Eric Best
18. 12. 2015 Friday Edition
Bylo zvláštní minulý týden poslouchat projev Joa Bidena před ukrajinským parlamentem. Nebeskou setninu zmínil třikrát a o této stovce lidí, kteří před dvěma lety zahynuli na Majdanu, mluvil jako o mučednících, kteří se obětovali, aby Ukrajincům dali druhou šanci na svobodu (první byla promarněna o deset let dříve během Oranžové revoluce).
Biden o nich mluvil, jako kdyby se sami rozhodli zemřít pro to, co nazval Revolucí důstojnosti, a ne jako o nedobrovolných obětech násilí. Dále řekl, že pokud ukrajinští zákonodárci nedokončí, co bylo tehdy započato, a nestvoří skutečně svobodnou, demokratickou a jednotnou Ukrajinu, další šance už možná nikdy nepřijde.
Pokud selžou, selže podle Bidena celý „experiment“. Dodal, že jejich úspěch by byl zásadním příspěvkem k naplnění dlouhotrvajícího závazku vytvořit Evropu, která bude celistvá, svobodná a v míru. Řekl to tak, jako by budoucnost Evropy záležela na ukrajinském parlamentu.
V ten samý den, kdy Biden dorazil do Kyjeva, byl Michail Chodorkovskij v Moskvě obviněn z účasti na vraždě z roku 1998. Výzvy, aby se dostavil v Moskvě k výslechu, neuposlechl. Je obviněn ve spojení se stejnou vraždou, jakou do detailů popsal v roce 2003 David Satter v knize “Tma na úsvitu: Nástup zločinného ruského státu“. Minulý rok jsme o ní psali a zpochybňovali, máme-li dělat protiputinovského hrdinu z někoho, kdo je zřejmě vrah.
Poměry v Rusku se od doby, kdy byl Chodorkovskij na vrcholu, změnily. Tenkrát zemi řídil spolu se svými oligarchickými souputníky on. Teď oligarchové, kteří si vliv udrželi, odvozují svou moc výhradně od Kremlu a jsou vydáni Putinovi na milost.
Dnešní Ukrajina mnohem více připomíná jelcinovské Rusko než rodící se demokracii. Oligarchové Chodorkovského střihu ji mají pod palcem už 25 let. Bidenova řeč to jenom ještě ujasnila.
Článek původně vyšel před týdnem v anglickém znění v placeném zpravodaji Friday Edition.
