12.10.2015 Kosa zostra čili vlkovobloguje.wordpress.com
Tak jsem se vrátil zpoza hranic všedních dnů a zase zpátky na Vlčštejně do české, resp. evropské reality. A řeknu vám, koukám jako z jara! Na to, co se děje kolem nás. Mám dojem že, návrat není do celkem civilizované a rozvinuté země ve středu Evropy, ale rovnou do blázince.
A ani nevím, kterou zjevnou idiocií mám začít dříve? Kalouskovým extempore ve sněmovně, kdy pod záminkou dělení poslanců na privilegované a ty druhé kategorie jednoduše blokuje zákon na vyšší zdanění hazardu, aniž by někdo s jeho obstrukcí byl schopen cokoli udělat nebo snad, když už jsme u tohohle exempláře, kterého mám osobně zařazeného v kategorii Zemský škůdce I. kategorie, začít rozjímat nad ohlášeným a doufejme definitivním odchodem jeho fíkového listu jménem Schwarzenberg jakpak by se asi dlouhé linii jeho předků líbilo to, že jejich potomek dělal trvale roušku poslední nahoty někomu, koho by oni možná tak asi nanejvýš označili za příliš přidrzlého pacholka z podhradí?), čí mám se věnovat Putinovi a jeho akci v Sýrii, což by mne velmi lákalo. Pozornost si nepochybně zaslouží i doslova ostudná pozice vlády ohledně zvýšení dávek pro tělesně postižené které byly naposled valorizovány v roce 2007
viz
http://www.helpnet.cz/aktualne/valorizace-prispevku-na-peci-je-nezbytna
a vláda OPĚT v návrhu nového rozpočtu NENAŠLA 1 miliardu, slovy jednu miliardu na to, aby s tím něco konečně udělala? Nebo se mám mrknout na Ukrajinu, kde Porošenko na poslední tzv. Normandské schůzce dostal pořádně za uši a přidat k tomu informaci, že Ukrajina je už opravdu technicky bankrot, protože 3. října nezaplatila držitelům svých státních obligací úrok v celkové výši 500 milionů USD a to přesto, že šlo o posunutý termín splatnosti? A nebo se pustit do skandálu kolem VW?
Fakt nevím, co z toho uchopit dříve. Takže si nakonec vyberu zase Uprchlíky. Naplňují se všechny temné odhady a scénáře, které jste zde mohli číst v předchozích XXII. dílech. A to značně rychleji než jsem čekal. A hlavně více něž jsem čekal. Vězte předem, že dneska z depky nevyjdete.
Nejdřív malá dobrá zpráva – politicky mrtvá Pegida chytá druhý dech, Merkelové začínají ubývat osobní preference, totéž se týká CDU, dokonce i SPD už poněkud začíná nabývat minima selského rozumu a bavorská CSU se už na zadní staví zcela otevřeně. A to nejen kritikou Merkelové, ale i sdělením, že buď se o ochranu a nepropustnost hranic postará spolková vláda, tak, jak je její úlohou nebo, že uzavření hranice s Rakouskem provedou Bavoři ve své vlastní režii a až potom budou řešit, zda je to v souladu s ústavou nebo ne. Ostatní spolkové země prý jsou s Bavorskem těžce nesolidární… Přes veškerou Willkommenskultur a mistrování východoevropanů…
Druhá malá dobrá zpráva – Nobelův výbor se zatím zase jednou úplně nezbláznil a neudělil Nobelovu cenu míru mama Merkel.
Tím výčet aspoň trochu dobrých zpráv, končí.
Co mne zaujalo velmi a nemohu nechat bez krátkého povšimnutí a komentáře, je skutečnost, že v Bruselu se mělo rozjet další hlasování o povinných uprchlických kvótách. Opět jako agenda ministrů vnitra, kde nelze uplatnit právo veta. Tentokráte ovšem mělo jít o samé jádro přídělové agendy – totiž prohlasování automatických přerozdělovacích mechanismů a povinných odběrů jednotlivými členskými státy. Ať se jim to bude líbit nebo ne. Mělo, ale nebylo. Což je vlastně obrovsky dobrá zpráva! Agenda je odložena. A to prý do doby, než bude zjištěno, jak fungují opatření, regulující příliv migrantů na vnějších hranicích EU – zejména v Itálii a Řecku.
Tohle hlasování bude onen Rubikon! A jsem moc zvědav na jeho průvodní tanečky. Protože představa, že Italové a Řekové zavedou fungující Hot Spoty a ochranu svých hranic je totální sci-fi. Stejně na hlasování dojde, ochrana hranic fungovat nebude, ale trvám na své předpovědi z minulého dílu, že TOHLE HLASOVÁNI bude úplně jiný příběh než to nesmírně hloupé znásilnění východoevropských států z před pár týdnů!
Tady nepůjde o to vykázat čtyři vzpurné malé trpaslíky na hanbu a dát jim lekci evropské politické Kinderstube, že když velcí rozhodnou, mají ouchcapci držet ústa a udělat, co jim pomazaní řeknou. Na tomhle se všichni ti hlavní snadno shodli.
Jenže nyní dojde i na ty, co nás učí tu správnou morál. Alespoň na některé z nich. Nyní by se mělo odhlasovat automatické přerozdělovaní. A ejhle – hlasování se odkládá! Jak by ne! Tady už legrácky končí. Ne že by ti velcí kluci našli náhle pochopení pro ten obtížný, protestující potěr. Ale tady se prostě bude kousat do tvrdého! Tady dostane přiděleno každý. I z těch velkých. A na trvalo! Závazek pro veškerou budoucnost. Přijímat a zase přijímat, platit a zase platit. A bez konce. A k velkému odporu jejich domácí veřejnosti. Každý bude chtít uhrát co nejmenší povinnost. Pokud možno žádnou. Navíc si v každém státě snadno někdo spočítá a rozhodně nenechá pro sebe, že kdyby nebylo onoho letního velkohubého prohlášení mama Merkel, že Německo přijme všechny Syřany, tak by ten uprchlický proud a tím i dnešní problém, byl neskonale menší a že v příštích volbách bude v každé zemi ta současná vláda, která v Bruselu podepíše automatické kvóty, dávat hlavu na špalek zejména kvůli Merkelové! Jejich opozice jim to jistě připomene!
Bude to zajímavé, hodně zajímavé. Budeme svědky národního sobectví non plus ultra! A rozhodně přibude těch, kterým najednou povinné příděly začnou vadit. Nevěřím, že tentokrát Poláci podrží své minulé hlasování. Stejně tak odhaduji Balty a Slovince s Chorvaty a Bulhary. Ale i kdyby se tihle všichni nakonec postavili na zadní, je to pořád ještě málo na blokační menšinu málo. Zbývá získat nejméně tři další země. Britové, Irové a Dáni mají výjimku, těch se přerozdělování v žádném případě netýká.
Přemýšlím nad tím, kdo by z dalších mohl eventuálně být proti budoucím automatickým přídělům. Pravděpodobně asi Finové. Pořád schází ještě tři.
Kdo určitě bude pro? Počítejme kvótní hardlinery:
Německo, Rakousko, Švédsko,
tihle budou dělat pro automatiku úplně všechno. Jsou hlavními cílovými zeměmi. Tady je motiv jasný. Uleví se jim.
Itálie , Řecko
ti jsou také jasní. V jejich situaci bych chtěl povinný retransport každý z nás. Protože když se nepodaří protlačit, většina problému zůstane na nich.
Tohle bude tvrdé jádro povinných přijímačů!
O všem rozhodne postoj
Francie, Španělska, Holandska, Belgie, Lucemburska, Kypru, Malty a Portugalska.
Zkusím odhadnout pozice jednotlivých států:
Francie a Španělsko jasně pro, i když…
Oba dva jsou mimořádně velcí evropští sobci a měli by, vzhledem ke své velikosti, přijmout podstatnou zátěž. Hollnade s Merkelovou v minulém týdnu hřímali v Europarlamentu – Ještě více Evropy!!
Ovšem nikomu se, vedle Merkelové, nepodařilo v minulých měsících tak zdiskreditovat a to včetně upřímných příznivců myšlenky sjednocené Evropy, tuhle myšlenku více, než právě současnému, z dopuštění zlého osudu, francouzskému prezidentovi.
Ten člověk mi, svým charismatem, ze všeho nejvíc připomíná špatný tvaroh. Beztvarý, bez chuti a bez zápachu. Podle mne jeho jedinou pozůstalostí ve francouzských dějinách zůstane trvalé zničení francouzských socialistů a jejich totální propad. Nicméně, bude pro kvóty. Ovšem jen do té doby, dokud se nezačne vyjednávat o číslu pro Francii. Tohle je jeho Achillova pata. Ono se snadno ukazuje na ty druhé a dávají se jim lekce ze správného chování, než přijde řada na mne a má mi být vyměřen cejch. Zejména tehdy, když na záda dýchá Marine Le Pen. Francie bude pro přerozdělování, ale velmi nízké příděly pro sebe. Což nezůstane bez reakce a naštvání ostatních!
A Španělsko? To je v podobné situaci. Před dvěma roky samo marně volalo, při migrační vlně přes své pobřeží, po evropské solidaritě. Španělsko, už z principu, musí být pro přerozdělování. Kvůli budoucnosti – neví, kdy opět nebude samo zaplaveno běženci. Ovšem jen do té doby, dokud se tohoto tématu, při 22% nezaměstnanosti, nechytnou takoví Podemos. Prý bratranec od Syrizy. Lekce Aténám byla, mimo jiné, určena právě zejména Španělům. Aby si dvakrát rozmysleli volit Inglesiase a jeho radikály. A myslím, že docela, u řady Španělů zabrala. Podemos ztratili. Já bych, po Tsyprasově Waterloo, byl na místě průměrného Španěla také velmi opatrný. Ovšem být stratégem za Podemos? Pak bych nyní volil heslo – na náš trh práce ani jeden migrant!!! Nemůžeme si je dovolit! Žádné kvóty! Jenže tím straégem Podemos nejsem…. Nicméně, moc si přeji, aby se za Pyrenejemi někdo, v tomto směru rychle probudil. Hodně rychle. V každém případě – Madrid bude, stejně jako Paříž, tvrdě bojovat za neadekvátně malé příděly. A naštve řadu ostatních.
Speciální dvojicí pro mne jsou středomořské ostrovní státy Malta a Kypr. Tyhle dva docela klidně přidám k tvrdému přerozdělovacímu jádru. Ne že by takový Kypr neměl hodně nevyrovnaných účtů s EU a Bruselem, ale předpokládám, že budou vrcholně pragmatičtí a budou jednat ve vlastním nejvyšším zájmu. Malta už také velký migrační nápor zažila a marně žádala o solidaritu druhých. A Kypr jí může být vystaven kdykoli v budoucnosti. Tihle dva nemají jinou volbu než podpořit automatické přerozdělování a mám pro jejich postoj naprosté pochopení.
Zbývá čtveřice Holandsko, Belgie, Lucembursko. Portugalsko. Z těchhle čtyř jsou potřeba nejméně dva…. Lucembursko klidně přidejme k tvrdému jádru přijímačů. Je to současná předsednická země, Juncker šéfuje v Bruselu. A při jeho velikosti o nic nejde. Těch pár desítek migrantů klidně doberou. A HDP na hlavu mají zdaleka nejvyšší v celé EU. Takže Lucembursku se to káže….
Portugalsko? O tom vím příliš málo. Nicméně tam pořád dobíhají záchranné programy z dob bankovní krize a je na něj snadná páka…
Takže je to pro mne o Holandsku a Wildersovi a Belgii….. Tady se bude rozhodovat a tady je potřeba hledat spojence! A vedle toho spoléhat na to, že Španělsko a Francie dostanou takové příděly, že se začnou bránit. A že se budou bránit i další státy a dojde k nedohodám o číslech. Tohle je jediný možný vítězný souběh pro nás.
To hlasování bude, jestliže opět bude silové, velmi těsné. Zbude po něm spousta bolesti a vzájemných hořkostí. Nemohu si pomoci – Slovensko by se svou žalobou k Evropskému soudnímu dvoru mělo počkat. Až na tohle hlasování. Nyní bude jeho podání tvrdě smeteno. A tím věc uzavřena. Jednou pro vždy. Žádný soud a tím méně Evropský soudní dvůr nerozhodne ve dvou stejných případech, navíc krátce po sobě, odlišně. Jde o, jak už jsem napsal v předchozích dílech, – o zbraň na jedno použití. Slováci a ostatní neposlušní mají jen jeden výstřel. A měl by přijít v tom nejsprávnějším okamžiku. Kdy má největší naději trefit cíl. Což rozhodně není v situaci, kdy po prvním hlasování proti ostatním stojí čtveřice totálních outsiderů ve složení Slovensko, Rumunsko, Maďarsko, ČR.
Je mi jedno, co o tom říká Zeman, Okamura, Fiala, Konvička nebo Filip, kterým nejde o nic jiného než o laciné honění hlasů. A proto melou o zradě Slováků, připojení se k žalobě a podobné jaloviny. Příslušný senát, složený v drtivé většině ze soudců ze zemí, které nás silově převálcovaly, to má rozhodnuté už nyní, ačkoli slovenské podání ještě k soudu ani nedorazilo! Ale až se dopad bude týkat trvalého a nezrušitelného závazku na celou budoucnost pro jejich zemi, budou soudit stejně nebo to začnou vidět jinak?
Mimo to – Sobotka má pravdu, když tvrdí, že nyní je třeba hledat spojence pro blokační minoritu. A tu že určitě nezískají kverulanti. Protože ve všech evropských zemích je silná a vlivná komunita vítačů a přijímačů, kterým jdou na ruku sdělovací prostředky. A jestliže chceme získat podporu nějakých dalších států, je potřeba, aby tamní vítači a jejich sdělovadla neměli laciný argument ve stylu – vy se chcete spojit s xenofobními potížisty, co žalují kvůli pár stovkám bezbranných a válkou zbědovaných uprchlíků?
Mám za to, že momentálně mají povinné přerozdělovací kvóty naději na výhru při silovém hlasování někde kolem 60:40 nebo i 70:30. Ovšem s tím, že nikdo neodhadne rozsah vzniklých škod pro soudržnost a další existenci EU…., která si takovým hlasováním zcela určitě zadělá na trvalé existenční trable. Dost možná až fatálního rozměru.
Tentokrát však za pozornosti většiny evropské veřejnosti. Už to nebude jako v případě Lisabonské smlouvy. Kdy jí pro její složitost a komplikovanost nikdo nevěnoval pozornost. Dokonce ani ti, co to měli v popisu práce.
Uráží mne současné hulákání Fialy a jeho ODS a zejména takového Bendla ve sněmovně o zradě současné vlády. Když ODS byla, v době přijímání a vyjednávání Lisabonu hlavní vládní stranou, a on dokonce jedním z ministrů! Tehdy měli hájit oprávněné zájmy země. Měli se minimálně postarat o to, aby blokační minorita byla co nejsnáze dosažitelná pro malé země. Ti velcí se mezi sebou vždycky budou muset nějak dohodnout. Jejich zájmy vždycky budou více či méně vykryty a, má li být něco prohlasováno v EU. Bez ohledu na to, jestli jednomyslně nebo kvalifikovanou většinou. Ale státy jako my, Slovensko a další podobní? Ti všichni prostě Lisabon těžce podcenili. Právě kvůli tomu, že všelijací Bendlové odvedli naprosto mizernou práci. Stejně jako jejich političtí oponenti typu Filip a jeho pseudosoudruzi. Ti tenkrát také ani neštěkli. A dnes mluví o zradě. A tak bych mohl pokračovat. Třeba až k Miloši Zemanovi. O tom dobové zdroje v době boje o schválení Lisabonu tvrdí například toto.
V Olomouci předčítali Lisabonskou smlouvu. Potřebovali na to 6 hodin a 48 minut
Kromě příchozích se alespoň na dálku do čtení Lisabonské smlouvy zapojili prostřednictvím videonahrávky ekonom Jan Švejnar, expremiér Miloš Zeman či odstupující ministr a předseda Legislativní rady vlády Pavel Svoboda.
Celkem šest hodin a 48 minut potřebovali v Olomouci účastníci happeningu k tomu, aby přečetli všechny strany lisabonské smlouvy, která má reformovat EU po jejím rozšíření. Kromě příchozích se alespoň na dálku do čtení zapojili prostřednictvím videonahrávky ekonom Jan Švejnar, expremiér Miloš Zeman či odstupující ministr a předseda Legislativní rady vlády Pavel Svoboda. Na akci, jejímž cílem byla zejména popularizace lisabonské smlouvy, zněla rovněž italština, němčina, estonština či švédština. Celkem se do ní zapojilo 150 lidí.
„Kolem lisabonské smlouvy panuje spousta mýtů, mimo jiné i ten, že se nedá číst. My jsme to chtěli vyvrátit a ukázat, že je to sice složitý dokument, ale číst se dá,“ řekl Roman Badík ze společnosti Eutis, která akci spolu s Katedrou politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého pořádala.
Ke čtenářům se přidal například i rektor Univerzity Palackého Lubomír Dvořák. „Je potřeba podpořit to, aby parlament tento dokument přijal,“ uvedl rektor. Nápad pořadatelů přivítal i hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík (ČSSD). „Myšlenka mě oslovila, takže jsem rád přišel. I když si myslím, že jen málo lidí si dokument přečte od začátku až do konce. Je to odpovědnost politiků, aby zvážili klady i zápory přijetí smlouvy,“ řekl Tesařík.
Zdroj:
A jediné, co Zemanovi na Lisabonu a jeho přijetí a implementaci opravdu vadilo, bylo neuskutečnění referenda ohledně přijetí. Jinak s tím, dle svých slov, až na jednu výjimku, žádný problém neměl….. Ačkoli si, PROKAZATELNĚ, byl vědom dopadů na postavení Česka v rámci EU a výrazné omezení jeho šancí v novém uspořádání. Budu ho citovat:
Podívejte se, já jsem velkým zastáncem referenda a ti kdo říkají, že Lisabonská smlouva nebo předchozí ústavní smlouva nemění suverenitu členských států buď lžou, anebo nejsou informování. Tím vůbec neříkám, že to omezení suverenity nemůže být funkční, neříkám, že se s ní nedá i souhlasit, proč ne. Ale právě proto, že je to omezení suverenity, a tedy otázka celostátní, jsem toho názoru, že i když s Lisabonskou smlouvou až na jednu výjimku v zásadě souhlasím, a ta se týká omezení hlasovacích práv malých států, tak si myslím, že měla být podrobena referendu a podkládám tento nedostatek za pokus politiků obejít svoje voliče.
Každá národní politika artikuluje především národní zájmy, ale smlouva z Nice dávala jak České tak Slovenské republice daleko větší, více než o třetinu hlasovací práva, a to málokdo ví, než jí dává ta Lisabonská smlouva, a je proti národním zájmům nechat se připravit o třetinu hlasovacích práv v integrované Evropě a v tomto smyslu by měla jít česká a slovenská politiku ruku v ruce, protože jsou to jejich společné zájmy.
Takže každému doporučuji, aby ke kritice konání současné vlády ohledně kvót přistupoval velmi a velmi opatrně a s rozmyslem. Dnešní rozhořčení kritici totiž mají většinově na hlavě tuny příslovečného másla! A udělali by věru dobře, kdyby rychle sklapli a pomáhali najít reálné cesty, jak zabránit dalšímu Mnichovu 38 a Moskvě 68 – prosazení povinných kvót. ODS by mohla začít třeba tím, že se obrátí s naléhavou žádostí o pomoc na své velké britské přátele – Cameronovy konzervativce, s kterými jsou přece jedna ruka. Alespoň ještě nedávno to přece tvrdili. A Zeman? Udělal by hodně dobře, kdyby ve stejné věci, například zatelefonoval svému údajnému velkému příteli (jak se nikdy neopomene pochlubit), rakouskému prezidentovi Fischerovi….
Asi jsem leckoho z čtenářů docela naštval. Tou historickou reminiscencí… No věřte nevěřte, zásadní hrůzu jsem si, věren sám sobě, nechal až na samý konec. Mám tu ještě třeba tohle:
Článek 18
Tak na tohle všechno, a ujišťuji vás, že jde jen o velmi nereprezentativní výtah toho, na co všechno má takový migrant, když se dostane na území členského státu EU, NÁROK!!! Tedy podle
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2013/33/EU
ze dne 26.června 2013,
kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění)
Doporučuji všimnout si, v souvislosti se současnými hlasitými kritiky pozice české vlády data přijetí téhle povedené směrnice EU. Zopakuji ho.
Jen dodávám, že 17.6.2013 podává Nečas demisi své vlády do rukou prezidenta Zemana….
Troufne si snad někdo namítat, že to nebyla Nečas-Kalouskova vláda, která za Českou republiku VYJEDNALA a podepsala tuto nehoráznou směrnici?! A že prezident o tom nebyl informován? A opozice o tom také neměla ani tušení, včetně té komunistické?
Nicméně ty dva kousky, které jsem vám, jako ochutnávku, ze Směrnice nabídl, jsou sice pořádný nářez sami o sobě, ale zdaleka nejsou tím nejhorším co se ve Směrnici praví. Už v její preambuli totiž stojí, také, následující:
Nevím, jak tohle čtete vy, ale kdybych já vyjednával za Německo, Švédsko nebo Rakousko a další přerozdělovače, tak tohle všechno omlátím o hlavu všem těm Čechům, Slovákům, Maďarům a dalším „potížistům“! Tohle je fakticky bianco šek pro zavedení povinných přerozdělovacích mechanismů!!! A to už v roce 2013!
Jen připomínám, že tehdy už na Hradě seděl Miloš Zeman a dnes tři přední rozhořčení bojovníci proti vládní „zradě“ – Fiala, Bendl, Stanjura byli tehdy dosluhujícími ministry školství, zemědělství a dopravy v demisi. Té vlády, která má tohle na triku!
Jak to mohli tehdy schválit??!!
A nemohu si odpustit – blbou miliardu na valorizaci českých mrzáčků nemáme. Tu tam nenajdem. Stejně jako víc než ubohých 40 kaček pro důchodce. Miliardy pro zajištění přiměřené životní úrovně, respektive – stejné životní úrovně, jako normální česká populace, najít budeme muset. Stejně jako zřejmě upravit DPH. Samozřejmě směrem nahoru. Protože v Bruselu a v Berlíně si začali pohrávat s myšlenkou, že by se v celé EU zavedla tzv. solidární daň, z které by se financovaly náklady na migranty. A to ta, že by se ve všech zemích Unie zvedla DPH a právě tato nová přirážka se odváděla Bruselu a nejspíše i Berlínu – viz článek 2 preambule – jeho žlutá část!
Informaci přinesly vždy velmi dobře informované Süddeutsche Zeitung. Český výtah zde:
