25. 10. 2015 zdroj
Západní média vlastní pouze dva nástroje. Prvním z nich je hanebná lež. Tento nadužívaný nástroj už ovšem nezabírá – s výjimkou zabedněných Američanů. Milimetrová přesnost ruských řízených střel Pentagon znepokojila, ale podle západních prestitutů ty střely na obloze zabloudily a namísto cílů v Sýrii vybouchly kdesi na území Iránu. A letecké útoky Ruska zabily pouze civilisty a zbořily jednu nemocnici. Dá se tedy říct, že prestitutky ohlupují už jen samy sebe – a také ty zabedněné Američany.
Druhým nástrojem presstitutek je debata o jistém problému bez odkazu na to, co nebo kdo tento problém způsobil. Včera jsem na rádiu NPR vyslechl debatu o migrantech v Evropě. Ano, mluvilo se o migrantech, ne tedy o uprchlících. A mluvilo se o nich tak, jako by do té Evropy připutovali odnikud. Rozhodli se prostě hledat lepší život v Evropě, kde kapitalizmus, poskytující zaměstnání, svobodu a ženská práva, zajišťuje lidem naplňující život. Pouze Západ zajišťuje lidem naplňující život, protože sám sebe nebombarduje.
Hordy, vstupující do Evropy, se prostě najednou rozhodly tam jít. Nemělo to vůbec co dělat se 14 roky washingtonského bombardování sedmi zemí, umožněného též Evropany, kteří válečným zločinům, páchaným pod šalebnými nálepkami jako „koalice ochotných“, či „operace NATO,“ či „přinášející svobodu a demokracii“, poskytli svou podporu.
Ze západních presstitutů byste se nikdy nedověděli, že miliony lidí, zaplavujících dnes Evropu, jsou přímým odrazem milionů amerických a též evropských pum, které bez výběru zabíjely a z jejích domovů vyháněly muslimské národy. Dokonce ani ten zbyteček konzervativních časopisů, které neokonzevatisté ještě nepřevzali či nezrušili, nenalezl dosud odvahu k tomu, aby dal uprchlíky do příčinné souvislosti s americkou politikou na Středním východě. Srdja Trifkovic např. v říjnovém čísle kulturního časopisu Chronicles vidí pohyb uprchlíků jako „třetí muslimskou invazi do Evropy“. Podle něj jsou tito uprchlíci nájezdníky, kteří s sebou přinesou zánik zbytku západní křesťanské civilizace. Ani slůvkem tedy nezmíní fakt, že Evropané sami na sebe uvrhli ony miliony uprchlíků, protože jejich zkorumpovaní političtí vůdci jsou zároveň dobře placenými americkými vazaly, kteří Washingtonu války za jeho hegemonii umožnili. Pro Trifkovice a všechny další konzervativce jsou to pouze uprchlíci, kteří páchají zlo. Trifkovic má za to, že už brzy bude žít Evropa pod právem šária, a vyslovuje otázku, zda Amerika „bude mít dost síly k tomu, aby udržela svou pochodeň?“
Většina Američanů žije ve falešném světě, vytvořeném propagandou, a jsou tak odděleni od světa reálného. Mám před sebou říjnové číslo novin ze Severní Georgie. Referují o tom, že v den Patriotů se v okrese Dawson konala zádušní mše za oběti teroristického útoku z 11. září 2001, který před 14 lety otřásl Amerikou. Různí místní hodnostáři zde vyzvali účastníky mše, aby vzpomněli „všech, kteří toho dne – a též později – zemřeli v boji za to, aby Amerika zůstala svobodná.“ Udržování naší svobody a naše zabíjení lidí v cizích zemích jde tedy podle těchto hodnostářů docela dobře dohromady. Amerika zkrátka a dobře přežívá už jen na otřepaných a bezobsažných frázích.
Prezidenti Ruska a Číny s úžasem zírají na nemorální stupiditu, která se stala určující charakteristikou Ameriky. V určitém momentu si však Rusové i Číňané, vzdor své božské terpělivosti, uvědomí, že Západ je ztracen a cesta k jeho vykoupení zmizela. A teprve až ze sebe tento Západ vytrhne ďábla, vrátí se mír na zemi.
Vybral a přeložil Lubomír Man
