Michal Semín Michal Semín si všímá dvou aktuálních skandálů z prostředí místního „neziskového sektoru“ a zjišťuje, že i přes svou obludnost mohou být nakonec společensky užitečné
Nemylme se: Rekonstrukce státu (RS) není jen název jedné vlivné „neziskovky“, údajně bojující proti korupci. Ve skutečnosti jde o krycí název pro nespočet aktivit, soukromých i veřejných, mediálních i zpravodajských, bezprostředně ovlivňujících politické klima v zemi. A co je neméně důležité – ve prospěch cizích zájmů. Prostě dobře placení “důstojníci” Páté kolony.
Jak jinak hodnotit to, co se v úterý odehrálo na půdě velvyslanectví USA? Nevládní organizace s výše uvedeným názvem si právě sem předvolala představitele politických stran, aby se jí za přítomnosti amerického velvyslance zodpovídali z toho, jak vzdorují údajnému klientelismu a korupčnímu jednání. Šokující? Slabé slovo. I když popravdě řečeno, můžeme ji být za to nakonec vděčni.
Proč? Prostě proto, že tím odkryla karty, s nimiž od začátku hraje. Takzvaný boj s korupcí v podání Schapirova “zastupitelského úřadu” a na něj napojených státních zástupců, policistů, politiků či „protikorupčních neziskovek“ nemá ve skutečnosti za cíl nic jiného, než je prosazování amerických zájmů v českém politickém i podnikatelském prostředí. Žádný boj dobra se zlem, jak se nám snaží namluvit neziskoví vyděrači.
Zatím nevíme, kdo se k výslechům pečlivě monitorovaným CIA do ulice na Tržnici nakonec dostavil. Korporátní média o tom neinformují, politické strany také mlčí a na webu Rekonstrukce státu dokonce nenajdeme ani zmínku o tom, že se tato akce konala. Prostě hotová “Transparency International”.
Čím silněji budou „neziskovky“ tlačit na pilu, tím zjevnější bude jejich pravý charakter
Není ale divu. Jde-li o prosazování amerických obchodních a politických zájmů v zahraničí, je otevřenost to poslední, s čím můžeme počítat. Podívejme se jen na to, jak se v USA a dalších zemích, jichž se to týká, informuje o projednávají přelomové obchodní smlouvy s Tichomořím (TPP) a Evropou (TTIP). Jejich obsah je znám jen malé skupině „expertů“, ti ostatní, včetně těch, kdo o nich mají hlasovat, o ní vědí ještě méně, než Tomáš Halík o islámu.
Kartáč u Schapirů je však prospěšný i z jiného důvodu: přivádí do nepříjemných rozpaků jinak vždy spolehlivé nosiče severoatlantické vody a příležitostné vítače amerických konvojů, jakou jsou Bohumil Doležal (viz zde) či Pavel Šafr.
Zoufale lomí rukama: Co nám to ten nešťastný Schapiro provedl? S dočasným pobytem bratrských vojsk na našem území samozřejmě souhlasíme, kdykoli napíšeme pro americkou armádu i zvací dopis, ale takhle neomaleně prozrazovat, kdo je tady ve skutečnosti pánem? Zbláznil se? Jak teď vypadáme? Jako obyčejní kolaboranti! Především nám však na naši bolševickou propagandu manipulovaní lidé příště už neskočí!
O „dekonstrukci státu“ se tu však po dlouhou dobu pokoušejí i jiné „neziskovky“. Tou asi nejznámější – alespoň mediálně – je Člověk v tísni. S výše zmíněnou RS ji pojí také to, že ji spolufinancuje nechvalně známý miliardář, spoluautor mnoha barevných revolucí, George Soros. Jeho pojetí „otevřené společnosti“, jíž se snaží zavádět všude, kam své nadace na vývoz kulturní revoluce nastrčí, se od společností totalitních liší snad jen tím, že její represivní povaha není každému tak zřejmá.
Kdo zná Člověka v tísni pouze z České televize, pak se nejspíš domnívá, že působí výlučně v zahraničí a to jen tam, kde zemi pustoší přírodní katastrofy či válečný konflikt. A že těmi, kdo mají prospěch z jeho služeb, jsou ti, kdo strádají absencí domova a prostředků k obživě. Omyl. Nemalou část svých aktivit směřuje vůči lidem, kterým podmínky k důstojnému životu nechybí. V jakém ohrožení jsou naše školou povinné děti, žijící ve spořádaným rodinách a se střechou nad hlavou, jež tato organizace „humanitárně bombarduje“ výukovými programy o genderové rovnosti a zlu homofobie? Jeden z filmů, jež „školákům v tísni“ uvědoměle promítají, se jmenuje Putinovy „Děti 404“. S jakým cílem?
1. seznámit je se situací utlačované LGBT menšiny v nedemokratickém režimu,
2. otevřít téma lidských práv souvisejících se sexuální orientací,
3. pochopit, že homofobie je nebezpečný jev, který rozdmychává ve společnosti nenávist.
Pěkně děkujeme. Díky organizacím tohoto typu budou již brzy v tísni tak akorát ti, kteří se podobné indoktrinaci – na níž přispívají kromě Sorose prostřednictvím našich daní i evropské fondy a náš stát – chtějí aktivně bránit. Zdá se, že k tomu bude již velmi brzy stačit docela málo.
Jedním z adresátů dopisu, jímž Pánek politiky před případnými politicky nekorektními výroky varuje, byl i nestranický senátor Jozef Regec, zvolený za ČSSD. Senátor se výhrůžného tónu Pánkova dopisu nezalekl a svoji odpověď prostřednictvím Parlamentních listů zveřejnil.
Stejně jako vlastiprodejná aktivita Rekonstrukce státu, tak i denunciační agentura Člověka v tísni se přes všechnu svoji odpornost však může nakonec ukázat jako společensky užitečná. Čím silněji budou vlivnými kruhy protežované „neziskovky“ tlačit na pilu, tím zjevnější bude jejich pravý charakter. A pravda – jak známo – osvobozuje.
V totalitě dvojnásob.
