Štěpán Kotrba
Odpověď sluníčkářům
Po lidské stránce jsem vstřícný ke každému. Barva jeho kůže či jeho víra jsou mi fuk. Pokud ovšem se vstřícnost na druhé straně nepřekládá jako blbost a cynicky se nezneužívá na demontáž Evropy. To pak vstřícný nejsem. Vnímám holt trochu ostřeji bezpečnostní, zdravotní a sociální rizika desítek či stovek tisíc imigrantů, pro které není práce, pro které není zdravotní péče (neb si na ni nevydělali), pro které není sociální bydlení a dávky (neb na ně nikdo vydělávat nebude)… Prostě tenhle stát uživí stěží svoje vlastní občany…
To pak se moje solidarita a lidskost omezí pouze na samotné ženy s malými dětmi (bez možnosti zvláštních ohledů při praktikování jakékoliv víry, bez možnosti scelení rodin, získání občanství ČR a získání politických práv). Prostě humanitární gesto po přechodnou dobu. Tvrdá asimilace. Všechny muže nad 12 let poslat zcela bezohledně šupem zpátky, aby si své země vybojovali zpět. A klidně aby při tom chcípli. Protože jsou to jejich země, ne naše. Je to jejich kultura, která to zavinila. Jinak budeme za chvíli válčit o tu svoji zemi a budeme fakt muset na hranici a střílet. A na to nejsme ani dost odvážní, ani dost silní, ani bohatí. Pokud by tomu bránily jakékoliv mezinárodní smlouvy, lze je vypovědět a asi to bude nutné. Z pragmatických ekonomických důvodů. Protože náklady by byly vyšší než ztráty. Všechno ostatní je nerealistický, i když vrcholně humanistický blábol.