– red –
Nedávno proběhla v německé levicové straně Die Linke velmi zajímavá debata, která ukazuje na bezvýchodnost myšlení současné levice.
Mluvit o “krizi pravice” je celkem zbytečné. Pravice se nechala buď koupit neoliberálním jedním procentem, a tak se stala politickou prostitutkou, nebo pomalu zatáčí s vyděšenou střední třídou na cestu nacionálního fašismu, nikoliv nacismu. Zajímavá je krize autentické levice. Toto určení se pochopitelně netýká sociální demokracie, která se dala koupit jedním procentem jako celý současný politický mainstream.
Nedávno proběhla v německé levicové straně Die Linke velmi zajímavá debata, která ukazuje na bezvýchodnost myšlení současné levice. Tato parlamentní strana má dva vynikající politiky, kteří patří v Bundestagu k absolutním špičkám, jak po rétorické, tak po odborné stránce. A právě mezi nimi vypukl zajímavý spor ohledně budoucnosti eura, a tím i Evropské unie. Brilantní a sebevědomá politička Sára Wagenknechtová (Sahra Wagenknecht) po pečlivé úvaze sleduje linii, kterou razíme i na e-republice. Společná měna euro je v současném stavu neudržitelný projekt a systematicky ničí ekonomiku EU. Řešením je buď společné EU, nebo společné euro. Wagenknechtová udělala logický závěr ve shodě s většinovým míněním alternativních německých ekonomů. Je potřeba odejít ven z eura. Viz zprávy na tagesschau.de.
Okamžitě po tomto závěru se v její vlastní straně zvedla silná kritika od další vůdčí osobnosti. Vedoucí frakce die Linke v Bundestagu je charismatický právník Gregor Gysi, o němž jsme již několikrát psali. Ten reagoval na výroky Wagenknechtové ohledně opuštění eura (a ne EU!) velmi negativně: “Návrat ke starým nacionálním státům v Evropě, a rovněž ke starému nacionálnímu státu Německo, to se v Die Linke nesmí prosazovat”. A protože základním reálným pojítkem zemí EU je bohužel jen to euro, pak jiná cesta pro internacionalistickou levici není. Na druhé straně pak stojí jen nacionální stát ovládaný korporátním fašismem.
Neřešitelné dilema levice ohledně EU je nabíledni. Pokud nemají jinou strategii než EU drženou bankstery a korporacemi, pak jde o falešnou jednotu. To je přesně ta EU korporací a jednoho procenta ovládaného z USA, kterou Wagenknechtová nechce, a plným právem. Jenže pozitivní vizi Evropy tato vynikající levicová politička zatím nemá, což je jasný politický a ideologický handicap. Na druhé straně, u internacionalistů typu levicového a sociálního Gysiho je situace ještě tristnější. Nechtějí fašismus nacionálního Německa, tak tiše souhlasí a veřejně chtě-nechtě obhajují korporátní fašismus ECB řízený skrze banku Goldman Sachs, militarizaci skrze NATO a jimi koupený politický aparát v EU. Taková “jednota” je pro levici kapitulací politického rozumu, a vlastně celého jejich programu daného už jedno století. Tolik k jedné zajímavé debatě o Evropě, která však u nás vůbec neprobíhá.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 400 Kč
Pokud chcete na provoz webu E-republika přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce E-republiky. Děkujeme!
Související články:
- Rapeři opěvují EU-sado-maso
- Komunální volby ve Španělsku vyhrála skutečná levice
- Jak se dělá demokratická revoluce
- Konec EU-pohádky o Řecku, začíná tvrdé mediální lhaní
- Iniciativa soudců v Řecku: peníze patří lidu!
- Nekrofilní nebo biofilní Evropa? Volby do EU (část I.)
- Oskar Lafontaine aneb Omyl s eurem
- Nekrofilní nebo biofilní Evropa? Volby do EU (část II.)
- Mediální manipulace z pohledu neomarxismu (I.)
- Islámské bankovnictví versus současný bankovní systém (I. díl)
