7. 1. 2016
Vždy s velkým zájmem čtu příspěvky nebo rozhovory pana Jiřího Jírovce, tč. důchodce, od r. 1987 žijícího v Kanadě, střídavě krátkodobě i v ČR. Člověk moudrý, vzdělaný,chytrý, nestranný, který vidí to, co nevidí mnozí z nás, přesněji většina politiků. V jeho posledním článku Šašci, jak v mateřské školce. Krajan z Kanady po jménech rozebral hvězdy české politiky, uveřejněném na portálu Parlamentních listy.cz, zde. se pan Jírovec mimo jiné zabývá i otázkou o selhání elit.
Předesílám, že nejsem odborník na tyto záležitosti, ale vycházím z principu selského rozumu a uvažování, že elita je zřejmě skupina lidí nebo i jednotlivci, která či kteří jsou něčím výjimeční, resp. které (kteří) v určitém systému zaujímají vedoucí nebo jinou významnou úlohu, a to díky svým individuálním vlastnostem, schopnostem, profesionálním kvalitám či sociálnímu postavení. Celá historie o vzniku a vývoji elit je z hlediska sociologie náročná, proto si nedovolím zacházet do problematiky elitářství, ale pro zvídavé a chtivé čtenáře, stejně jako pro pana Jírovce, mohu odkázat na velmi zajímavé pojednání na toto téma a sice O proměnách elit v českých zemích autorky, socioložky Prof. PhDr. Mileny Lenderové, (zde). Myslím, že v této exaktní záležitosti autorka odpovídá i na otázku pana Jírovce, případně dalších, kteří se otázkou elit zabývají. Poznamenávám, že na téma „elit“ existuje celá řada jiných prací, avšak práci paní profesorky Lenderové považuji za zásadní pro objasnění pojmu, vzniku a vývoje „elit“ jako takový.
K bezprostřední otázce pana Jírovce však z pohledu současnosti bude asi velmi obtížné identifikovat některé osoby současnosti do role elity. Neznamená to, že snad nemají základní morální, humánní či jiné předpoklady, ale v podmínkách existence elit, jak je odborně popisuje paní Landerová, se potenciální kandidáti na post elity budou dost nesnadně ani ne tak hledat, jako v náročných, elitě odpovídajících kritériích vyhodnocovat. Je však zcela možné, že s odstupem času se tato hodnotící kritéria mohly změnit a podmínky pro identifikaci nebo vytipování jednotlice ( případně skupiny osob) na post elity, mohou být mnohem příznivější a dostupnější.
Přesto si nedělám iluze, že takovým kritériím odpovídajích osob v české společnosti bude maximálně několik jedinců, i když nepochybuji o tom, že bude, resp. by byla eminentní snaha na post „elity“ jistou politickou garniturou a společenskými kruhy jmenovat či dosadit osoby upřednostňované, prosazované a protěžované, jednostranně mimořádného významu atd. Nepochybuji, že by v rámci takto chápaných kritérií byl (znovu) v současnosti prosazován např. V. Havel (jakože tomu už je) či křesťanský představitel pekla, multikulti ideologie , zrádný Jidáš T. Halík apod. Konec konců, koho všeho občané a některé kruhy do role „elit“ také zařadili svědčí před nedávnem uvedená televizní soutěžní anketa o tzv. „Nejvýznamnějšího Čecha“, kdy seznam českými občany vytipovaných osobností de facto představoval celou škálu současné(!), ale i historické „ elity“ českého národa. Už tenkrát jsme se mnozí nestačili divit.
V souvislosti s otázkou pana Jiřího Jírovce, co za výrazem elita stojí, bych zvědavost velmi mírnil, protože nepochybuji, že současné chápání a objasnění, co za výrazem „elita“ stojí, bych se asi rovněž nestačil divit a mé rozčarování a názory by byly naprosto veřejně nepublikovatelné. To, co nám dnes předvádí sebezvaná a namyšlená lepší část populace, tzv. pražská kavárna, sluníčkáři, havloidi, představitelé a obhájci multikulturismu a rovněž náboženské tolerance dává tušit, kdo by (podle nich) asi měl být také zařazen do kategorie „elit“.
Na samý konec si dovolím citovat část názoru pana Jírovce, který otevřeně říká: „Myšlenky a otázky vymřely nebo byly zahnány do kouta, aby nepřekážely. Mohly by totiž ukázat, že se na šašky již změnili i ti úplně nejmocnější vládcové.” To mnohé napovídá o tom, kdo by dnes asi mohl být považován a zařazen do čeledi “elit“!
