2.3. 2016 První zprávy
Církve či církevní organizace uplatňují majetkové nároky vůči několika obcím Moravskoslezského kraje. “Apetit církví je nehorázný, odmítáme platit jim dvakrát,” má jasno vicehejtman kraje Josef Babka. Samotný kraj pak čelí šesti žalobám ze strany Německého řádu, respektive České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (4 žaloby) a Československé provincie Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské (2 žaloby), v nichž řád zpochybňuje vlastnické právo Moravskoslezského kraje k některým nemovitostem. Vedení kraje tyto nároky kategoricky odmítá.
Německý řád, který se považuje za nástupce historického církevního vlastníka, prostřednictvím svých právníků zpochybnil platnost převodu majetku z České republiky na kraje po roce 2001 s odkazem na porušení tzv. blokačního paragrafu zákona o půdě (Poznámka: Zakazuje převádět majetek, který zabral stát po roce 1948 církvím.) a žádá soud o určení vlastnictví státu, což by vedlo k povinnosti vydat tento majetek podle restitučního zákona. (Poznámka: Byl přijat v roce 2012. Podle tohoto zákona mají církve od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun. Dalších 59 miliard budou dostávat v průběhu příštích 30 let jako finanční kompenzaci za majetek, který nemůže být vydán.)
Kroky řádu činěné s cílem dosáhnout vydání majetku kraje, i když restituční zákon jasně říká, že církve mohou požadovat pouze majetek státu, rozzlobily vedení Moravskoslezského kraje.
„Tento majetek budeme bránit všemi právními prostředky, protože nás se zákon o církevních restitucích netýká. Majetek jsme od státu převzali v dobré víře a vlastníme ho jako poctivý držitel patnáct let. Není důvod pochybovat o legitimnosti našeho vlastnictví,“ prohlásil 1. náměstek moravskoslezského hejtmana Josef Babka. Tvrdí, že se v roce 2001 a 2003 jednalo o zákonný přechod vlastnického práva a že jde o nevydávané nemovitosti, za které je registrovaným církvím a náboženským společnostem vyplácena finanční náhrada.
Jiří Paroubek: Nenažraná katolická církev toho nemá nikdy dost
„Za nevydaný majetek krajů a obcí dostanou církve 59miliardovou paušální náhradu plus inflaci. S ohledem na to, že před dvěma lety podepsaly se státem smlouvu, v níž se zavázaly, že už nebudou vznášet další nároky, považuji nyní jejich kroky za nehorázné: Řád ví, že dostane finanční kompenzaci a ještě si chce další majetek soudní cestou vymoct. Daňový poplatník by tak za jednu věc zaplatil církvi dvakrát. Zásadně to odmítáme. Žalobní nárok neuznáváme ani částečně a soudu navrhujeme žalobu v celém rozsahu zamítnout,“ konstatoval vicehejtman Josef Babka.
Někdejší Německý řád chce dosáhnout vydání nemovitostí tvořících areál zámku Bruntál a hradu Sovinec (v současnosti jsou ve správě krajské příspěvkové organizace Muzeum Bruntál) a dalších nemovitosti v Bruntále (budovy střední průmyslové školy, obchodní akademie, domova mládeže),
Opavě (budovy střední průmyslové školy, dětského domova, školní jídelny) a Vrbně pod Pradědem (budovy základní školy, školní družiny a jídelna dětského domova).
Nároky církví vůči obcím v Moravskoslezském kraji
Vicehejtman Josef Babka koncem roku 2015 požádal všechny obce v Moravskoslezském kraji o vyjádření, zda vůči nim církve či církevní organizace uplatňují majetkové nároky. Ze získaných informací aktuálně vyplývá, že církve či církevní organizace uplatňují majetkové nároky vůči 16 obcím v kraji. Obcí na Bruntálsku se také dotýkají nároky někdejšího Německého řádu. Kromě něj uplatňuje nároky vůči některým obcím i Římskokatolická církev. Vedení Moravskoslezského kraje je s dotčenými obcemi v kontaktu, je připraveno jim pomoci. Situaci ohledně restitučních nároků církví a církevních organizací řeší také v součinnosti s Asociací krajů ČR.
Jedná se …
Ve 3 případech o nároky Československé provincie Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské (Andělská Hora, Ryžoviště, Vrbno pod Pradědem),
ve 3 případech o nároky České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (Bruntál, Jiříkov, Karlova Studánka),
v 6 případech o nároky Římskokatolické církve (Bílčice, Dětmarovice, Hukvaldy, Rychvald, Třebom,
Rýmařov),
v 1 případě o nárok Slezské církve evangelické (Nýdek),
v 1 případě o nárok Konventu Minoritů (Krnov),
v 1 případě o nárok Českého velkopřevorství Suverénního řádu Maltézských rytířů (Hlinka),
v 1 případě není žalobce identifikován.
Chcete znát jména poslanců, kteří rozhodli o církevních restitucích? Tady je informace o hlasování 8. listopadu 2012 … čtěte !
První zprávy,Jiří Kouda
