Costas Lapavitsas
12. 3. 2016 flassbeck–economics
Je to nyní osm let, kdy se Řecko octlo v recesi a šest let, kdy následovalo strategii bail-out (sanace), kterou mu uložily MMF, EU a ECB (Trojka). Vláda SYRIZY, která byla zvolena v lednu 2015 a se kterou se spojovala naděje, že vystoupí z programu úspor a škrtů, kapitulovala a nyní provádí politiku bail-out (sanace). Hospodářství nevykazuje žádné známky trvalého zotavení a v roce 2015 se opět nachází v recesi. Nicméně situace země se v roce 2016 vlnou uprchlíků a migrantů velmi podstatně zhoršila.
Řecko se stalo tranzitní zemí pro lidi, kteří se pokoušejí dostat přes Turecko dále do severní Evropy. V roce 2015 přijelo a přišlo touto cestou 800 000 uprchlíků a migrantů. V únoru 2016 byly řecké hranice na nátlak ze strany Rakouska a jiných zemí EU efektivně uzavřeny. Následkem toho vznikly kempy plné trpících lidí. Když se v následujících týdnech nenajde humánní a racionální evropské řešení, mohl by se sociální, ekonomický a politický tlak na vyčerpané Řecko stát tak nesnesitelným, že by mohlo dojít k vážnému ohrožení vztahů s EU.
Stav hospodářství
Žalostný stav řeckého hospodářství je zjevný z dat ELSTATu, řeckého statistického úřadu z 29. února. Odhlédneme – li od podivuhodného skoku za poslední čtvrtletí roku 2015, který ukázal neobyčejný nárůst 20% u investic od čtvrtletí ke čtvrtletí, úřad zjistil, že HDP Řecka v roce 2015 poklesl o 0,3 %. Spotřeba se v roce 2015 mírně zvýšila, ale investice dále klesly – a to i přes podivuhodný nárůst v posledním čtvrtletí. Také vývoz v roce 2015 opět poklesl.
Podíváme – li se na obr. 1 na delší časové období, je jasně vidět, že hospodářský pokles země začal v roce 2008 a v roce 2010 se značně zhoršil, když se začala uplatňovat strategie bail-out/sanace/. Od roku 2013 se vývoj stabilizoval na hluboce nízké úrovni a řecké hospodářství je na dně.
Důvody zhroucení po prosazení programu bail-out / sanace/ jsou úplně jasné. Domácí poptávka se silně snížila, protože byly zredukovány státní výdaje a následkem toho se zvýšily daně. Hluboké zásahy do reálných mezd, které uložila Trojka, přispěly k dalšímu poklesu poptávky , protože se snížila spotřeba. Kolaps v oblasti investic je dramatický: Z maximální nominální hodnoty 63,2 miliard EUR v roce 2007 klesly v roce 2015 na 17,2 miliard EUR. Výsledkem bylo zničení řecké výrobní struktury a nesmírný nárůst nezaměstnanosti, v současnosti činí stále ještě kolem 25%. Na rozdíl od mnoha optimistických očekávání nemohl vývoz vyrovnat chybějící domácí poptávku. Výkonnostní bilance se nicméně zotavila, neboť zhroucení příjmů přispělo i k zhroucení dovozu.
Nadále úspory a škrty
Uprostřed těchto katastrofálních podmínek trvají věřitelé (zastoupení EU, ECB a MMF) na tom, aby Řecko pokračovalo v politice úspor a škrtů a „ reforem.“ Vyhlášeným cílem je dosáhnout do roku 2018 primárního převisu ve výši 3,5 %, aby země mohla zmenšit státní zadlužení, které v současnosti činí 321,3 miliard EUR, nebo 182% HDP. Za tímto účelem vláda SYRIZY již značně zvýšila DPH a plánuje další zásahy do veřejných výdajů a nové zvýšení daní. Aby dosáhla předpokládaných škrtů výdajů, vláda ohlásila, že v roce 2016 má být u penzí ušetřeno 1,8 miliard, to odpovídá 1% HDP. Zároveň se má připravit penzijní reforma, která povede k tomu, že se zřetelně zvýší příspěvky zemědělců a podnikatelů. Obraz je ještě komplikovanější rekapitalizací řeckých bank z listopadu 2015, při které byla většina bank prodána za minimální obnos různým hedgefondům / finančním spekulacím/ a jiným spekulantům. V současnosti mají banky asi 100 miliard EUR problematických úvěrů, o které se musí starat, aby vůbec mohly nadále úvěry poskytnout.
Velkou část špatných úvěrů přijaly vlivné podniky, které využily úzkého vztahu k bankám a politikům, aby mohly přijímat úvěry, u kterých se jen málo kontrolovalo a dohlíželo. Půjčky se dávaly ve značném rozsahu soukromým rozpočtům osob, které posledních osm let těžce trpěly recesí. Zacházení s takovými problematickými úvěry je citlivá záležitost, neboť za prvé jsou úvěry u soukromých rozpočtů často úvěry na nemovitosti, takže může dojít i k nucenému vyvlastnění a ztrátě domu. Za druhé by restrukturalizace podnikových dluhů nutně znamenala, že se změní mocenská rovnováha v různých sektorech hospodářství.
Kombinace obnovených úspor a slabých bank omezily v dohledné budoucnosti vyhlídky na růst . Hraniční daňová sazba pro malé a střední podniky by mohla být kolem 50 – 60 %. Vzhledem k vysokým úrokům, slabé poptávce a špatným úvěrům je nepravděpodobné, že opět dojde k trvalému růstu. Je jasné, že Řecko potřebuje cílený nárůst soukromé spotřeby, ale právě tomu brání podmínky bail-out / sanace/. Daleko více trvají věřitelé na fiskálních převisech, „ reformách“, a redukci problematických úvěrů. Přitom MMF se osvědčuje jako nejtvrdší, ale i nejprůhlednější mezi věřiteli Řecka.
V článku na webové stránce MMF z 11. února argumentoval Poul Thomsen, který již několik let řecký program efektivně řídil, že penzijní reforma je absolutně prvořadá, když chce země dosáhnout primárního převisu 3,5%. Opravdu se zdá, že Thomsen je toho názoru, že Řecko potřebuje dalekosáhle přísnější opatření škrtů a úspor, v řádu 4 – 5 % HDP do roku 2018, aby dosáhlo žádoucího převisu. Země, říká, by se mohla vyhnout dalším škrtům jen tehdy, kdyby došlo ke krácení dluhu. Ale jen samotná zmínka o krácení dluhu je pro EU a zvlášť pro německé politiky prokletím.
Naléhavá kontrola programu
Tvrdý postoj MMF a odpor EU proti krácení dluhu nedovoluje vládě SYRIZY žádnou jinou volbu, než pokračovat v roce 2016 ve škrtech a úsporách./austerity/. Vláda se nachází pod enormním tlakem, aby opatření k úsporám rychle prosadila, neboť to je podmínka úspěšného posouzení programu bail-out / sanace/ „ Trojkou.“ Když hodnocení nedopadne dobře, neuvolní se sumy peněz pro sanaci, a tím se pro vládu vše zhorší, aby zaplatila své dluhy a může dojít k opakování krizové situace z roku 2015.
Dluhové platby, ke kterým je řecká vláda v příštích měsících zavázána, jsou následující (podle propočtů Financial Times):
Splácení dluhů Řecka v miliardách EUR
březen – 5,5
duben – 2,7
květen – 1,4
červen – 2,3
červenec – 4,4
srpen – 0
září – 0,5
říjen – 0
listopad – 0
prosinec 0,3
Velká část plateb se týká cenných papírů se stoupajícím úrokem, které vydaly řecké banky. Jsou jednoduše normálně používány, protože se stát může lehce u bank refinancovat. Splácení v červenci však obsahuje značný obnos pro Evropskou centrální banku, který nemůže být sehnán bez vnější podpory. Proto se kontrola sanačního programu musí ukončit do léta, pokud opět nemá hrozit řecká dluhová krize. Možnost nové krize je přesně to, čeho se obávají mezinárodní trhy, a proto rizikové přirážky u řeckých půjček se splatností 10 let od začátku února silně stouply. Úrok je nyní kolem 10% ve srovnání se 7 % v listopadu 2015. Kromě toho prekérní stav řeckých bank přispěl od začátku roku ke značným výkyvům kurzu na athénské burze. Index byl 31. prosince 2015 631, 11. února spadl na 440 a 1. března se opět zotavil na 517. V řeckém finančním sektoru nyní opět dominuje nejistota a strach.
Nová fáze řecké krize
To je kontext, ve kterém eskaluje uprchlická a migrantská krize a země je ohrožena katastrofálními následky. Určitě Řecko potřebovalo dlouhou dobu, aby reagovalo na stoupající vlnu uprchlíků a migrantů ze Sýrie, severní Afriky, Afghánistánu, a jiných oblastí. Ale skutečné selhání je v EU, která nebyla schopna vyvinout koherentní strategii, aby poskytla bezpečný tranzit a rozdělení uprchlíků na rozumném základě v EU. Uzavření hranic začátkem roku 2016 několika členských států EU vedlo k tomu, že Řecko se stalo uprchlickým kempem, přičemž uprchlíci a migranti nechtějí v Řecku zůstat. Je myslitelné, že během krátké doby přijde do těchto kempů 100 000 a více uprchlíků a migrantů. Řecko nemá zdroje, aby zvládlo takovou masu humánním a účinným způsobem. Pro zemi, která je již zmítána recesí a katastrofální hospodářskou politikou, by to mohla být poslední kapka, aby sud přetekl.
Vláda SYRIZY se v současnosti nachází v nemožné pozici:Je nucena provádět další opatření úspor a škrtů, ale zároveň se obává politických a sociálních dopadů své vlastní politiky. Její věrohodnost je u voličů zničena a zvláště mezi mladými Řeky vládne hodně rozšířená deziluze. Uprchlické téma by se mohlo stát rozbuškou v této výbušné směsici, neboť tím sílí sociální a politický tlak v celé zemi.Ale zjevně neexistují žádná politická řešení: ani vláda národní jednoty, ani nové volby nejsou bezprostřední nosné vyhlídky pro Řecko.
Vzhledem k hluboké politické nestabilitě a trvající stagnaci řeckého hospodářství je zcela nemyslitelné, aby se téma členství v Evropské měnové unii opět dostalo na pořad dne. Z makroekonomického hlediska je zřejmé, že Řecko mělo z Evropské měnové unie již vystoupit před léty, aby mělo možnost zotavení a hospodářské restrukturalizace. Politická zbabělost vedla k tomu, že se zůstalo v monetární unii, s ohromnými náklady pro hospodářství a společnost. Po šesti letech katastrofální hospodářské politiky je stav země dnes ještě daleko komplikovanější a prekérnější. Nyní jde o vztahy Řecka k EU, neboť euroskepticismus velmi rychle narůstá. Nekonečná krize Řecka zjevně vstupuje do své nové fáze, která by mohla způsobit ještě větší škodu pro zemi a Evropu jako celek.
Pozn. Costas Lapavitsas je profesor ekonomie na Univerzitě v Londýně , a byl i poslancem za SYRIZU v Athénách
Vybrala oa pro Novou republiku přeložila Mgr. Zdeňka Holešová
