Asi jsme v podobné politické a ekonomické situaci jako na začátku 20. století.

Každoročně si 8. března připomínáme Mezinárodní den žen. Muži koupí svým přítelkyním, manželkám, sestrám nebo babičkám květiny, bonboniéru nebo jim popřejí, pokud nezapomenou. A pokud není čas na osobní setkání, využívají se sociální sítě, kde se sdílejí například pohledy s květinami anebo vše nejlepší k MDŽ.

Známe ale podstatu tohoto svátku? Není opomíjená? Koná se v tento den veřejné setkávání žen, aby si připomněly boj za občanská a sociální práva, za rovnoprávnost se svými mužskými protějšky?

Základní myšlenku daly v roce 1907 rakouské socialistické delegátky ve Stuttgartu. Na prvním sjezdu socialistek přednesly požadavek, aby ženy veřejně žádaly stejná práva jako muži. MDŽ není komunistický svátek, jak to naše většinová společnost nosí v povědomí, ani to není květina s bonboniérou. Podstatou svátku je mezinárodní boj žen za politickou a ekonomickou rovnoprávnost.

Heslo „chléb a růže“ a newyorské švadleny

Již v březnu roku 1857 ve Spojených státech stávkovaly ženy masově za zlepšení pracovních podmínek. Především dělnice, které pracovaly v textilních továrnách (tzv. „garment workers“). Viz znak jejich odborové unie v anotaci. Od roku 1857 se začal odpočítávat čas ke vzniku MDŽ. Více než 15 000 žen vyšlo v březnu roku 1908 pod heslem „chléb a růže“ odvážně do ulic New Yorku v protestní stávce známé jako The Bread and Roses Strike. Dělnice požadovaly zákaz práce dětí, zlepšení pracovních podmínek, zkrácení pracovní doby a rovné hlasovací právo. Chléb symbolizoval ekonomické jistoty a růže rozkvět, zlepšení lidského života. Mnohé ženy byly za toto vystoupení vyhozeny z práce.

Socialistická strana v USA po tomto protestu rozhodla, že poslední únorovou neděli bude slaven svátek nazvaný “Národní den žen”. Prvně se tento svátek slavil 28. února roku 1909 a poté každý rok. Německá socialistka, bojovnice za rovnoprávnost Klára Zetkinová prosadila na první mezinárodní ženské konferenci Druhé internacionály v Kodani, aby se Národní den žen stal mezinárodním svátkem. V roce 1910, se MDŽ slavil 19. března v Rakousko-Uhersku, ve Švýcarsku, v Německu, v Dánsku a v Americe. Na 8. března se MDŽ přesunul roku 1913, a to na počest stávky newyorských švadlen. K 8. březnu přispěla též masivní demonstrace v Petrohradu, která se konala poslední neděli v únoru roku 1917. To je datum, které odpovídá gregoriánskému kalendáři. Konečné schválení MDŽ přišlo roku 1975, kdy OSN oficiálně MDŽ uznala za mezinárodní svátek.

Mezinárodní den žen a komunistický režim

Víme, že Mezinárodní den žen je jeden z významných a důležitých svátků pro ženy, protože připomíná boj za jejich rovnoprávnost. Vinou komunistického režimu byl tento svátek zdiskreditovaný. Ve společnosti se později vytvořil jakýsi mýtus, že svátek MDŽ vymysleli komunisté a nemá smysl ho slavit. Vědomí občanů bylo úmyslně pokřiveno. Po roce 1989 ovládaném neoliberalistickou ideologií se význam tohoto svátku začal bagatelizovat. Jak vidíme, historie dokazuje, že opak je pravdou. A dnešní doba degradace sociálních práv ukazuje, jak hluboký smysl tento svátek má.

MDŽ dnes, 8. březen 2016

Tisíce žen z různých koutů světa bojovaly a bojují za rovnoprávnost. Proto si musíme tento den připomínat, i veřejně. Nesmíme zapomenout na všechny známé i neznámé ženy angažované v tomto boji. Příkladem může být zmíněná K. Zetkinová, která tento svátek pomohla zavést. žena jako ona bojovaly nejen za svou generaci, ale i za naši přítomnost. Je naší povinností tento odkaz boje za politickou svobodu a za sociální práva dále rozvíjet.

Zdroje:

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 400 Kč – Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde: Děkujeme!

Související články:

Sdílet