22. 9. 2015
Na názornou ukázku ubohosti a nesvéprávnosti vlády (předsedy vlády a ministra vnitra ČR) potažmo našeho státu, teprve dojde. Zpráva z tisku: Ministři vnitra EU hlasovali pro návrh rozdělit postupně 120 000 migrantů mezi země EU „velkou většinou“, oznámilo lucemburské vedení EU podle AFP. Podle českého ministra vnitra Milana Chovance se nedosáhlo konsensu. Otázkou zůstává, zda není ve zprávě záměrně zcela opomíjeno přerozdělování imigrantů srdečně zvaných do Německa, čímž nepochybně došlo k výraznému navýšení příchozích imigrantů.
Na Twitteru ministr vnitra Milan Chovanec oznámil, že proti byly Česká republika, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko. Co z toho ve skutečnosti vyplývá, pan ministr již neoznamuje.
Nejspíš by čtenáři měli ocenit statečnost, s jakou bylo naším zástupcem hlasováno – i s tím, že se nyní již hladce a obratce můžeme smířit s přidělováním dle kót, protože nejsme svébytným státem, jehož zástupci byli dle předpokladů přehlasováni a s tím už nikdo nic neudělá, ani udělatnemůže.Což znamená, že přidělování bude konáno podle systému nařizovaných kót, systému, který s divadelní, zásadovou zarputilostí,bylnašimi zástupci před veřejností, vehementně a důrazně odmítán. Čili nic nového v přístupu a v jednání ČSSD,včetně ostatních politiků zastupujících náš lid, hlavně však politiků z ČSSD.A sice nic nového v jednání opakovaně osvědčeného stylu- korouhvičky po větru se točící.
Na jednání ministrů vnitra se rozhodovalo o přerozdělení 120 000 Syřanů, Iráčanů a Eritrejců ze tří migrací nejvíc postižených zemí EU, tedy Řecka, Itálie a Maďarska. (Německo opět neuváděno).
Přesné znění schváleného návrhu prý ale dosud není známo. Takže máme věřit, že není nic známého o tom, jak schválený návrh zní. Při předpokladatelném kapitulantském smíření se s aktem přehlasování, je naprosto zbytečné dělat si nějaké iluze, že naše reprezentace zaujme razantní postoj s vyjádřením, že Česko, podobně jako Slovensko, nebude rozhodnutí EU o přidělování imigrantů respektovat. Konec konců, o tomhle při divadelně zásadovém odmítání kót, velice prozíravě nepadla ani zmínka. Zda bude či nebude fungovat, argumentačně „zabírat“ pomocná berlička v podobě obratu Polska, nelze při důvěřivosti tolikrát napálených a ošálených voličů, s jistotoupředvídat.Na to, že obratem Polska argumentováno bude, na to se lze spolehnout. Dlužno podotknouti, že nevíme a možná se ani nedozvíme, co všechno Poláci za obrat v proklamovaném postoji získali, či teprve získají. Nepochybně bude učiněno vše proto, aby tento aspekt zůstal utajen.
Kam až je naše politická reprezentace, v usilovně zakrývané ústupnosti a podbízivosti vůči vrchnosti z EU, kam až je schopná zajít a k jakým koncům nás dovést,můžeme jenom očekávat,s napětím a obavami.
