Jevgenij Radugin
13. 3. 2016 Politikus
Zasnili se! Rada Evropy dospěla k závěru, že ruský zákon o Ústavním soudu Ruska je neslučitelný s mezinárodními závazky RF. Moskvě bylo navrženo, aby provedla řadu změn, které nadřadí rozhodnutí každého mezinárodního soudu nad naší vlastní Ústavou. Jednoduše a elegantně! Vlastně nám opět navrhují, abychom v zemi dobrovolně zavedli nucenou správu. Tyto úpravy hrozí Rusku absolutním opovržením tužeb a přání občanů, jen aby se zavděčilo západním představám o uspořádání světa.
Kromě mezinárodního soudu OSN, který se zabývá řešením mezistátních sporů, k této kategorii patří i ESPČ, administrativní tribunál MOP, Norimberský tribunál a soud EU.
Kromě tribunálu OSN rozhodují všechny ostatní soudy spory mezi organizacemi a státem a převážně mezi fyzickými osobami a státem. Všechno to by nebylo až tak špatné, ale většina z nich působí na právních precedentech EU, jejich jurisdikátech a všechno ostatní je pro ně nepřijatelné. Nazvat je univerzálními je velmi složité. Žádná zvláštní ustanovení, zákony nebo procesní změny s ohledem na to, že evropské právo není přijato na celém světě, nemá nikdo v úmyslu provádět. Realita těchto soudů je taková, že jejich svrchovanost představuje novodobou metodu kolonizace světového prostoru. V podstatě jde o šíření západní jurisdikce do ostatních zemí bez ohledu na místní zákony a tradice. Je to způsob, jak vnutit jiné zemi svá rozhodnutí bez ohledu na její zájmy.
Docela nám postačí říci, že ESPČ volí Parlamentní shromáždění Evropy. Totéž, které klidně a v pohodě nedávno zbavilo Rusko hlasu a které se rozhodlo nám nenaslouchat ve věci Krymu, Donbasu, Sýrie. Nezalíbil se jim náš postoj. Chtějí diktovat, ale nechtějí jednat. Tento orgán si už nyní myslí, že má právo posledního soudu. Není se čemu divit, že i soud je velmi politizovanou organizací, která se spíše stará o šíření západního práva než o právo občanů na spravedlivá a humánní rozhodnutí. Když vezmeme v úvahu, že členy soudu jsou pouze členové EU.
Nabízí se otázka: proč mají členové EU soudit všechny ostatní. Pánbůh je jmenoval soudci? Říci, že je to nebezpečné, znamená nedocenit situaci. Veškerá moc státu, veškerý jeho výkonný a soudní systém začíná pracovat na zrušení vlastních zájmů ve jménu rozhodnutí, například, ESPČ. A tento soud se řídí pouze vlastními představami a zájmy Bruselu.
Co nám tím hrozí? Je to zřejmé: sebevražda suverenity.
Tato rozhodnutí nás zavážou, abychom vyplatili peníze zloději a vrahovi Chodorkovskému, ale nezavážou USA vrátit naše unesené a odsouzené občany, zavážou uznat za separatisty obyvatele Donbasu, ale nepřinutí Evropu projednat stížnosti obyvatel tohoto regionu na genocidu ze strany Kyjeva a mnoho dalších záležitostí.
Rada Evropy vlastně přijala rozhodnutí, které nás zavazuje dobrovolně ze sebe udělat bezprávnou kolonii Západu.
První co napadne, je odmítnout, ale to není tak jednoduché. Nezbývá než doufat, že naše Duma a mocenské struktury budou s to zákonnými způsoby zamezit vměšování třetích stran do záležitostí naší země.
Budeme se muset rozhodnout, jak budeme žít: podle úmluv a smluv, které neplatí v plném rozsahu dokonce ani u jejich tvůrců, nebo podle vlastních zákonů, které u nás vznikly v procesu formování ruského státu.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
