Václav Havel
5.1.2016 Rukojmí
Máme všichni v živé paměti pravdoláskové činy Václava Havla, co se zapřísahal, že bude prezidentem jen jedno volební období, ale byly z toho roky tři, tajil, že k majetku jeho rodina přišla zásluhou strýce Miloše, co prodal Barrandov nacistům.
Napřed zahořel pro lásku a pravdu, co to natřou lži a nenávisti. budou strašit nezaměstnaností, není to pravda, ničeho se nebojte. V prosinci 1989 před volbou prezidenta se nechal slyšet: “Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítelem socialismu, že chci v naší zemi obnovit kapitalismus, že jsem ve službách imperialismu, od něhož přijímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků… Byly to všechno lži, jak se záhy přesvědčíte, protože tu brzy začnou vycházet knihy, z nichž bude zřejmé, kdo jsem a co si myslím.
Z balkonu Melantrichu koncem roku 1989: “Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno volební období, ale pak bych se chtěl věnovat práci dramatika. Také vám slibuji na svou čest, pokud se za mého volebního období nezlepší životní úroveň v ČSFR, sám odstoupím z funkce…” Pak musel učinit něco za dolary, jimž byl jako vězeň svědomí Západem sponzorován, a tak se pro francouzský Le Monde vyslovil v rámci své obhajoby útoku NATO na Bělehrad ve své tezí o humanitárním bombardováním. Václav Havel – humanitární bombardování…
Je to už dvaadvacet let, kdy Václava Havla počastoval rozhořčenými výroky někdejší disident Petr Cibulka. Reagoval tak během soudního sporu, v němž Havla žaloval za jeho výroky, kterými zpochybňoval Cibulkův krok zveřejnění seznamu příslušníků Státní bezpečnosti. Doslovný citát zněl: “Vašku, jsi prase! Jsi prase a hovado!” Zamrazilo mě; Petr byl můj spolužák, bydleli jsme spolu na kolejích v bývalém Gottwaldově. Byl kamarád – já jezdil k němu do Brna na Kraví horu, on zase k nám na Valašsko. Za urážku hlavy státu mu hrozily až dva roky. Havel však využil pravomoci prezidenta a Cibulkovo trestní stíhání zastavil. Následně přispěl k tomu, aby zmiňované komunistické paragrafy 102 a 103 z českého práva navždy zmizely, takže si na dnešního prezidenta Miloše Zemana může pražská kavárna plivat, jak se dá…
Václav Havel zatajil též, že mu voní petrodolary. V roce 2001 totiž navštívil Saúdskou Arábii a při této příležitosti byla podepsána dohoda o zřízení vyslanectví Saúdské Arábie v Praze. To bylo otevřeno v roce 2002. Náš sametový prezident potřeboval movitého sponzora. Česko s královstvím proto od té doby spolupracuje v oblasti politické, školské, vědecké, kulturní a obchodní. V Praze se mezi lety 1999–2000 uskutečnila výstava s názvem Saúdskoarabské kulturní dědictví a v roce 2011 byla Saúdská Arábie čestným hostem a hlavním tématem veletrhu Svět knihy.
V roce 2011 byla podepsána Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic. A v tom byl zakopaný pes cožpak má živitel teroristů nějaké kulturní a vědecké zázemí? V roce 1938 totiž změnila život Saúdské Arábie těžba ropy. Z kočujících nomádů se stali zámožní občané státu s vlastním bohatým králem a zároveň silným vlivem duchovních, kteří vycházeli z wahhábismu, fundamentální větve islámu. Dovezl jsem si z Káhiry z českého velvyslanectví vzácný suvenýr; brožurku, v níž byl arabský překlad hry Václava Havla “The Memorandum – Vyrozumění”. Tato další absurdní hra je založena na konfrontaci umělosti a přirozenosti. Umělý svět je zde budován na umělém jazyku Havlem nazvaného „ptydepe“, který má zajistit štěstí vyloučením emocionality, nepřesností či mnohoznačnosti. A tato knížka byla k mání mezi turistickými průvodci v předsálí velvyslancovy pracovny… Byl Miloš Havel homosexuál, kolaborant či zachránce českého filmu?
Nyní se Arabové chlubí svou nejnovější produkcí; Havlovou esejí “Moc bezmocných”. Náklad tisíc výtisků. Knihu o československé revoluci si před pár dny na káhirském knižním veletrhu kupovali i naši protivládní aktivisté. Ovšem první bylo “The Memorandum”, vydané asi před roky v jazyce arabském. Teď “Moc bezmocných” o české zkušenosti se sametovou revolucí půjde i do Saúdské Arábie. Nakladatelství al-Arabí ji míní vydat do celého arabského světa. Vystaví ji i na veletrhu v Maroku, Ománu, Abú Zabí… Jako podpora tamních arabských revolucí? Ano, je tam už málo mrtvých, je třeba je ještě víc rozeštvat. Prostě vývoz revoluce po česku. A že se Saúdům revoluční samet tuze zalíbil, svědčí i fakt, ze v Saúdské Arábii popravili letos 2. ledna 47 lidí usvědčených z terorismu.
Většina z popravených byla podle saúdskoarabského ministerstva vnitra zapojená do útoků spáchaných teroristy ze sítě Al-Káida v letech 2003 až 2006. Až na čtyři šíity byli všichni sunnité. Mezi popravenými je šíitský duchovní Nimr Bákir Nimr, který působil mezi šíity ve Východní provincii a netajil se kritikou Rijádu. Jednalo se o největší masovou popravu od roku 1980, kdy Saúdská Arábie popravila 63 lidí za přepad Velké mešity v Mekce. Sobotní popravy kritizoval zejména šíitský Írán, jehož duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí včera řekl, že Saúdskou Arábii za Nimrovu popravu stihne „boží odplata“, prezident Hasan Rúhání popravu označil za „neomluvitelnou“.
Saúdská Arábie ihned přiměla, aby okolní státy s převahou sunnitů se přidaly na její stranu, proti Íránu. Musely, ekonomický tlak je velký, k tomu nějaké virtuální pobídky, ale též hrozba sankcemi. Je to americký styl; něco za něco. Nechci tu slevu zadarmo. Proti Íránu se spojily Saúdská Arábie, Bahrajn i Súdán. Stahují své diplomaty z Teheránu. Nová studená válka, nyní v Perském zálivu. Ta první vznikla v Německu, kde s ohledem na sílu komunistických zemí a obavy ze SSSR přišel Marshallův plán, oficiálně nazývaný Plán evropské obnovy (angl. European Recovery Program), přijatý Kongresem USA v dubnu 1948 s cílem pomoci poválečné Evropě.
V důsledku jeho odmítnutí ze strany zemí východního bloku byl plán omezený jen na západní Evropu. Marschalův plán nebyla charitativní záležitost. Šlo o ekonomické ovládnutí Evropy. Jeho skutečný důvod spočíval v tom, že jakmile tyto země byly uvedeny zpět na nohy americkou pomocí, jejich měny byly vázány na americký dolar a byly nuceny kupovat americké produkty, což podporovalo ekonomiku Spojených států. Každý stát v programu Marshallův plán byl nucen odsuzovat komunismus a socialismus – což byl důvod, proč Československo tento plán odmítlo.
Nyní však nastal čas, kdy je třeba si nalít čistého vína; mírumilovný islám by byl mírumilovný, kdyby se nedělil “mírumilovně” na sunnity a šíity, které mezi sebou petrodolaroví mocní tohoto světa provokují k sektářskému násilí. Jak tedy vznikli sunnité a šíité? Sunnité (od slova sunna = tradice) jsou stoupenci ortodoxní islámské nauky, která je založena na tradici, tak jak je vyložena v příbězích o činech a výrocích proroka Mohameda (hadís).
Při určování hlavy všech sunnitských muslimů se – na rozdíl od šíitů – formálně opírají o souhlas celé islámské obce. Sunnismus se zrodil v sedmém až devátém století a mimo jiné se dosud udržely čtyři nábožensko-právní školy. Z nich je nejznámější a nebezpečný salafistický výklad zvaný wahhábismus, puritánská větev sunnitského islámu, která je státním náboženstvím v Saúdské Arábii. Sunnité tvoří podle odhadů 85 až 90 procent všech muslimů. Většinu mají ve všech muslimských státech s výjimkou Iráku, Íránu, Ázerbájdžánu a dalších…
Šíité (od slov šíat Alí – strana Alího) ovšem uznávají za svého nejvyššího představitele (imáma) pouze potomky chalífy Alího (zeť proroka Mohameda a čtvrtý chalífa). Mají vlastní posvátnou tradici, uznávají korán a významný je též kult mučedníků. V důsledku sporů o počet imámů vznikla poté řada směrů či sekt, například drúzové, imámovci či ismáílovci. Na rozdíl od sunnitů jsou šíité organizovaní, neboť mají své duchovenstvo. Majoritní většinu tvoří šíité v Íránu (kde se k této větvi hlásí asi 89 procent muslimů), Ázerbajdžánu, Bahrajnu a Iráku. Menší komunity žijí také v Libanonu, Indii, Sýrii, Pákistánu, Jemenu a Saúdské Arábii.
Resumé: Šíité rozdíl od sunnitů uznávají za legitimní vůdce islámské obce po Muhammadovi jen Alího a jeho potomky, zachovali věrnost jemu, jeho domu (jeho paní, dceři Muhammadovy Fátimy a jejich synům Hasanovi a Husajnovi) a jejich potomkům. Alí byl Muhammadův bratranec a manžel Muhammadovy dcery Fátimy a podle islámské tradice byl po Chadídže vůbec druhým člověkem, který přijal islám. Sunnitský Abú Bakr byl Mohamedovým přítelem už v době jeho prvních zjevení a patřil do malé skupinky těch, kteří už na počátku přijali prorokovo učení. Byl také otcem Áiši, nejmilejší pouze osmileté Mohamedovy ženy. A tito dva rozhodli o rozpolcení islámu, o vzniku dvou jeho základních větví.
Konflikty mezi oběma hlavními islámskými větvemi trvají už od 7. století a jsou velmi složité. Sunnité si postupně ve většině zemí vybudovali převahu, šíity považují za nepřátele islámu. Sektářské násilí mezi sunnity a šíity patří k hlavním zdrojům nestability zejména v Pákistánu. Šíité zde tvoří asi 20 procent ze zhruba 180 milionů obyvatel Pákistánu. Jasnou většinu s asi 77 procenty obyvatel představují sunnité. Podle odhadů zde bylo zabito v letech 1987 až 2007 přes 4000 lidí během sektářských bojů. Od roku 2008 zde zemřely tisíce šíitů po útocích radikálních sunnitů.
Saúdská Arábie a její spojenci zahájili vojenskou operaci proti šíitským povstalcům, v červenci 2015 byl dobyt jihojemenský Aden, kam se v září po téměř půlročním exilu v Saúdské Arábii vrátil prezident Abdar Rabbú Mansúr Hádí. Svůj boj vysvětlovali šíité jako revoluci proti Hádího zkorumpované vládě a jako válku proti sunnitským radikálům. V zemi je aktivní mimo jiné radikální sunnitské hnutí Islámský stát (IS) a dosud zde zahynulo na 5400 lidí.
Saúdská Arabie si hraje na zloděje, co křičí, chyťte zloděje. Na jedné straně má luxus Západu zásluhou bilionů za ropu, na straně druhé jako nejteokratičtější stát setrvává u středověkých lidských práv a ještě chce kritizovat někoho, kdo jí to připomíná. Lze dnes, na počátku třetího tisíciletí, omlouvat náboženství, které popravuje a kamenuje ženy pro nevěru, údajné čarodějnictví či odpadnutí od islámu? Náboženství, které až nyní prožívá svoji dobu „jezuitského tmářství“, upalování čarodějnic a „libri prohibiti“, o pár století později než křesťanství…?
