Pozorovatelka
13. 10. 2015 Aeronet
Lucemburk, 12. října, 21:30 hod: Ministři zahraničních věcí, zastupující 28 členských států Evropské unie, kteří v Lucemburku jednají o Blízkém východě, právě došli k závěru, že země EU jsou připraveny zapojit se do politického urovnání situace v Sýrii. A v tomto procesu počítají se spoluprací na mezinárodní úrovni – a to včetně Ruska! A připouštějí udržení Bašara Assada u moci.
V přímém vstupu ministra Zaorálka pro vysílání pořadu Horizont na čt24 koktal jak ministr, tak redaktor Kubal – první nevěděl, jak sdělit změnu postojů EU, druhý nevěděl, jak na to reagovat poté, co od Zaorálka očekával potvrzení antiruských postojů EU.
Šlo o to, že oběma jim nešlo přímo sdělit to, co na ruských stránkách už vyšlo: „Toto bylo oznámeno po zasedání v Lucemburku, v němž ministři zahraničních věcí rovněž projednávají Libyi, dále zrušení sankcí vůči Bělorusku, stejně jako migrační krizi“: „Musím zdůraznit roli, kterou Rusko může sehrát v potlačení a zavedení režimu v Sýrii a význam jeho role v politickém procesu v Sýrii… My, jako Evropská unie, můžeme spolupracovat přímo s Ruskem, aby se zjistilo, zda byl zahájen politický proces a zároveň byla zajištěna účast všech zainteresovaných stran v rámci jednání „, – řekla zástupkyně EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová.
Předtím Mogheriniová informovala, že 13. října EU uspořádá setkání se zástupci Íránu, během něhož bude diskutováno předání moci v Sýrii. (zdroj)
Informace o setkání představitelů EU s Íránem je přitom velmi významná – zakrátko po zahájení ruských akcí v Sýrii se totiž objevila zpráva, že to byl právě Írán, se kterým Rusko zahájení leteckých akcí konzultovalo. A komu uniká souvislost, tak je to ten Írán, se kterým USA uzavřely v červenci dohodu, kterou následně Obama 17. září protlačil ke schválení americkým Kongresem – tudíž na ní velmi záleželo!
Zakrátko po zahájení ruských útoků v Sýrii se dále nechala slyšet Velká Británie, že Bašar Assad jí nevadí.
Pak je tady další zpráva, u které snad mohli naši rusofobové zpozornět: Rusko má dalšího spojence, Izrael mu poskytne zpravodajské informace o syrské opozici.
Dále Stontelberg prohlašuje, že NATO se do dění v Sýrii nezapojí.
Ale na závěr je zde snad nejdůležitější zpráva z posledních dnů: Saúdská Arábie se dohodla s Ruskem o Sýrii. Pokud jde o tuto novou spolupráci, pak rusofóbové zřejmě nezaregistrovali, že od smrti saúdského krále se situace nejen v SA, ale na celém Blízkém východě velmi změnila. Že následník saúdského krále otáčí směrem k Rusku – viz jaderná dohoda s Ruskem a co je nejvýznamnější: královská rodina SA je před zánikem a SA vlivem nízkých cen ropy a válek vedených proti šíitům v Jemenu a na celém Blízkém východě před krachem, jak to potvrzuje dopis vysoce postaveného člena Saudsko-arabské královské rodiny, či zpráva MMF o SA.
Nemluvě o rozladěnosti Izraele a SA z dohody USA s Íránem.
Shrnutí
Když si to shrneme, tak vším se centrum světové moci stěhuje na Východ. Rusko, Čína, Írán, Sýrie. K tomu Saudská Arábie, Izrael a vznikající Kurdistán, všichni přiklánějící se k Rusku. Za velkou pozornost stojí dále fakt, že z posledního teroristického útoku, ke kterému došlo v Ankaře, Turecko obvinilo Islámský stát – vždyť to je obvinění spojence a to je věc nevídaná!
Situace v žádném případě není černobílá! Avšak dohoda s Íránem, kterou prosadil Obama a stejné spojenectví Ruska s Íránem, které se zásadní měrou zasloužilo o to, že USA a Írán se dohodly a za což Obama Putinovi poděkoval, to rozhodně je okamžik, nad kterým by rusofobové měli zbystřit. A pak by měli podumat, jestli Obama není na americké půdě v podobné pozici, jako prezident Zeman na české. Ostatně – nikdo neví, o čem si Obama a Putin po projevech na VS OSN povídali v čase, který se z plánovaných 55 minut protáhl na 1h 40minut a po kterém následoval nástup Ruska v Sýrii… Rozhovor možná mohl být i o tom, že USA nemohou bombardovat ISIL, jelikož jej stvořily, proto uvítají, když to za ně udělá Rusko (o čemž ovšem McCain nemusí nic vědět a proto může nadále IS podporovat shazováním další munice).
Loutky evropských protektorátů, podobné McCainovi, mohou i v této fázi globálního dění pořád slepě kopat za USA a tedy do Ruska tak, jako to v Česku právě předvedla tv Nova, jak to předvádějí tajtrlíci Sobotka, Zaorálek a celý český „ami“ spolek a jak to čerstvě předvedl ministr obrany Stropnický, který Česko v této pohnuté době v Rusku proslavil jako málokdo, protože jeho názor se zalíbil i fašistické Ukrajině a který kdyby jen trochu přemýšlel, tak by si svůj krok „do zádele amivlez“ rozmyslel. Ale používat vlastní mozek nejspíš přestal od chvíle, kdy stál na koberečku za názor, kdy ještě názor měl a kdy prohlásil, že Česko na svém území nechce základny NATO.
Avšak nejen čeští, ale všichni evropští vůdcové (obzvláště Merkelová) nepochopili, že časy se mění. A že tím, že nevidí dále, než je horizont jejich vlastního volebního období, jsou jen poslušnými marionetami těch, kteří svět řídí z vyšší perspektivy. Z perspektivy, která s dominantní rolí USA už nepočítá a která naopak upřednostňuje Rusko a upřednostňuje jej právě proto, že Rusko vidí dále, než je jedno volební období. Proto je Rusko, na rozdíl od všech loutek, respektováno, jak je to opět zjevné v Sýrii.
Právě v Sýrii se už jednou význam ruské role ukázal – to když dostalo přednost jeho řešení „chemických zbraní Assada“ před americkým a britským. Bombardování Sýrie se tehdy nekonalo a časopis Forbes vyhlásil Putina za „Muže roku“. A nějak podobně se Západ bude divit opět.
Před časem prezident Zeman řekl: „Evropská unie v budoucnu vstoupí do Ruska„. Tuto větu mohl pronést pouze proto, že na české i evropské politické scéně je tou vzácnou výjimkou, která není loutkou, ale je tím, kdo vidí věci z vyšší perspektivy a chvála mu, že je v tom pevný, ač napadán a osamělý! Jak však evropské dění uprchlickou krizí, ekonomickou krizí a voláním po podpisu TTIP pod vedením „amifilky“ Merkelové pokračuje, může se přihodit, že Evropa jednou bude o „vstup do Ruska“ prosit. Anebo děkovat za záchranu, jako už za Napoleona i Hitlera.
Když v 89. padal komunismus, mnozí tehdejší mocní nechápali, co se děje a proč museli uposlechnout příkaz vzdát se bez mrknutí oka. Mnozí dnešní mocní se budou divit úplně stejně, až přijde příkaz, že USA už nejsou těmi, kdo velí a že NATO čeká stejný osud, jako Varšavskou smlouvu… Rusko tuto hru globalizátorů prohlédlo, zatímco Evropa ji poslušně (přes finále v podobě uprchlíků) naplňuje. Rusko se stalo respektovaným protihráčem (Putin napravil to, co Gorbačov a Jelcin pokazili), zatímco Evropa je opět jen figurkou na šachovnici.
