Břetislav Olšer
Dne 22.listopadu 2015 byly v jihoukrajinské Chersonské oblasti, která s Krymem přímo sousedí, na trase vedení na Krym vyhozeny do povětří dva rozvodné stožáry. Sloupy poškodili protiruští aktivisté Blokáda Krymu; krymští Tataři…Bez proudu byla zhruba polovina z více než dvou milionů obyvatel poloostrova, který byl tak odkázán na náhradní zdroje, zejména dieselové generátory. „Krym je třeba Ukrajině vrátit. Jestli to v Moskvě ještě nepochopili, tím hůř pro ně,” dodal jeden z organizátorů energetické blokády, když trvala už přes týden. Způsobilo ji záměrné poškození sloupů dálkového vedení, k nimž krymští Tataři ukrajinským opravárenským četám znemožňují přístup, přičemž se však “čety” příliš nesnaží; hlavní je poškodit Rusko.
Všechno to začalo už letos v září, když stovky nákladních vozidel zastavila na Ukrajině – na příjezdu k ruskému poloostrovu Krym – blokáda. Začala v neděli a iniciovali ji krymští Tataři; aktivisté zatarasili všechny silnice vedoucí na poloostrov a pouštějí osobní automobily a pěší. Za blokádou stojí krom jiných předáci krymských Tatarů Mustafa Džemilev a Refat Čubarov, kterým ruské úřady zakázaly na pět let vstup na poloostrov, a to za údajné rozdmýchávání národnostních rozepří.
Protest měl trvat neomezeně. Měla to být ani ne tak potravinová, jako spíše občanská blokáda. Lidé prý musí vystoupit a dát najevo, že jsou spolu. Pohraničníci uvedli, že od zahájení protestní akce nepřejel přes přechody jediný nákladní automobil s potravinami. Představitelé ruského vedení Krymu vzkázali, že se bez ukrajinských potravin – převážně ovoce, zeleniny, masa a mléčných výrobků – obejdou. Že je do dvou týdnů nahradí ruské. Organizátoři nicméně do budoucna chystali i energetickou blokádu, která by měla zkomplikovat dodávky elektřiny.
A nastal již zmíněný 22. listopad 2015, kdy byly vyhozeny do povětří dva rozvodné stožáry. Sloupy poškodili protiruští aktivisté Blokáda Krymu a krymští Tataři, kteří nyní hrozí i blokádou námořní. Sergej Aksjonov, současný krymský gubernátor nemíní námořní blokádu poloostrova dopustit. „Kerčský průliv je plně pod správou Ruska. Jen ať přijedou, přivítáme je. Tribunál se bude konat v Simferopolu, kde bude i vykonán rozsudek,” pohrozil Aksjonov. Krymští Tataři reagovali prohlášením představitelů samozvaného “krymskotatarského parlamentu” Mustafy Džemileva a Lenura Isljamova, jenž pohrozil hrozí námořní blokádou poloostrova,.
Námořní blokáda bude Krym dopravně zcela izolovat, prohlásil Isljamov, bývalý zhrzený krymský vicepremiér. Námořní trasa je hlavní zásobovací tepnou, přes kterou proudí z Ruska na Krym zásoby veškerého zboží a nyní i paliva pro dieselové generátory. Tatarští teroristé se však přepočítali, dva týdny po atentátu teroristů již byl spuštěn první úsek energetického mostu přes Kerčský průliv. Energetický systém Krymu se stal součástí jednotného energetického systému Ruska. Kritická závislost na dodávkách elektřiny z Ukrajiny však již neexistuje.
Počty jsou to snadné; bryskním spuštěním prvního úseku energetického mostu poloostrov nyní dostal 230 megawattů elektřiny, do 20. prosince přibude dalších 230 megawattů. Celkem tak Krym v letošním roce obdrží 460 megawattů. A v příštím roce bude plně pokrýt nedostatek elektrické energie na poloostrově. Hlavní část půjde na Kerčský poloostrov, do Sudakského regionu, Feodosije, Bělogorska. Tím se uvolní a přerozdělí energie Simferopolské tepelné elektrárny.
Krym patřil od roku 1783 Rusku, kdy jej připojila ke své říši carevna Kateřina Veliká. Poloostrov měl důležitou roli v omezování osmanského vlivu v regionu východní Evropy, což bylo až do poloviny 20. století. Tehdy „totalitní praktiky Sovětského svazu vedly k začlenění ARK do Ukrajinské SSR“; jednalo se o svévolný akt Chruščova bez opory v tehdejší sovětské ústavě. Německo bylo v roce 1938 jednoznačně totalitní diktaturou. Dnešní Ruská federace má naproti tomu všechny znaky demokratického státu – ústavu, volené instituce, prezidenta, parlament a vládu. V zemi fungují nezávislá média a existuje systém více politických stran. Navíc referendum na Krymu proběhlo spontánně, bez násilí a donucovacích prostředků…
Pod hlavněmi vojáků? Kdo nezná rusko-ukrajinské dohody, jež Rusku povoluje mít na Krymu 22 000 vojáků. Poloostrov je totiž Autonomní republika Krym s vlastní vládou, vlajkou a hymnou. A co je dnes Ukrajina? Jen post u snědeného krámu, který si v politickém zoufalství najme Saakašviliho, uprchlíka před gruzínskou spravedlností, jelikož zneužil postavení veřejného činitele. Za to mu nyní jako “převlečeného” Ukrajince odebrali i občanství Gruzie. Porošenko povýšil v nepřítomností trestně stíhaného kravaty žvýkajícího troubu na gubernátora, jenž si bere pod osobní kontrolu gubernátorskou kasu a celnici Oděské oblasti. aby tam blokoval proces s Pravým sektorem, co zavraždil přes čtyřicet civilistů upálením zaživa. Saakašvili na Ukrajině…
Přitom nesvéprávný Michail Saakašvili řekl v září na tiskové konferenci po setkání s americkým velvyslancem na Ukrajině Geoffrey R. Pyattem, že při současném tempu rozvoje Ukrajiny bude trvat 15 let než se ekonomicky vrátí do dob bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Pro rychlejší “rehabilitaci” podle jeho názoru Ukrajina potřebuje radikální reformy. Krymští Tataři však zavařili nejen sobě, ale i Ukrajině; ta už zřejmě nedostane další úvěr od Mezinárodního měnového fondu! Vše kvůli přerušení dodávek elektřiny na Krym…
Problémy se hromadí; po „nezákonném“ referendu na Krymu dostaly tisíce krymských obyvatel ruský pas, změnilo si poznávací značky na autech za ruské, také hřivny za rubly. A co čeká dezertující ukrajinské vojáky, již získají ruský pas? Plat pětkrát vyšší, než v ukrajinské armádě; pětinásobné jsou i slibované penze, a co víc, lze je dostat o dvacet let dříve, než v ukrajinské armádě. Přeběhnutí asi bude vcelku automatické pro vojáky, kteří pocházejí přímo z Krymu, což se týká většiny příslušníků ukrajinského námořnictva, nicméně Kyjev nevylučuje, že přijde i o řadu etnicky ukrajinských důstojníků. Putin nařídil zvýšit na Krymu všechny penze na ruskou úroveň, což v praxi znamená jejich takřka zdvojnásobení. Bratru na 36 miliard rublů…“
Nedávno napsal v jednom českém bulváru Luděk Navara: „Zase srpen ´68. A přitom jinak.“ To „jinak“ je patrné z textu záhy; autor totiž 21. srpen 1968 přirovnává ke Krymu: „Obsazení Krymu proběhlo podobně zdánlivě hladce, dnes však vidíme, že ten nešťastný poloostrov s ruskou menšinou se potácí v problémech.“ Ovšem, všimněme si dvou skutečných faktů – Celková rozloha Krymu činí 26 860 km2, o něco více než má Morava. Na Krymském poloostrově žije přibližně 2 300 000 obyvatel, z nich je okolo 60 % ruské národnosti, převážně užívaným jazykem je ruština. Na Krymu dnes žijí hlavně Rusové, nejpočetnější menšinu tvoří Ukrajinci…Tatarů je jen hrstka… To jsou fakta z encyklopedie. Pan Luděk Navara zřejmě čerpá z údajů Porošenkovy zkorumpované vlády, která jíž zatkla řadu podvodníků, mezi jinými z diamanty. Štětina je na členství v KSČ pyšný, Procházková, po manželovi Afghánka, prosazuje „dobytí“ Krymu…
Pro vlastence Ukrajiny, kromě Navary, půjde možná o bolestivější věc než je smrt; o ruský azyl totiž mj. požádali ukrajinští vojáci pohraniční stráže v ruské Rostovské oblast, v níž právě žije Janukovyč. Velení ukrajinské armády zneuctěné informovalo, že do Ruska přeběhli bojovníci ze 72. ukrajinské motorizované brigády. Přesný počet přeběhlíků však ukrajinská strana nezveřejnila. Rusko ale má o přesných počtech žadatelů o azyl jasno; celkem jich podle vyjádření mluvčího rostovské pohraniční stráže Vasilije Malajeva bylo 438, z toho 164 ukrajinských pohraničníků. Už předtím dezertovalo 40 ukrajinských vojáků z 51. mechanizované brigády. Přešli hranici Ruské federace. Jak jinak, když jim Jaceňuk odmítl dávat až do odvolání žold? Není proto divu, že mu důstojníci ukrajinské armády dál za velkého aplausu dezertují k Rusům…https://www.youtube.com/watch?v=HSFa8nXjMMQ
Zcela demokratické referendum na Krymu a Schapiro by si mohl podat ruku se Zaorálkem, co nedávno opět lhal, když řekl, že Putin rozhodl o krymském referendu ještě dřív, než byl navržen tzv. jazykový zákon. Krym však byl připojen jako Republika Krym k RF 17. března 2014, ale zmíněný zákon byl předán ke schválení 26. února téhož roku. Rusko znepokojilo rozhodnutí ukrajinského parlamentu zrušit jazykový zákon z roku 2012. Na základě tohoto právního předpisu vyhlásilo čtrnáct ruskojazyčných oblastí a měst na jihu a východě země ruštinu za druhý “regionální” jazyk. Oprávněný poplach kolem ukrajinského jazykového zákona, který měl zrušit ruštinu jako úřední jazyk, však skončil, když jej tehdejší úřadující prezident Turčynov naštěstí nepodepsal… Přesto usvědčil Schapira i Zaorálka s fašistickým pseudodiplomatem Bartuškem z kardinální lži… (Neskutečný výkon ruských gymnastek; k této disciplíně má v těchto dnech Putin přímo otcovský vztah… https://youtu.be/8LW0sioDcSo)
“Nikdy jsme o odtržení Krymu neuvažovali. Do okamžiku, než začaly události na Majdanu a státní převrat,” dodal Putin s odkazem na masové demonstrace Ukrajinců na kyjevském náměstí Nezávislosti. “Jednali jsme tak, jak jsme museli jednat,” dodal a myslel tím rowdies Pravého sektoru a Banderovce strany Svoboda… Vyvraždili na sto tisíc Poláků…
Merkelová by též neměla vykládat nesmysly, že prý chování Ruska na Krymu a pak na východě Ukrajiny porušuje základy našeho mírového soužití v Evropě. Měla by víc číst své noviny; týdeník Der Spiegel se ve svém internetovém zpravodajství zabýval současnou ukrajinskou krizí. Ptá se: ”Proč obyvatelé Krymu vítají ruské vojáky jako ochránce? Proč se celé regiony na východě a jihu Ukrajiny odvracejí od vlády v Kyjevě? Proč, až když je nejhůř, jdou ukrajinští vojáci proti těm ruským, mávají ukrajinskou a ruskou vlajkou a křičí: “Jsme přece bratři”. To nevěděli už na Majdanu…?” Kdo je tedy v Německu za názorem paní Angely, kdo za realitou? (Kdo by to do Angely Merkelové řekl…? http://srbinaokup.info/?p=48958)
V projevu na Krymu, kde měla výjezdní zasedání ruská vláda, se Vladimír Putin vyjádřil i k situaci na Ukrajině, kterou ovládl „krvavý chaos a země upadla do bratrovražedného konfliktu. Krym může pomoci vyléčit zranění ruského národa, který trpěl výsledkem dramatického rozdělení ve 20. století,“ dodal. Na Krymu Putin garantuje opravdovou rovnost tří jazyků: ruského, ukrajinského a tatarského. Tedy ne jako na Ukrajině, kde chtěli zrušit ruštinu… Marně Putin vysvětluje, že Rusko se nechystá zapojit do žádného velkého konfliktu, tedy nic ve smyslu vyhrožování “nezahrávat si s jadernou velmocí”. Položil pouze řečnickou otázku: “V čem spočívají takzvané evropské hodnoty? Podpora státního převratu (na Ukrajině), uchopení moci se zbraněmi v ruce a potlačování těch, kteří nesouhlasí, za pomoci ozbrojených sil – co to je? Moderní evropské hodnoty? Zdá se, že našim kolegům je třeba připomenout jejich vlastní ideály.“Krym a exprezident Francie Valery Giscard d’Estaing
Pro normálního čtenáře je nyní hlavní, že Rusko staví nejen energetický most, ale ten opravdický z pevniny na poloostrov, který dá vale sankcím proti Ruské federaci. Most by měl být postaven do konce roku 2018. Důvod stavby? Rusko nemá přímé spojení s Krymem a plavbu trajektů mezi ruskou pevninou a poloostrovem často narušují bouře, řádící v průlivu. Délka celé stavby má být 19 km – asi šest kilometrů nad samotným průlivem, 6,5 kilometru povede po ostrůvku Tuzla a 6,5 km po hrázi, jež vybíhá z ruského Krasnodarského kraje, a nad užší částí průlivu.
Boris Romanovič Rotenberg, který je šéfem společnosti Strojgazmontaž, přišel o část svého jmění kvůli zařazení na „černou listinu“ v rámci západních sankcí proti Rusku, které mají Moskvu přimět ke změně politiky vůči Ukrajině. Spekuluje se, že stavba má podnikateli tyto škody kompenzovat. Rotenberg (63) býval v mládí Putinovým partnerem v judu, tvrdí však, že za úspěchy v podnikání nevděčí této známosti. V první řadě se musí oblast stavby mostu odminovat, protože je plná min a nevybuchlých bomb ještě z dob druhé světové války. Most přes Kerčský průliv stavěli právě Němci, ale nestihli ho dokončit kvůli silné ofenzívě Rudé armády v roce 1943. Po osvobození Krymu postavená část chátrala a v roce 1944 se zřítila pod náporem ledových ker.
Schapirovská protiruská propaganda tvrdí, že most budou stavět vězni, což okamžitě dementovala na serveru rbth.com mluvčí ruských federálních věznic. Obří most bude mít kromě dvouproudé silnice i dvě železniční tratě. Podle projektové dokumentace bude vybudováno 42 km železničních tratí a 40 km silnic. Nebylo ale vyloučeno že pevninu a poloostrov spojí podzemní tunel. Definitivní variantu přemostění či podkopání úžiny široké 4,5 kilometru mezi Černým a Azovským mořem již ruské ministerstvo dopravy vybralo a most zvítězil; zkrátí cestu z ruské pevniny na Krym o 450 kilometrů. Předpokládá se, že přemostění přes Kerčský průliv využije ročně kolem deseti milionů lidí.
Závěrem něco z historie: Jako první začali stavět most Němci; bylo to v době, kdy za druhé světové války okupovali rozsáhlé části Ukrajiny, Kavkazu a Krymu. S návrhem mostu přišel začátkem roku 1943 Albert Speer, říšský ministr vyzbrojování a válečné produkce a také osobní architekt Adolfa Hitlera. Němci realizovali myšlenku rychle. Do října 1943 měli hotovou třetinu mostu, ale pod náporem ofenziv Rudé armády ho vojáci wehrmachtu vyhodili do povětří. Na místě však nechali dost materiálu, takže po jejich ústupu Sověti stavbu dokončili. Vracela se po ní také sovětská delegace z historické jaltské konference. Most však už v zimě roku 1945 nevydržel tlak ledových ker a částečně se zřítil.
Svět je přresto, nebo spíš proto, „rozhořčen okupací Krymu ruskými vojáky“, neuznává výsledek referenda. Ano, je to děs, když dva miliony obyvatel Krymu pod hlavněmi okupantů z “donucení” jásají, zpívají a tančí. Je to prostě proti mezinárodnímu právu. Správné by mělo být házet po sobě zápalnými láhvemi, nechat se zabíjet snipery a nad hlavami by jim nevlály ruské vlajky, ale černo-červené neonacistické prapory Banderovců s trojzubcem…
Inu, obsazení Krymu dle Navary proběhlo zdánlivě hladce, dnes však vidíme, že ten “nešťastný poloostrovs ruskou menšinou” se potácí v problémech za potlesku batalionu AZOV, jež se skládá z příznivců krajní pravice, nacionalistů – Banderovců, veteránů Pravého sektoru i zahraničních žoldáků a Jaromíra Štětiny; naštěstí to potácení Krymu v potížích byl jen fantasmagorický sen několika fašistických úchyláků..
