Andre Vltchek
4.10.2015 Zvědavec
Jak rychle může země upadat? Jak rychle může ztratit svoji kulturu, svoji duši?
Japonsko bylo mým domovem po mnoho let. Utíkal jsem se tam z mnoha válečných zón, abych si aspoň trochu odpočinul a těšil se krásné přírodě a jeho starodávné hluboké kultuře.
Naučil jsem se vše o jeho legendách a pohádkách, znal jsem potoky, hory, vesnice ztracené v čase.
Jezdil jsem sem přemýšlet a psát, na palubě krásných vysokorychlostních vlaků, Shinkansenů.
Ale v pouhých pár letech šly věci do háje: nejdříve pomalu, postupně, a pak stále rychleji.
Několik „bezstarostných“ generací, posedlých rozkoší, zábavou, individualismem – generací plně ovlivněných Západem – konečně zlomilo japonského ducha a přeměnilo jej na bizarní hybrid.
Povrch stále zůstává nedotčen, ale pod ním již skoro nic není. Průvodčí se uctivě klaní cestujícím, když vystupují z vagonu, ale stará dáma s těžkými nákupními taškami není puštěna si sednout agresivně vypadající středoškolačkou, vykřikující „kuso“ (do prdele!) jako každé druhé slovo.
Japonský pravičácký premiér Shinzo Abe je válkychtivý, rasistický a rád utiskuje, ale je také zmatený a plný komplexů.
Náhle to není tak skvělé místo, jakým bývalo, obzvláště když hledáte harmonii a sociální spravedlnost.
Ještě nedávno mělo Japonsko nejrovnoměrnější distribuci bohatství na světě, mnohem lepší, než Evropa nebo Austrálie. Bylo snadné spatřit na ulici poslance ve stejném obchůdku s nudlemi, jako uklízečku, pokud byly nudle dobré.
Nyní infiltrují Japonsko severoamerické zlozvyky: celoživotní zaměstnání mizí v nedohlednu, den po dni, a nechráněné miliony lidí jsou pracovní silou na částečný úvazek, nebo na kontrakt.
Ve všech velkých městech jsou desítky tisíc bezdomovců – něco v kontinentální Číně nebo ve Vietnamu nemyslitelného.
Není to tak dlouho, co Abe dokázal prosadit zákon umožňující Japonsku účastnit se bojů v zahraničí.
Samozřejmě, že Abeho tak zvaný „nacionalismus“ nemá nic společného s aristokratickým patriotismem lidí jako Yukio Mishima (jeden z největších moderních spisovatelů, který veřejně spáchal harakiri na protest proti ostudné kolaboraci Japonska se Spojenými státy).
Nacionalismus Abeho není ničím víc, než kolaborací: zradou jak vlastní země, tak vlastního kontinentu – Asie.
Japonsko je nyní pevně na straně utlačovatelů.
Je otevřeně nepřátelské jak vůči Rusku, tak Číně, a posiluje spolupráci se všemi pravičáckými utlačovatelskými režimy v Asii, od Indonésie po Filipíny a Thajsko.
Legendární australský historik Geoffrey Gunn mi nedávno v Nagasaki řekl: „No, faktem je, že Čína je kvůli svému obkličování rozhořčena. Čína je rozhořčena, že Washington podporuje Japonsko, že Washington je ochoten podporovat japonskou politiku nevyjednávání u ostrovů Senkaku/Diaoyu. Takže vidíme, v této situaci, jasně rozhořčenou Čínu a Japonsko, které zaujímá od základu agresivní postoje ve vztahu k tak zvané územní celistvosti. Takže oblast Asie a Pacifiku se stává stále více válkychtivá, konfliktnější vůči východní Asii.
Japonsko zešílelo. Obětovalo svoji hrdost; a postavilo svoji moc za západní agresory. V minulosti mu jeho západní loutkovodiči umožňovali zbohatnout prostřednictvím krve prolité Korejci, Vietnamci, Laosany a Kambodžany – během amerických odporných invazí a kobercových bombardování. Japonsko podporovalo všechny tyto genocidy a vydělávalo obrovské peníze.
Ale přesto je ztracené! Korea má nyní vyšší Index lidského rozvoje (HDI), než Japonsko, zatímco komunistická Čína má větší ekonomiku, rychleji jezdící vlaky a lepší kulturní centra.
Všechno to zaprodávání se Zápaďákům se nevyplatilo.
A tak přichází nenávist! Tak přišla zraněná pýcha.
„Většina Japonců nyní pociťuje nepřátelství vůči jak Číňanům, tak Korejcům,“ řekl mi v Ósace můj střihač.
Místo změny kurzu se Japonsko propadá stále hlouběji, v podstatě neustále, do páchnoucích kronik kolaborace.
Diskriminuje. Zachází s cizinci jako s hovnem. Dokonce již ani nepředstírá, že je slušné.
Přijeďte do Abeho Japonska! Přistaňte na letišti Kansai a jste-li cizinec, budete ponížen. Včera jsem stál 63 minut ve frontě a pozoroval jsem, jak někteří vyšinutí staříci ozbrojení špetkou moci řvali a buzerovali šokované cestující. Od přistání po vyzvednutí si mého zavazadla to trvalo 90 minut. Včetně času na otisky prstů a fotografování. Před krvavým Abem to trvalo 20 minut.
Dnes jsem zašel do Travelexu, abych si tam vyzvedl nějaké peníze zaslané mi časopisem v Moskvě. Opět, ponížení, tuny papíru, odmítání od nějakého nerudného malého agresivního jedince jménem Maki Sekiguchi… Napsal jsem do Ruska a dostal jsem promptní odpověď od šéfredaktora: „Mám dojem, že mají nějaké tajné pokyny činit všechny převody z Ruska co nejnepříjemnějšími, autoři si na to stěžují.“
Místo aby se obrátilo zády k Západu Japonsko nyní ničí mladé asijské intelektuály, prostřednictvím poskytovaných grantů, a prostřednictvím vymývání mozku zvaného „vzdělávání“.
Japonsko nemá žádná nezávislá média. Pracoval jsem pro jejich noviny a vím, přesně, že vše, co je otištěno, musí být schváleno. Kvalita japonských médií je nechutná.
Jak nedávno potvrdil jeden z předních oficiálních západních novinářů žijící v Tokiu: „NHK či jakýkoliv jiný japonský kanál by se nikdy neodvážil odvysílat žádný názor, který nebyl předtím odvysílán CNN, BBC či FOX TV.“
Ale Japonsko „vzdělává“ tisíce mladých Asijců a „komunikace“ je jedním z nejoblíbenějších předmětů.
„Japonsko nemá vlastní zahraniční politiku,“ řekl mi David McNeill, profesor na prestižní Sofijské univerzitě v Tokiu.
Ale cítí se oprávněné vzdělávat studenty z jihovýchodní Asie v takových oblastech, jako politologie. Člověk by zajímalo, co všechno se tito studenti vůbec mohou naučit? Jak kolaborovat, jako se sklánět a jak líbat Západu pozadí?
Je to skutečně ostudný patetický konec „slávy“ Japonska.
Vládnoucí elita a její nacionalismus… Ne japonský nacionalismus, ale západní!
Není divu, že americká okupace byla založena na očišťování a pulírování starých japonských imperialistických, fašistických, kádrů a jejich dosazování zpět na vrchol hierarchie. Nakonec americký a japonský imperialismus vždy měly mnoho společného.
Ale může nějaká země přežít, přestát desítky let na tak potupných a ostudných základech?
Abe’s Japan – Fascist and Falling vyšel 25. září 2015 na Global Research. Překlad v ceně 396 Kč Zvědavec.
