Pavel Kopecký 1. 10. 2015 ProtiProud
PAVEL KOPECKÝ komentuje stále se dramatizující “uprchlickou” situaci v Německu a dochází k závěru, že navzdory cenzuře a mediálním manipulacím k nám zpoza západních (neexistujících) hranic prosvítá naše vlastní brzká budoucnost
Zprávy o migrantech velmi rychle mizejí z titulních stran „našich“ novin a televizí. Již přes týden mainstream neotevírá imigrační otázkou svá hlavní zpravodajství. Komentáře o „uprchlících“ se postupně přesouvají na třetí až čtvrté pozice, přestože tsunami zaplavující Evropu pokračuje s neztenčenou silou. Ti, kdo média řídí a platí, zjevně dostali pokyn, že je čas ubrat plyn a začít veřejnost „ukolébávat“. U nás se jim to relativně daří, protože napohled se “nic neděje”. Jenže opak je pravdou.
Německo pod imigrantskými toky kolabuje
Tento trend je ještě patrnější v Německu, kde začal s několika týdenním předstihem. Hlavní média už situaci příliš nekomentují, jen občas přinesou nějaký srdceryvný článek s dobrým koncem, nebo reportáž o „vítačích“ a jejich “družbě s příchozími“, kteří dále zaplavují Německo. Navzdory tomuto křečovitému mediálnímu mlčení, jež není ničím jiným než obrovskou manipulací, se však reálná situace v Německu dramaticky zhoršuje. Země již není schopna absorbovat další a další statisíce imigrantů. Sociální a zdravotní systém je na prahu zhroucení a kritická začíná být rovněž bezpečnostní situace v jednotlivých městech, která jsou touto kalamitou postižena.
Jsou imigrantské “invazní jednotky” umísťované do armádních objektů záměrným tahem, který sehraje v budoucnu důležitou roli v pacifikaci německého obyvatelstva?
Bavorsko již před týdnem hodilo ručník do ringu s tím, že není schopno starat se o další valící se imigranty. Jasně říká, že pokračující vlna způsobí v brzké době kolaps státních institucí, které nemohou nápor v žádném případě zvládnout. Popularita Angely Merkelové strmě padá. Již prakticky nemůže vystoupit na veřejnosti, aby neriskovalavypískání nebo dokonce pokusy o inzultaci.
„Odvážná rozhodnutí“
Přes všechna tato fakta se ale zdá, že plán na rozvrat Evropy, který byl globálními elitami imigrantskou vlnou spuštěn, je teprve na začátku. Co je za touto sebevraždou, tolik kontrastující s demonstrativním klidem evropských elit, nedávno vysvětlil komisař EU pro imigraci, Řek Dimitris Avramopoulos: Tento týden novinářům sdělil, že politické důsledky, jaké bude mít imigrantská vlna na jednotlivé evropské země, jsou Evropské komisi zcela lhostejné, neboť ona “naštěstí” neprochází sítem demokratických voleb, a proto může činit na rozdíl od národních vlád „odvážná rozhodnutí“.
Co se ale skrývá za oněmi „odvážnými rozhodnutími“, které provádí Evropská komise a prostřednictvím svých vazalů v jednotlivých zemích i národní vlády – snad kromě těch, které se odmítly diktátu podřídit, jako jsou Slovensko a Maďarsko?
Imigranti do kasáren vojáci do stanů
Vysvětlení přichází především právě z “německé laboratoře”, která se skrze pozvání Angely Merkelové stala pro „uprchlíky“ zemí zaslíbenou. Protože už není kam migranty dávat a s přicházející zimou nemohou zůstat na ulici, začíná Německo kromě vyvlastňování soukromých objektů a bytů firem i jednotlivců, vystěhovávat už i vojáky Bundeswehru. Ubytovává je ve stanech a do kasáren nastupují imigranti.
K tomuto šílenému kroku, který má kromě jiného i docela výrazný symbolický obsah, německá média v drtivé většině mlčí. Rozkaz k vyprázdnění kasáren v Klietz v Saxony-Anhalt vydala přímo ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Imigranti tam prý budou “bydlet” nejméně dva roky. Kdyby to nebylo tak vážné, bylo by to komické:
Vojáci se nastěhovali do čtyřiceti stanů, vzali ze sebou tanky, bojové zařízení a polní koupelny a záchody. “Byli jsme v Afghánistánu a Kosovu, tam byly podobné podmínky,“ uved k tomu “loajálně” velitel útvaru podplukovník Thomas Poloczek. Podobné operace jsou hlášeny také z Kasáren Lüneburger Heide, kde se nachází až 1300 imigrantů. Stejně jako u Magdeburgu v kasárnách Klietz u Havelbergu, kde bylo ubytováno 700, či v kasárnách Hardheim (300), či v Düsseldorfu, kde 1000 „emigrantů“ ubytovali v Bergische kasárnách Ludenberg.
Vojáci se nastěhovali do čtyřiceti stanů, vzali ze sebou tanky, bojové zařízení a polní koupelny a záchody. “Byli jsme v Afghánistánu a Kosovu, tam byly podobné podmínky,“ uved k tomu “loajálně” velitel útvaru podplukovník Thomas Poloczek. Podobné operace jsou hlášeny také z Kasáren Lüneburger Heide, kde se nachází až 1300 imigrantů. Stejně jako u Magdeburgu v kasárnách Klietz u Havelbergu, kde bylo ubytováno 700, či v kasárnách Hardheim (300), či v Düsseldorfu, kde 1000 „emigrantů“ ubytovali v Bergische kasárnách Ludenberg.
Další tisícovku mají přijmout kasárna ve Schwanewede v okrese Osterholz. Podobná situace je i v Münster Gremmendorf kde by mělo být ubytováno 300 „uprchlíků.“ Podobné zprávy přicházejí z celého Německa. Jde opravdu o humanitární akci, nebo se za touto operací, kdy je regulérní německá armáda vyhozena na dlažbu a místo ní jsou do moderních kasárenských objektů nastěhováni imigranti, skrývá ještě nějaký jiný záměr?
Nahradí imigranti nespolehlivý Bundeswehr?
Podle nemnoha nezávislých německých komentátorů jsou invazní jednotky umísťované do armádních objektů záměrným tahem, který sehraje v budoucnu důležitou roli v pacifikaci německého obyvatelstva, které projevuje svoji nevoli stále početnějšími demonstracemi. Podle těchto zpráv totiž němečtí vojáci nejsou z hlediska vlády v Berlíně spolehliví a z velké části by odmítli pacifikovat vlastní občany, pokud vypuknou skutečné nepokoje. Ostatně podobná čísla jsme se mohli dočíst i při uniklém průzkumu elitních vojáků české armády, kteří rovněž z velké části ke zděšení ministra Stropnického nesdílejí “multikulturní hodnoty” bruselských papalášů.
Podle všeho tedy operace, která má za cíl vytvořit „nového evropského člověka“, počítá s tím, že dojde na odpor domácího obyvatelstva, které by se mohlo tomuto brutálnímu sociálnímu experimentu radikálně postavit. Pro takové případy je podle některých německých politologů potřeba dnes eliminovat především Bundeswehr, neboť reálně hrozí, že by se mohl v kritické chvíli přidat na stranu zoufalých Němců.
Není proto vyloučené, že zbraně, odhalené v kontejnerech mířících do Řecka a maskovaných jako pomoc pro uprchlíky, byly jen kapkou v moři, “omylem” objevené „neinformovanými“ řeckými celníky. Hlavní část výzbroje by mohly podle znalců německých poměrů dodat do země Spojené státy, které ve skutečnosti celou imigrantskou operaci v Evropě nejen vyvolaly, ale také ji řídí a logisticky zajišťují. Podle svědků přelétají nad německým územím již nějaký čas těžká vojenská letadla přivážející na vojenské základny neupřesněný náklad. Jde prý hlavně o velké množství lehkých pěchotních zbraní, samopalů, granátů a krátkých brokovnic, podobných těm, které byly také nalezeny v řeckém kontejneru.
Kritická situace v nemocnicích
Současně přicházejí zprávy i od mnoha našich občanů, kteří odešli do Německa za prací například ve zdravotnictví. Dnes mnozí vyděšeně prchají domů s hrůznými zážitky z německých nemocnic. Dosti přesvědčivě tento stav popisuje v dopise své známé jedna ze zdravotních sester pracujících v Bavorsku:
„Situace je neudržitelná, pohotovost nezvládá (zatím imigranty přijímala jen pohotovost a lékaři z jiných stanic, co měli pohotovost). Musí je teď ošetřovat všichni a stále. Nikdo nechce, ženský samy říkají, že jsou jen ženy a mezi ty zvířata nepůjdou. Ti, co mají děti, zase říkají, že mají děti, že nemůžou. Vztahy s imigranty jsou stále horší a horší, už se zdravotníky musí chodit policajti se psy, navíc uprchlíci mají AIDS, syfilis, otevřenou TBC a spoustu exotických nemocí, co v Evropě nejsou ani známé, natož léčitelné.
Na poradě nám otevřeně říkali, kde jsou ti, co je vítali s transparenty? Ano, hranice se zavřely, ale milión už tu je a nezbavíme se ho. Doteď byla nezaměstnanost 2,2 mil, teď bude 3,2 mil. Jsou to naprosto nezaměstnatelní lidé (velmi uznávaný profesor a jeho kolegové tohle říkají).
Pokud to dopadne tak, že to hodí na Němce, jedeme domů, tohle za nic nestojí. Jeli jsme do Německa, ne do Afriky. Sám ten profesor říkal, že je mu smutno, když vidí uklízečku, co tu za pár peněz uklízí každý den a pak ty mladý kluky, co jen čekají s nataženou rukou, a když nedostanou, dělají bordel. Chce se mi vážně brečet.
Tohle nemáme zapotřebí, tohle ne. Možná se vrátíme, ale bojím se, aby to doma nebylo za nějaký čas úplně stejné. Cenzura už tady jede naplno, svoboda slova neexistuje, ale pořád ještě nemáme ty nemoci, který si sem přivezli, a s kterýma se žít nedá. Vždyť oni beztrestně napadli personál, nakazili je, zdravotníci mají zničené životy, a imigranti nebyli potrestáni, ani se o těch napadeních nesmí psát.
Kde jsou ti „vítači a přijímači“? Pěkně doma užívají vydělané peníze a uspokojují se pocitem lepšího člověka. Všechny vítače bych teď nahnala k nim, do jedné budovy a ať se starají. Sami, beze zbraní, bez policejních psů, bez lékařů, kteří nevítali.“
Jde pouze o neschopnost rakouských policistů nebo o něčí záměr?
Kolabující bezpečnostní aparát
Podobná situace panuje ve všech zasažených německých regionech. Kolabuje nejen zdravotní a sociální systém ale především bezpečnostní aparát, který není schopen zvládat stále kritičtější situaci v německých městech. V posledních měsících čelí Německo doslova epidemii znásilnění, jejichž původci jsou právě imigranti. Rodiče nemohou pouštět své děti samotné ven a mnohá dosud klidná městečka se mění v zóny hrůzy, kde operují „uprchlické“ gangy.
Mohli bychom si říci – možná i s jistých zadostiučiněním – mají, co chtěli. Jenže to by bylo strašlivě krátkozraké. Právě povinný “přerozdělovací mechanismus”, ony kvóty, na které česká vláda před pár dny Bruselu bez odporu kývla, jsou tím, co k nám (spíše dříve než později) tento “multikulturní výkvět” přivede. Nejprve po stovkách či tisících, pak po deseti a statisících. V Německu tak vlastně sledujeme naši vlastní brzkou budoucnost.
I to je důvod, proč hlavní média o migrantskou apokalypsu “ztrácejí zájem”. Nemáme vědět, co nás čeká. Slováci a Maďaři se alespoň formálně brání – a je pravděpodobné, že něco vybojují. Sobotkova vláda s tím podle všeho počítala. Hra “proti kvótám” byla jen divadlem. Pokud si nyní necháme vnutit představu, že “u nás se vlastně nic neděje” – budeme se brzy divit. Jenže už bude pozdě.
