Ivan David
7. 1. 2016
Hodnotím uplynulých 26 let trochu jinak než Dr. Ing. Josef Mrázek zde. Vedle nadhledu a odstupu mohu uplatnit i pozorování zblízka.Není nutně třeba 26 let, aby bylo patrno, „jak se dbalo zájmů obyvatelstva“. Ti, od nichž obyvatelstvo dbalost očekává, vědí, jak dbají zájmů těch, o nichž rozhodují. Teze (snad anarchistů), že „kdyby volby mohly něco změnit, byly by dávno zrušeny“, není příliš velká nadsázka.
Dr. Ing. Mrázek se zcela poctivě (jak ho znám) domnívá, že vlády jsou ve své snaze prospívat lidu málo úspěšné a z toho dále usuzuje, že jsou neschopné. Jedná se o chybný úsudek, protože vychází z chybné premisy. Vlády, jejich předsedové a ministři usilují o přežití po celé volební období a mají ambice, aby jejich politická strana v následných volbách uspěla tak, aby oni sami usedli na post, po kterém touží. Prospívání „obyvatelům“ není cílem, nanejvýš vedlejším produktem.
Zloděj bližního že nemiluje? Vždyť on se s ním rozděluje! (K. H. Borovský)
Také přece neříkáme, že je zloděj neúspěšný, protože málo obohacuje své bližní. Jak všichni tušíme, nemá takový cíl. Posuďte podle následujících řádků, zda je můj příměr neúměrně drsný.
Naši volení představitelé- zákonodárci, zastupitelé a nositelé moci výkonné mají zejména tři nástroje, jak uspokojovat potřeby.
Samozřejmě uspokojují potřeby vlastní prostřednictvím uspokojování potřeb vlivných. (Dolních deset miliónů mezi vlivné nepatří.) Jde o zákonodárnou činnost, která má odstranit překážky vlivným na cestě k bohatství a moci a vytvořit překážky pro ty, kteří mají být od bohatství a moci odstaveni. Další cestou k uspokojování potřeb jsou veřejné rozpočty. Mají sloužit veřejnému zájmu. Jsou to peníze všech, ale moc nad nimi mají velmi nemnozí a rozdělují je podle vlivu těch, jejichž prospěchu slouží. Od nich očekávají podporu při dosazování do funkcí a umísťování na volitelná místa. Třetí cestou jsou služby poskytované mocí výkonnou. Bez ní by legislativa a podíl z rozpočtu byly málo platné.
Další vliv mají média a moc soudní. Rozhoduje kdo odměňuje a kdo má vliv na obsazování rozhodujících postů.
Tak to je a jinak to nebude. To, co by se mohlo změnit je podíl na vlivu. Totiž dolních deset miliónů může mít mnohem větší vliv. To by ovšem demokracie nesměla být redukována na formální procesy. Je na ně redukována, aby lid vliv neměl.
Je nutné si uvědomit, že pojem „kontrola politiků“, o které píše Dr. Ing. Mrázek má dvojaký význam, což vede ke zmatení. Nejde o to politiky „kontrolovat“ (anglicky „to check“), ale ovládat (anglicky „to control“). Má-li dojít k podstatné změně, nestačí politiky kontrolovat, jak si zřejmě představuje Dr. Ing. Mrázek a velmi mnozí jiní, ale je nutné je ovládat. Teď totiž politiky ovládají ti, pro které teď politici pracují. Kvůli tomu se přece ten převrat v listopadu 1989 dělal, aby moc získali ti, kteří ji dnes mají. Žádné kontrolování bez možnosti donutit konat nic na podstatě politiky (na tom, komu slouží) nemůže změnit. Současná kontrola (check) je svěřena těm, kteří jsou závislí na těch, které mají kontrolovat. Vládnou oligarchové, politici jsou jen jedni ze zprostředkovatelů jejich moci. Pan Babiš se nechce na zprostředkovatele moci spoléhat a koupil si vlastní stranu a vlastní média. Je to další krok na cestě k degeneraci demokracie. Bylo to umožněno tím, že mu správci veřejných zdrojů půjčili, aby si mohl koupit státní podniky. Kam vede tato cesta, názorně vidíme na Ukrajině.
Dr. Ing. Mrázek se zřejmě domnívá, že pomůže, když dobré návrhy „nebudou ignorovány“. Otázka ovšem je, pro koho jsou dobré a kdo je nemá ignorovat. Bohužel nejsou dobré pro ty, kteří rozhodují, budou-li ignorovány. „Dobrý úředník“ dobře ví, ve kterém šanonu mají takové návrhy skončit. Podobně to dopadá i s „hodnocením výsledků“, to je rovněž svěřeno spolehlivým, nespolehliví nevydrží.
Věta Dr. Ing. Mrázka, že „moci se uchopili lidé, kteří nebyli schopni stát účelně řídit“ je nedorozuměním. Moc byla vítězům převratu záměrně svěřena těm, kteří jí nechtěli řídit tak, jak to Dr. Ing. Mrázek a mnoho slušných lidí pokládá za účelné. Nejde tedy o neschopnost, ale o úmysl. Méně důležité věci jsou ovšem často svěřovány neschopným, zejména nemá-li být dosaženo deklarovaného cíle. Podstatný vliv má také zhoubná ideologie, například „o neviditelné ruce trhu bez přívlastků“ nebo tzv. „neomarxistická“ z níž by Marx zřejmě omdlel.
Je velmi naivní připisovat neradostný stav věci neschopnosti činitelů. Kdyby nebyli schopní, nebyli by činiteli. Domněnka o neschopnosti je neschopností pochopit, že domněle neschopní nedosahují cílů, které od nich někdo naivně očekává, protože jich dosahovat nechtějí. Pak už nezáleží na tom, jestli by to dokázali, kdyby chtěli. Kdyby totiž chtěli upřednostňovat dolních deset miliónů a nikoli horních deset tisíc a statisíce jejich poskoků, pak by se na významnou pozici dostali jen omylem a byli by neomylně identifikováni a odstraněni. Mám s tím osobní zkušenost.
Pro málo informovaného člověka je obtížné rozpoznat, kdo je pán a kdo je jen sluha, byť na vysokém postu.
Představa, že „Občanské fórum vytvářelo demokratické struktury zdola“ je podivná. Bylo vytvořeno iniciativou shora a shora také odstraněno, jakmile splnilo svojí funkci při likvidaci stávajících struktur. Občanské fórum dál existovat nemohlo, protože přestalo sloužit novým držitelům moci.
„Škodlivé následky“ opravdu nebývají „zlým úmyslem“, ale realizací úmyslu, který je dobrý, ale pro někoho jiného, než pro dolních deset miliónů.
„Opuštění hospodářské soběstačnosti republiky“ nebylo žádnou chybou či omylem, jek se domnívá Dr. Ing. Mrázek, ale službou těm, kteří z toho profitují. Protože nejde o „chyby“, ale o úmysly, je marné čekat, že se z nich někdo poučí a začne „konat dobro“.
„Chybou“ tedy nebyla ani privatizace a různé formy rozkrádání „veřejného majetku“. Byla to realizace cílů těch, kteří se chopili moci, zatímco zmatený lid zvonil klíči.
Právě tak nejsou „chybami“ politická rozhodnutí, která vedou k udržování „nízké ceny práce“. Je to úmysl těch, kteří obchodují z prací jiných a potřebují udržení nízkých mezd. Podobně je to s kursem koruny, který je uměle podhodnocován, aby zůstala nízká cena práce, atd.
Obávám se, že se Dr. Ing. Mrázek a velmi mnoho dalších domnívá, že lze dosáhnout změny, aniž by držitelé skutečné moci byli této moci zbaveni. Mocného nedonutíte, aby konal dobro pro jiné a zapomněl na sebe. Dosáhl moci, po které toužil, právě tím, že zapomínal na jiné a myslel na sebe.
Kumulace majetku a moci na jedné straně a šíření bídy na druhé nelze zabránit, pokud budou úmysly pokládány za omyly nebo chyby.
Stojí za to usilovat o změny k lepšímu, které jsou v daném systému možné, i když systém sám nemění. Proto jsem vstoupil do ČSSD, když se stal Miloš Zeman předsedou pražské organizace. ČSSD po vyštvání Miloše Zemana přestala řešit problémy a stala se součástí problémů, proto jsem z ní vystoupil.
I radikální změna zhoubného systému je možná, ale ten vládne v celém „vyspělém světě“. Pokud se o to nepokusíme, nemůžeme mít úspěch. Nebudeme-li mít úspěch, bude zhouba neodvratná.
