Též máte blbou televizi? A co s ní? Návrh řešení zde

Oldřich Průša
24. 11. 2015
Motto 1: Nemůžeš-li s někým vyjít, zkus s ním vyběhnout.
Motto 2: Může bejt i troch smutno, jen když je veselo… (V a W)
V desítkách, možná i mnoha stovkách článků zvl. v síti internetu existuje kritika vysílání ČT. Především jejího zpravodajství, ale nejen. Hovoří se v nich o nejrůznějších faktorech; od nejasného financování programů, spoluprodukování filmů, na které přijde pár stovek diváků, osobních vztazích a propojenostech v jednotlivých redakcích, preferování jen některých názorů, nevyváženosti a jednostrannosti zpravodajství, kdy spolu „polemizují“ pozvaní hosté s názory velmi blízkými nejen sobě, ale i vedení ČT. Ve výčtu by se mohlo pokračovat hodně dlouho.

Kritici těchto praktik navrhují řešení zcela radikální – veřejnoprávní televizi prostě zrušit jako celek, případně na základě novely zákona zrušit koncesionářské poplatky, eventuálně zpravodajství ČT zakódovat. Možnost jej sledovat by byla za určitou finanční částku.

Návrhů řada, ale televize veřejné služby by měla existovat. Ale za jiných přístupů a bez již značně zdiskreditovaných osob na jednotlivých úrovních televizní hierarchie.

Že se dá uskutečnit pokus televizi ukrást, jsme se mohli přesvědčit během „televizní krize“ z přelomu let 2000 a 2001. Z té doby se zakořenila sousloví „moderátoři za sebou mají betlém,“ „poslanečtí spacákáři“ apod. Kdo chce, ať si připomene hru Vizionář Divadla Járy Cimrmana – „Důl je díra v zemi, ta se ukrást nedá.“ Z praxe víme, že se dá ukrást a zašantočit všechno, třeba až po největší námořní flotilu suchozemského státu.

Jak na to s tou „naší“ jejich televizí? Zbraní, kterou si sama vybrala: hlasováním.

Velké množství voličů nechodí k volbám všeho druhu, neb se domnívají, že jejich hlas nic nezmůže. Pak je však nízká účast a rozhodují ti méně líní a více aktivní. Pasivní brblají, že volby nedopadly podle jejich představ. A příště zase nepůjdou.

Zákon o obecném referendu stále nemáme, ač se po něm drahnou dobu volá. Volá se ale i mobilními telefony. A to i přímo do České televize. Začalo platit rčení, že kdo nemá mobil, neexistuje. V praxi to mnohdy tak i funguje. Není referendum, nechce se „s kandidáty do uren“ a přece by se to mohlo především divákům podařit. Pěkně z tepla domova a z vlastního kanape.

Alespoň na ukázku, že jsme jako národ ještě totálně nezblbli a nenechali si vymýt ČT mozky.

Nápověda
z anonymní diskuze k jednomu článku na internetu.

„ČT si svým zpravodajstvím aj. dělá srandu z nás diváků. Reagujme tedy.

Návod: POSÍLEJME HLASY „TYDÝTOVI“ PAVLÁSKOVI

Mezi diváckými reakcemi na další a další postup pana Lukáše Pavláska ve Star Dance jsem narazil i na názor, že je to divácká švejkovina, snaha ztrapnit „veřejnoprávní“ televizi, o které se říká, že demokracie začíná tam, kde končí její signál.

No, možné by to bylo. Nadarmo se nám Čechům neříká „Smějící se bestie“. A když si mohou různé televize – včetně ČT 1, ČT 24 dělat srandu ze svých diváků, proč by si nemohli dělat srandu koncesionáři z televize a vysmát se jí.

Protože právě to, že pan Pavlásek tancovat moc neumí, tedy že v taneční soutěži prostě nemá co dělat, je už snad jasné každému, kdo pořad sleduje nebo o něm zachytil nějakou zmínku.“ Konec citátu diskutéra,