Břetislav Olšer
14. 10. 2015 Rukojmí
Christian Ahlund, jenž předsedá Evropské komisi proti rasismu a netoleranci (ECRI), která jako orgán Rady Evropy zprávu vypracovala, je podepsán pod kritikou Česka o segregaci romských dětí ve vzdělávání a v přístupu k bydlení…
„Existují sice pozitivní vývojové trendy, například přijetí antidiskriminačních zákonů a strategií, obavy však přetrvávají, mimo jiné kvůli nedostatku pravomocí veřejného ochránce práv pro účinné potírání rasové diskriminace a pro řešení přetrvávajícího problému segregace romských dětí ve vzdělávání a v přístupu k bydlení,“ uvedl Christian Ahlund. ECRI konstatuje, že i v projevech politiků se stále objevují protiromské výroky a že v poslední době přibývá nenávistných výroků na adresu přistěhovalců a muslimů. Podle komise policie často rezignuje na svoje povinnosti a vůči mluvčím, kteří podněcují k nenávisti vůči národu, rase či etnické skupině často ani nezahájí trestní stíhání. 
Nedaří se prý vymýtit diskriminaci zejména romských žáků. „ECRI vyjadřuje obavy, že stále existuje řada škol ‚pouze pro Romy‘, kde je vzdělání poskytováno podle redukovaných osnov a na nižší kvalitativní úrovni. Navíc nebyly stanoveny žádné konkrétní a měřitelné cíle pro převádění romských dětí z praktických na běžné školy a nic takového se v praxi ani neděje… Pořád stejná písnička; není se čemu divit, v Česku máme řadu podobných Ahlundů. Měl bych jediný postup – pozval bych orgán Rady Evropy, aby jeho členové osobně přijeli do ČR, vybrali si jednu z asi 600 českých vyloučených lokalit, přespali v ní a pak bych se jich zeptal, jak se jim tam líbilo…? Čunek: “Doba hájení skončila; nastává čas, kdy někteří Romové určitě půjdou z bytů pryč”
Stačí si připomenout; starostka romského obvodu v Ostravě-Mariánské Hory a Hulváky Liana Janáčková by mohla vyprávět, stejně jako exprimátorka Chomutova ivana Řápková. Ta vzkázala ministru “pro romská práva” Kocábovi, aby přijel osobně, že mu ráda týdenní pobyt v domě s nepřizpůsobivými lidmi zaplatí, aby si vyzkoušel, jaké to je. Aby si užil smradu, odpadků, nepořádku a zničených kuchyňských i jiných zařízení. Kocáb to však ignoroval a poslal za sebe svoji tiskovou mluvčí Abbasovou, svoji nynější manželku. Zbytečný ministr asi dostal varovný cink od exprezidenta Havla, jehož poradkyně JUDr. Jana Chalupová se v roce 1997 vydala do Ostravy, aby v Mariánských Horách a Hulvákách pokárala starostku Lianu Janáčkovou za to, že těm nebohým Romům cpe prachy, aby se vystěhovali do Kanady. Dostávat něco za nic je amorální…
Nic z toho, byť to bylo starostkou žurnalistům vysvětleno, se skoro nikde v médiích neobjevilo. Zastupitelstvo nakonec neschválilo ani jednu letenku. Místo toho se na radnici v M. Horách zjevila JUDr. Jana Chalupová, dostala kytici růží a keramického čertíka z Čertovy Lhotky, jak se kdysi zmíněný ostravský obvod jmenoval. Bylo jí rovněž dle jejího přání nabídnuto bezplatné přenocování v některém z vybydlených bytů na Železné 12, což byl Dům náhradního bydlení, kde žijí ti, které za neplacení nájmu odsoudil okresní soud na tuto adresu. Velmi důležité je konstatování; jen a pouze okresní soud je ten, který rozsudkem určí místo k bydlení tomu, kdo se provinil neplacením nájmu – nikoliv radnice, ta podává pouze žalobu na vyklizení původního bytu. Na Železné 12 nakonec raději nespala, ale byla se tam podívat a mluvila s tamními obyvateli, co se topili v odpadcích. Nocovala pochopitelně v civilizovaném hotelu a od té doby už problémy Romů raději neřešila…
Nejraději bych celou Radu Evropy poslal do Chánova, Janova nebo do ostravského Přednádraží, aby viděla, jak jsou někteří Romové geniální, když dokáží “vybydlet” i holobyty… Co to je “vybydlování”? Prostě “čorkaření”, ať jsou to poklopy na kanalizaci, kliky u dveří či oken, elektrické vedení, kovové trubky na vodu, kovové zárubně… zkrátka, co je z kovu, s tím do sběrných surovin. Ale když si nakoupí cigarety a alkohol a mají zaplatit nájem, stěžují si, že nemají za co, když ještě nedostali sociální dávky z daní gadžů… Že je to právě důkaz diskriminace Romů gadži? Tak to mám jako důkaz haldu příkladů, jak se Ostrava či Chomutov a další města snaží desítky let, aby udělaly Romům, co jim na očích uvidí, jen aby měly od nich klid. Marnost nad marnost a zase jen marnost.
Na jedné z torontských ubytoven mají Romové povyražení na účet Kanady… Snímek Břetislav Olšer
V únoru a pak ještě v září roku 1997 jsem byl v Torontu, abych monitoroval pro české noviny tzv. romský exodus z Ostravy do Kanady. Napřed jsem ale do toho namočil starostku ostravského obvodu Mariánských hor a Hulvák ing. arch. Lianu Janáčkovou, když jsem k ní přivedl Josefa Klímu z TV Nova. Tento velmi sofistikovaný žurnalista si pragmaticky vybral to atraktivní z jejích slov, aby měl novinářskou bombu. Starostka totiž řekla, že nabídla Romům 30 tisíc na cestu za oceán, ovšem pod podmínkou, že vrátí své obecní byty. Janáčková mu tenkrát jen špitla, že by za vrácení dekretu na nájem bytu přispěla na letenku do Kanady. Klíma z ní ale po novácku udělal rasistku, když roztroubil, že nabízí Romům peníze na letenky, aby se jich zbavila; ne peněž, ale Romů. Bylo totiž jasné, že když někdo emigruje a nevrátí nájemní dekret, tak není páky, aby se s takovým nájemním bytem dalo něco udělal…
Proto jsem v červenci 2011 bojoval za tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09), resp. jím vyřčeného návrhu, podle kterého by měl mít nezaměstnaný nárok na podporu, pouze pokud si ji zaslouží, tedy v případě, když si ji odpracuje ve veřejně prospěšných pracích. Lapidárně řečeno; pokud přijde o práci a nenajde novou do dvou měsíců, musí si navléknout reflexní vestu a vydat se do ulic, polí a luk. Pokud chce od státu pomoc, musí mu ji zkrátka vrátit. Tedy nic, co by porušovalo evropskou Úmluvu o ochraně lidských práv a svobod, podle které by nikdo neměl být žádán, aby vykonával nucené nebo povinné práce. Nucená práce znamená, že někoho nutíte a nedáváte mu jinou možnost. https://www.youtube.com/watch?v=97p-yaKmjZs
Toto je svobodná volba; nikdo není nucen pracovat. Pokud nebude ochotný nastoupit veřejnou službu, nedostane nic. Ani podporu v nezaměstnanosti, ani podporu v hmotné nouzi. To je na jeho volbě. Nový způsob říká jasně: máš dvě možnosti. Buď požádáš spoluobčany – daňové poplatníky o podporu z jejich peněz a přistoupíš na podmínku, že jim za to budeš muset něco odvést, nebo se o sebe musíš postarat sám. Výjimky jsou jen pro nemocné. Včetně toho, že trestán by neměl být ministr Drábek, ale mazaní flákači.
Přesto se Česko snažilo a dál snaží vyjít Romům vstříc. Od 1. února 2012 mají třeba povinnost všichni v Ostravě se řídit heslem dle inkluze: „Lepší život s rodinou – lepší soužití s většinou“. Inkluze totiž znamená naplnění rovněž dalšího hesla: „Musíme je vzít mezi sebe“ a přitom si uvědomit, že každý člověk je jiný. (Inkluze (z lat. inclusio, zahrnutí) znamená zahrnutí nebo přijetí do nějakého celku.) Byl to lakmusový papírek, který ostravský Magistrát ponořil do romské pracovitosti. Nic jiného nezbývalo; v každé romské demonstraci se nad hlavami hrdých potomků Indů nesly transparenty: “Chceme práci!” Tak ji dostali. Výplatu mezi 13 až 16 tisíci korunami hrubého mohli brát ostravští nezaměstnaní Romové, kteří neměli dlouhodobě práci. Dostali proto rekvalifikaci a nabídku práce v těžkém strojírenství, sociálních službách a ve stavebnictví. Město Ostrava se v rámci v Česku unikátního programu Sociální inkluze praštila přes kapsu. Máme v Evropě největší počet romských organizací na počet obyvatel?
Ovšem ouha: Našim romským spoluobčanům to ale bylo málo a nastoupit do práce odmítli. Lakmusový papírek se prudce zbarvil do kysela. Akce a proto přišla reakce; razantní krok a čtyři romské rodiny byly z programu vyškrtnuty, dvě z nich i musely opustit městský byt. Dobrovolně se pak vystěhovala z městského bytu do severních Čech čtvrtá romská rodina. Přitom 16 tisíc hrubého dostanou lidé, kteří nastoupí na ostravský magistrát na referentská místa. A podle ministerstva práce a sociálních věcí bere takový plat v Česku téměř šest procent nekvalifikovaných lidí, především v oblasti pomocných prací. Na Ostravsku za necelých 16 tisíc pracují ale i lidé se vzděláním, a to hlavně ve službách a obchodě.
Snímek Břetislav Olšer
Proromskými hesly jsou nadšeni zejména obyvatelé ostravských čtvrtí Mariánské hory a Hulváky, kde se občané už stejnou dobu snaží přijmout do své společnosti místní Romy. Platí na ně ze svých daní, aby se měli co nejlíp. Každé ráno vstávají a jdou do práce, aby „inkluzovaní“ nepřizpůsobiví spoluobčané, v Ostravě je jich přes šest tisíc, měli po bouřlivé noci nerušený ranní spánek a pohodu bez stresu. Ani osoby, které byly ze společnosti dočasně vyloučeny, nesmí přijít zkrátka. Je to zvláštní, asi český zlozvyk či tradice, ale poznal jsem dva politiky, co zásadním způsobem podle zákona dali základ pro řešení romské otázky a stali se rázem nepřáteli „lidu“. Lumpové a rasisté… Jiří Čunek, opět starosta Vsetína, a Liana Janáčková, exsenátorka a nynější starostka ostravského obvodu Mariánské hory a Hulváky.
Společně tak teď už asi dva roky spolupracuje Magistrát města Ostravy, městské obvody, nevládní organizace, Městská i státní policie, soukromí investoři a církevní organizace. K tomu prostředky z EU, k dispozici příručka v češtině a angličtině pod názvem Sociální inkluze, aby navázali na evropskou dekádu inkluze pro Romy ze čtrnácti ostravských ghett. Nejvíc se na inkluzi těšili všichni spoluobčané ze sídliště Bedřiška, jistě tuto zázračnou metodu přivítají i ve Vítkově, bezesporu se zapojí rovněž obyvatelé v Chánově a na Šluknovsku. A ke všemu mají ostravští Romové ještě Sri Kumara Vishwanathana, indického aktivistu, co všude rozkřikuje, jak jsou Romové v Ostravě na Bedřišce a jinde diskriminováni, že jim nikdo nechce platit, když nic nedělají a ještě si “vybydlují” své zadlužené byty…
A nejen „inkluzování“, ale i Dža dureder – Pokračuj II., což je podpora romských středoškoláků, aby se hlásili na vysoké školy. Organizuje ji sdružení Slovo 21. K tomu je i Katalog sociálních služeb, opět z peněz EU… Každá pětičlenná nepřizpůsobivá rodina dostává měsíčně tisíce korun na přídavcích a sociální podpoře, aniž by někdo z této rodiny pracoval. Proč by to také dělal, když minimální mzda v Česku byla nižší, než podpora v nezaměstnanosti…?
Dnes je výsledek několikaletého „inkluzování“ velmi tristní. Ze třinácti sociálně vyloučených rodin, které letos v Ostravě do programu začlenili, tak nyní zůstává devět rodin a dva jednotlivci, kterým se všichni snaží pomoci vrátit se zpět do společnosti. Z celkem dvaapadesáti osob jich v současnosti v sociálním programu zůstává pětatřicet. Šest z nich práci od města přijalo a už normálně pracují. Další dva procházejí rekvalifikací a brzy do zaměstnání nastoupí… Prý… Češi jsou však trpěliví; viz. příklad z dnešního Přerova, kde dlouhodobě nezaměstnaní, kteří byli v evidenci úřadu práce třeba i celé roky, dostanou šanci. Tamní radnice hodlá v příštích měsících za minimální mzdu zaměstnat až 300 lidí – buď v technických službách, nebo v Povodí Moravy.
Pokud ovšem odmítnou, sníží se jim dávky. Z šedesáti adeptů, kteří jsou celé roky závislí na penězích od státu, vybralo vedení města dvanáct lidí. Někteří byli v evidenci nezaměstnaných i dvacet let. Přidělí jim úkoly, které zvládnou bez vzdělání i bez kvalifikace. Kdyby ale nabídku odmítli, hrozí jim zkrácení sociálních dávek. Ovšem, dopadlo to jako v Ostravě. Když probíhalo výběrové řízení, přihlásilo se podle radnice daleko méně lidí, než by chtěla. Někteří prý argumentovali tím, že mají ekzémy, že se jim točí hlava, když se sehnou, anebo že nemohou na slunce. Byly tam i takové věty, že když se rozvádí, je ve stresu a nemůže pracovat…
Jak je to s uchazeči o zaměstnání v okrese Přerov? V roce 2013 jich bylo 8626, o rok později již 8859 a letos zatím tři měsíce před koncem roku 7269, Sdělil Úřad práce ČR v Přerově. Jak už jsem uvedl, nejde o první pokus zaměstnat lidi, kteří dlouhodobě nepracují. Za exministra Drábka to chvíli bylo jasné; když lidé nepracovali, přišli o dávky. Jak jsem již uvedl, Ústavní soud ale tuto veřejnou službu prohlásil za nezákonnou a srovnal ji s nucenými pracemi. Přerovští radní věří, že jejich pilotní projekt bude úspěšnější. Pokud se osvědčí, mohl by se ujmout i v dalších regionech. Ústavní soud, neústavní soud a navzdory jeho kategorickému rozhodnutí by se do Česka mohla znovu vrátit i placená veřejná služba. O její obnovení usiluje i ministryně práce a sociálních věcí. Návrh v tuto chvíli leží v Poslanecké sněmovně.
A opět uvedu fakta pro výše uvedenou Radu Evropy, resp. pro její komisi proti rasismu a netoleranci (ECRI); jako důkaz, že se kruté mýlí, mi přišel mi v září 2012 e-mailem odkaz na web Svoboduromum.cz, podle něhož jsou u nás pouze tři procenta romských spoluobčanů, ale ve věznicích tvoří více než desetinásobek tamního osazenstva… K tomu byla přiložena petice za finanční nezávislost romských organizací a napsáno: Vyzýváme vládu a zastupitelské úřady České republiky k okamžitému zrušení veškerých dotací a finanční podpory neziskovým organizacím, které podle našeho názoru pouze zotročují svobodomyslného romského ducha a násilně jej připoutávají ke státním institucím. K přehodnocení či přímo zastavení financování prostřednictvím dotací tzv. „integračních“ programů by mělo dojít především z těchto důvodů:
1) Romské organizace opakovaně a dlouhodobě přispívají ke zvyšování napětí mezi romskou minoritou a většinovou společnosti (např. banalizováním zločinnosti, zneužíváním sociálního systému atd.)
2) Za poslední léta byly investovány miliardy korun do tzv. „antirasistických“ projektů, které bohužel nepřinesly žádné výsledky a pouze svým autorům umožňovaly vést zahálčivý život na úkor daňového poplatníka.
3) Teprve úplná finanční nezávislost umožní těmto organizacím skutečně nezávisle bránit práva romské menšiny, pokud se skutečně domnívají, že jsou tato práva nějakým způsobem krácena…
Řekl bych, že přání je otcem myšlenky aneb zvěst z oblasti utopie a sci fi. Napsal mi starosta obce Uhelná Ludvík Juřík o svých trablech s občanským sdružením Ester, jež pracuje v jeho obci. Marné bylo, že se pan Juřík odvolával na zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, když chtěl vědět, jak Ester funguje… Za posledních 5 let (2007 – 2011) obdržela tato organizace, která „pečuje“ o asi 200 romských klientů, více jak 47 milionů dotací od různých stupňů územní samosprávy a státní správy. Pro připomenutí od MPSV, Úřadu vlády a SZIF to bylo 27,3 mil. Kč, od Olomouckého kraje 7,8 mil. Kč, od Člověka v tísni o.s. 0,3 mil. Kč a od Brontosaurů 230 tis. Kč. Na druhé straně ve stejné době obdržela obec Uhelná od státu pro zabezpečení svých cca 520 občanů a provoz obce pouze 26,6 milionu Kč. Z těchto peněz navíc šlo zhruba 8,3 mil. Kč na odstraňování povodňových škod z let 2009 a 2010…” Vítkovští žháři mají na dvaadvacet roků klid od politiků…?
Pan starosta, který má skutečný zájem o výsledky organizace Ester, pokládá předsedovi o.s. Ester stejné otázky veřejně:
a) Kolik klientů (rodin) bydlících v obci bylo naučeno hospodařit s penězi?
b) Kolika klientům bydlících v obci Uhelná bylo zajištěno trvalé pracovní místo?
c) Jak se zlepšil prospěch klientů – žáků Základní školy?
d) Kolik žáků základní školy pokračuje v dalším vzdělávání ( kolik nastoupilo, kolik odešlo, kolik ukončilo a s jakým výsledkem – prosíme po jednotlivých vzdělávacích zařízeních)?
Tyto otázky byl nucen položit i proto, že naše republika byla opět žalována u Evropského soudu za to, že několik Romů z Ostravska bylo zařazeno do „Zvláštních škol“. Odpovědí se dodnes pan starosta nedočkal, prý na to nemá právo. Jak to tedy je z romskou “černou dírou”, co v ní mizí miliardy, aniž by byla zrušena alespoň některá romská ghetta v Česku, stačila by ostravská čtvrt Přednádraží, která se rozpadá a je zde velké riziko smrtelných nehod. Doufám, že zažitý výraz “černá díra” nebude brán jako rasistický… Forum Romanum v Ostravě, Římané nám krutě závidějí…
„Nechci vyvolávat nevraživost ani etnické vášně. Chci ale upozornit na to, že v obci Uhelná je situace stále napjatá zvláště nyní, když se odstěhovaly dvě romské rodiny, které byly sžity s obcí a nikdo neví, kým budou byty obsazeny, nejspíš Romy ze Slovenska. Tak zvané sociální začleňování není nic jiné, než zneužívání státního rozpočtu, tedy našich daní. Vím, že tímto vyjádřením opět vzbudím opovržení u těch, kterých se obsah týká. Ale, jedná se o veřejné peníze. Peníze na zaměstnání lidí v rozpočtu nejsou. Kde se tedy berou prostředky na nic neřešící projekty…?“ říká starosta Uhelné.
Podle evidencí národních výborů žilo v roce 1989, kdy se dělaly naposledy, na území České republiky 145.738 Romů. Srovnáním všech dostupných údajů pak přijdeme k závěru, že v roce 1999 žilo v České republice 250 až 300 tisíc etnických Romů. Dnes se tento počet mnohonásobně zvýšil. Usídlení: severní Morava (zejména Ostrava, Karviná), severní Čechy (Děčín, Ústí nad Labem), velká města (Praha, Brno). Romští občané se většinou nežení a nevdávají, protože je to pro ně nevýhodné. A jestliže ano, pak se zase rychle rozvádějí. Jestliže tedy žádá svobodná, rozvedená romská občanka o sociální výpomoc, dostalo se jí při třech dětech těchto výhod: 7400,- příspěvek na bydlení, 8700,- sociální dávky, 1700,- přídavky na dětí, pokud jsou “pouze“ tři, a k to mu ještě 7600, jako rodičovský příplatek do 3 let věku dítěte…
V roce 2013 jsem dělal rozhovor s romským adminem blogu iDnes Patrikem Bangou, dnes redaktorem ČT. Mj. jsem se ho zeptal: Co by říkaly Vaše děti, kdyby chodily do jedné třídy s dětmi, které je budou zdržovat ve výuce? Co byste na to řekl Vy, jako jejich rodič…?
Snímek Břetislav Olšer
“Udělal bych vše proto, aby podobné děti nebyly ve stejné třídě s mými chlapci už jen proto, že jsem se jim jak vůl věnoval, aby na školu byli připraveni a chtěl bych, aby učivo zvládali bez problémů. Pokud by se nedalo se školou jednat (přesunutí dětí do jiných tříd, kde se jim bude kantor věnovat, bude tam méně dětí), dal bych své děti do jiné školy, kde by tento problém nebyl, a pokud to bude nutné, vozil bych je tam, pokud by škola byla daleko. Ještě bych se pokusil škole doporučit tzv. romské asistenty, kteří by dětem pomáhali v učivu, nic jiného mne nenapadá…” Inu, jako nekompetentní nýmand mám přesto drzý vzkaz Radě Evropy, potažmo Ústavnímu soudu, že česká Ústava neříká „Jedni občané jsou povinni živit druhé,”, aneb Je nemorální brát něco za nic? Město Ostrava však chce přesto v programu Sociální inkluze, který ji už stál kus přes tři milióny korun, pokračovat i v příštím roce… Komu není rady, tomu není pomoci, ani dost eur z Bruselu…
