Jan Campbell
21. 1. 2016 Eurasia24
„Dnes se mi jeví, že prezident Putin, poradce Glazjev a několik málo jim podobných jsou schopni s touto hospodářskou chimérou a hospodářským vrakem RF nejenom zabezpečit návrat RF na scénu geopolitiky, zabezpečit ruské zahraničněpolitické a bezpečnostní zájmy RF, ale zachránit i nás před větší válkou.“
Je tomu 392 let, kdy napsal anglický kazatel John Donne (asi 1571-1631) a představitel tzv. metafyzické poezie dvě věty (1624), které Ernest Hemingway použil jako motto ve svém díle „Komu zvoní hrana.“ „Žádný člověk není ostrov sám pro sebe; každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny; jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj: smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.“
Dílo Johna Donnea, často cynické a ironické, vtipné a zábavné, užívající paradoxy, slovní hříčky, obvyklá témata lásky, smrti a náboženství, bylo dlouhou dobu zapomenuto a znovu objeveno až ve dvacátém století. Dílo Hemnigwaye se po prvním vydání v roce 1940 stalo hitem, bylo zfilmováno Sam Woodem již v roce 1943 a je nezapomenuté. Mnozí zkracují význam knihy jen na myšlenku lidstva jako celku. Ve skutečnosti je však mnohem zajímavější samotný příběh.
Příběh dnešního příspěvku se v mnohém podobá nejenom hlavní myšlence úvodu, ale i lidovým vysvětlením. Například: přeneseně zvoní umíráček, rozhraní mezi životem a smrtí. Nebo trest za napáchané zlo, nebo člověk to má ‘spočítané’. Ale i poslední kapka, ještě malý prohřešek a je konec. Dnešní příběh se odehrává na ropové a měnové frontě. Převážně ruské, ale i Davoského ekonomického fóra. Tak se odvádí pozornost veřejnosti od příčiny příčin. V době bezprecedentních změn na všech politicko-hospodářských úrovních velké většiny států Planety, se o věcech mluví, nic ale neřeší. Lid musí mít klid.
Nezávidím prezidentu Putinovi nic. Je pod tlakem ze všech stran. Hodina pravdy se blíží. Na Gajdarově ekonomickém fóru diagnostikovali šéf Sběrbanky Gref a bývalý ministr financí Kudrin Ruské federaci „přesun dolů“ (downshifting), technologickou zaostalost a konstatovali „ztracený boj liberálů.“ Paradoxně to konstatovali ti, kteří dovedli hospodářství RF do diagnostikovaného stavu. Za sebe konstatuji, že v období od listopadu roku 2014 do listopadu roku 2015 snížila RF investice do amerických státních dluhopisů o 20 miliard USD na úroveň celkové hodnoty 88 miliard USD. RF je na 15. místě mezi investory do dluhopisů USA. První místo drží ČLR (1,264 bilionů USD), druhé Japonsko (1,144 bilionů USD). Podíl USA na celosvětovém dluhu je min. 30 procent. Podíl RF pouhých 0,74 procent. Tolik fakta.
Dalšími fakty jsou cena ropy pod úrovní 28 USD za barel, sleva ceny iránské ropy (Iran Heavy) pro Evropu ve výši 6,55 USD oproti slevě Saudské Arábie ve výši 4,854 USD za barel. Dále je to kurs rublu k USD (80,179) a Euro (večer při dopisování příspěvku kurs přesáhl 90 rublů) a úroková sazba CB RF ve výši 11 procent. K tomu prohlášení šéfky CB Elviry Nabiullinové, že „rizika nehrozí“ a prohlášení prezidenta Putina, který vylučuje snížení úrokové sazby pro malé a střední podnikatele. Snížení prý představuje „nebezpečí, riziko porušení makroekonomického základu hospodářství.“ Je možné, že v takové době nezvoní hrana? A když, tak komu? Dnes naznačím pouze cestu k odpovědi z vnitropolitického hlediska. Cestu k odpovědi na zahraničně politickou část se pokusím naznačit příště.
Světové ekonomické fórum (WEF) v Davosu se odehrává, tak jak jsem očekával, v mračné náladě. „Světový finanční systém se stal hrozivě nestabilním, svět čeká vlna bankrotů, která vyzkouší pevnost sociální a politické stability…. mnohé z dluhů nebudou nikdy splaceny… Otázka je jenom v tom, jestli dokážeme se podívat pravdě do očí a organizovaně reagovat na to, co nás čeká, anebo bude reakce chaotická”, prohlásil v interview pro The Telegraph předseda dozorčího výboru OECD a bývalý hlavní ekonom BIS William White. Na tomto místě připomínám:
a) Evropské banky už uznaly existenci neobsluhovaných půjček v částce jednoho trilionu USD,
b) Kvůli kvantitativnímu zmírnění a nulovým úrokovým sazbám vznikly i podle William White „úvěrové bubliny”. Teď dosáhly jejich dluhy „nevídaných výšin”,
c) White byl jedním z mála z „bankovního bratrstva”, který nahlas uvažoval o možném krachu západního finančního systému v letech 2005 až 2008.
Diagnóza a prognóza Grefa, Kudrina & Co osvětlila personální a systémové problémy ruské politické elity. Do této sféry patří neuskutečněné trestné řízení proti šéfu Sběrbank ve spojení s instalací IT systému za miliardu USD, který je již dnes zastaralý, i provokační výzva privatizovat tzv. málo efektivní státní aktiva. Jako by v RF nebylo téměř 2x více privatizováno než například v SRN. Jako by malá efektivita státních aktiv nebyla výsledkem spolupráce ministra financí, manažéra Čubajse a podobných, včetně Gajdara. Jeho jméno nese fórum. Všechny zde uvedené osobnosti neuvěřitelně zbohatly na privatizaci osobně, vytvořily hospodářskou chiméru a zaměnily KS SSSR na oligarchickou plutokracii.
Připomínám, že i pro malou změnu systému, je potřeba vědět jak funguje celý systém. Z krize 1998 nevyvedl RF ani jeden neoliberál. Naopak, oponenti neoliberálů, Primakov, Masljukov a podobní. Svojí práci odvedli, ale neukončili. Autoři hospodářské chiméry nebyli jednou a navždy odstaveni od moci. Dnes se mi jeví, že prezident Putin, poradce Glazjev a několik málo jim podobných jsou schopni s touto hospodářskou chimérou a hospodářským vrakem RF nejenom zabezpečit návrat RF na scénu geopolitiky, zabezpečit ruské zahraničně politické a bezpečnostní zájmy RF, ale zachránit i nás před větší válkou. Předpokládám, že tito dokončí svojí práci, protože prokázali schopnost vzít na sebe riziko a odpovědnost, znají „ruskou duši“ a mají definovaný národní zájem RF. Plutokracie podobné hodnoty nezná.
Diagnóza a prognóza plutokratů nejsou nic jiného než skrytá výzva k rozprodeji, lépe řečeno již zákonné krádeži zbytku RF, s následujícím prodejem cizincům. Skrytá výzva obsahuje totiž lež a mlžení. Všechny ruské monopoly, které si uvedení vybrali k privatizaci, jsou akciové společnosti, registrované na burze, ve kterých má stát pouze kontrolní balíček. Efektivita společnosti závisí od efektivity manažerů. Jimi jsou neoliberálové, přátelé Grefa, Kudrina, Čubajse & Co.
Je nepopiratelné, že privátní zájem, tím více neoliberálů, se zřídka kryje se zájmem státu. Proto si mohu představit, že skrytá výzva je „zvoněním hrany“ plutokracie Gref, Kudin, Čubajs & Co v době nízkých cen za ropu a plyn, nedostupnost západních úvěrů a zmenšení státní podpory jimi vedených monopolů. Dovedu si představit, že mnohé lídry těchto monopolů a sabotující úředníky, včetně centrální banky, čeká podobný brzký osud ex-šéfa ruských drah Jakunina. Nevylučuji ale i tvrdší osud, pokud mají pud sebezáchovy a nemají příkaz k nástupu ze zahraničí. Co mám na mysli?
Současný problém kursu rublu je rychle řešitelný. To ví v Kremlu mnozí, kteří naslouchají poradci Glazjevovi a podobným profesionálům. Pro české majitele rublu připomínám tři základní skutečnosti, které by měly uspokojit a vyloučit paniku:
1) Rubl je nejlépe zabezpečená valuta, protože objem a hodnota zlatých rezerv je minimálně 2x větší než objem a hodnota rublu v hospodářství.
2) Rubl je podceněn. Nominální hodnota rublu je dnes minimálně 2,5 x menší než jeho koupěschopnost.
3) Spekulace finančních institucí, jejichž objem v roce 2015 indikuji výší 20-25 miliard USD, a které umožňuje CB RF na základě smluv z devadesátých let, ukončí další zostření geopolitické a hospodářské situace ve světě, nebo nástupce Putina, pokud to nebude neoliberál.
Pro EU a její vyjednavače nových smluv týkajících se dodávek ropy a plynu nevěští podceněný rubl, nízká cena ropy a v Davosu představený jihokorejský robot-humanoid, pojmenovaný Hubo, nic dobrého. Komu zvoní hrana, v lidovém rčení znamená, že člověk to má ‘spočítané’. Proto je na čase si uvědomit tři maličkosti:
1) Lidský progres je nezastavitelný a nerovnoměrný.
2) Nerovnoměrný rozvoj je vlastní pouze společenství lidí na základě negentropie, která není vlastní ostatním prvkům přírody.
3) Vše, co člověk vymyslel s dobrým záměrem, bylo využito a zneužito proti němu.
Souhlasu netřeba.
