Jiří Baťa
16. 12. 2015
Parlamentní Listy.cz uveřejnili názory českých demografovů, kteří v Jihlavě občanům vysvětlovali, jaké má Evropa, resp. Česko perspektivy ve světě současných trendů. Svůj pohled na to, zda migrace vyřeší vymírání Evropy, představili pánové Luděk Šídlo z Katedry demografie a geodemografie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Tomáš Fiala z Katedry demografie Vysoké školy ekonomické v Praze zde.
Nechť mi páni demografové prominou, ale jejich názory na migraci a stav populace v Evropě jsou, mírně řečeno, zavádějící, nedomyšlené a tedy neplnohodnotné. Samozřejmě že ke svým profesionálním úvahám mají dostatek podkladů a materiálů, ze kterých mohou vyvozovat své závěry a názory. Jestliže jsem však uvedl, že jejich vyjádření jsou zavádějící, nedomyšlené resp. neplnohodnotné, pak musím tento názor upřesnit. Zcela jistě mají pravdu v tom, že demografický vývoj a stav populace v Evropě je velmi znepokojující a že současný trend nedává velkou šanci na výrazné zlepšení v nejbližších dvaceti, třiceti letech. Avšak porovnávání vývoje populace v Evropě a v USA je poněkud netypické a jen těžko srovnatelné. Především (podle mého názoru) neobstojí konstatování, že „ že vyšší hodnota plodnosti v USA je způsobena větším podílem hispánského nebo černošského obyvatelstva. Ukazuje se ale, že to na celkové počty nemá velký vliv, neboť na dynamice reprodukčního chování se významně podílí i bělošská populace, která se chová více kreativněji než populace v Evropě,“ jak uvedl Luděk Šídlo.
Domnívám se totiž, že na zmíněné hodnotě plodnosti v USA se sice významně podílí bělošská populace, avšak na populaci rozhodně převládá podíl hispánského a černošského obyvatelstva. Podle dostupných informací populace těchto obyvatel se nachází v situaci skupiny sociálně slabého obyvatelstva, která je produktem kapitalistického režimu (viz obdobná situace u nás v třicátých letech). Není proto tajemstvím, že vždy a všude v kapitalistických státech má tato skupina obyvatelstva větší počet dětí, tedy mnohem početnější rodiny, než střední, resp. bohatší skupina obyvatelstva. Životní úroveň početných, ale chudších nebo vyloženě chudých rodin, je na velmi nízké úrovni. Je to jakýsi osud, který tato skupina obyvatel sdílí a jsou s tím tak nějak smířeni. Pokud jde v USA o bělošské, tedy ekonomicky určitě lépe situované obyvatele, početnost dětí v rodině se odvíjí od ekonomických možností rodičů. V praxi to znamená, že rodiče mají práci, slušné příjmy a tomu odpovídající životní úroveň, což u předešlé kategorie obyvatel není. To ovšem neznamená, že toto konstatování má paušální platnost.
Kritická demografická situace a stav populace v Evropě má, zdá se, zcela jiné příčiny. Především, že ekonomicky vyspělé státy, stejně jako státy postkomunistické, kde se podstatně změnily ekonomické podmínky, je rozvoj populace „ovlivňován“ snahou o co nejvyšší životní úroveň dospělé populace, hlavně mladých lidí, resp. mladých manželství na úkor plození dětí. Z výše uvedeného lze souhlasit s názory demografů, že problémem je také evropský trend, v jehož rámci se postupně zvyšuje průměrný věk matek. Těžiště porodnosti v Evropské unii je ve věku matek nad třicet let, zatímco v USA je věk rodiček nižší. Odkládání prvního porodu do vyššího věku také snižuje pravděpodobnost, že ženy (rodiny) budou mít více dalších dětí. S čím nemohu naprosto souhlasit je tvrzení, že by migrace vyřešila vymírání Evropy. Evropa by měla, podle T. Fialy, pro migranty vytvářet podmínky i s ohledem na jejich význam pro ekonomiku. „Čím více Evropa pomůže migrantům, tím více pomůže sobě“, dodává T. Fiala. Česko je natolik silné, že by imigrační krizi dokázalo zvládnout. „Přijímání imigrantů podle pana T. Fialy a V. Špidly není projev slabosti, ale síly. O to více bude v budoucnosti Evropa považována za civilizované společenství a mít proto větší podporu liberálních kultur a lidí“, míní pan Fiala.
Nemohu přehlédnout a neprotestovat proti konstatování, že přijímání imigrantů není projev slabosti, ale síly. Především proto, že přijímat imigranty jsme byli de facto donuceni EU, že nelze srovnávat všeobecně chápaný humánní a solidární postoj s ekonomickou realitou velké části ekonomicky potřebných občanů ČR ve smyslu neoddiskutovatelných skutečností, že ve státním rozpočtu (ČR) se trvale nedostává na domácí pokrytí humánních, zdravotních a sociálních potřeb (např. léky, léčení, přístroje, pomůcky, finanční příspěvky aj.) pro tisíce občanů, zatímco by se měly (se mají) vydávat stovky milionů na přicházející, resp. nám přidělené cizí migranty, notabene v mnoha případech bez důkazů, že se skutečně jedná o válkou a na životě ohrožené imigranty a ne běžence, kteří jdou jen za lepším životem.
Dalším faktorem, se kterým nelze souhlasit je názor, že přijetím tisíců imigrantů do civilizovaného společenství bude mít stát větší podporu liberálních kultur a lidí. Pánové demografové totiž pozapomněli na zásadně odlišnou mentalitu, kulturu, zvyklosti, obyčejů a především islámské náboženství imigrantů. Z hlediska řešení ekonomických potřeb státu by přítomnost imigrantů byla zcela jistě přínosem, otázka je, zda za účelem udržení či regulace ekonomiky obětujeme naši kulturu, životní styl, společenské zvyklosti a tradice, ustoupíme národním dějinným a historickým událostem, které po staletí utvářely státnost a upevňovaly národní povědomí. Ustoupíme, aby vládl zákon šaría, bylo zlikvidováno tisícileté křesťanské náboženství jen proto, aby se náš národ čistě z ekonomických důvodů odevzdal do područí imigrantů-muslimů, v převážné míře vyznavačů islámského náboženství. Osobně: děkuji pěkně, nechci, nemám zájem!
Co také pánové demografové (otázka zda záměrně) nezmiňují či přehlížejí je, že stěhování milionů lidí z blízkého a středního Východu do Evropy není náhoda, ale je to dlouho připravovaný plán a iniciativa představitelů NWO a Bilderbergu, lidí, kteří za přesun milionů lidí mají za vysoce výnosný kšeft, notabene s cílem pokořit Evropu a její národní státy k obrazu svému. Takže ne síla, ale naprostá slabost, zbabělost a zrada na národu bude, pokud se necháme EU dotlačit a donutit akceptovat přijetí nám určeného počtu imigrantů proti vůli velké části občanů ČR..
Má-li se odpovědně řešit česká populace a demografický vývoj ve společnosti, existuje řada nástrojů a způsobů, jak toho dosáhnout. Jedním z hlavních je vhodnou propagací oslovit mladé lidi a mladé rodiny s odvoláním se na vizi budoucnosti o zachování státu, občanské společnosti, životní úrovně a životních podmínek dětí a vnuků, státem vytvořit a mladým lidem a rodinám garantovat podmínky, které je budou dále motivovat k rození potomků pro zachování rodu, domova, národa a v neposlední řadě i Českého státu. Byla by to možná pro stát jistě významná výdajová položka, nicméně byla to investice do zachování existence Českého státu a národa, tedy investice, na které by se rozhodně nemělo šetřit.
