– Pozorovatelka –
25.8.2015 AENews

Levná ropa, levné zlato, stabilní juan = silný dolar a Rusko a Čína jakou outsideři. A Čínu to přestalo bavit!
Čína si pohledem Západu dovolila moc, když bez varování devalvovala svou měnu a jako důvod uvedla posílení své ekonomiky. „Je to výstřel v globální měnové válce“ psal tisk a to se ještě nevědělo, že Čína provede devalvaci v následujících dnech ještě dvakrát – 12. a 13.8. (a nějakou „náhodou“ došlo 13.8. k výbuchu ve městě Tianjinu).

V důsledku toho ztratili nejbohatší světa 182 miliardy dolarů, společnost Apple 158 miliard a ztráty států, jednotlivců a obzvláště korporací pokračují – General Electric v jednu chvíli ztrácel dokonce 21 %.

Přišlo „Černé pondělí“ a prudký propad čínských akcií způsobil ztráty na všech světových burzách. Americké trhy otevřely v hlubokém záporu a i když vyspělé trhy poměrně velkou porci počátečních ztrát smazaly, stále odmazaly v průměru 4-5 % , zatímco „index strachu“ se usadil na nejvyšších úrovních za poslední čtyři roky (od doby, kdy vrcholila euro-krize).

Pod tlak se dostal také americký dolar. Výprodeje na akciových trzích nastartované čínskou panikou výrazně snížily víru ve zvýšení úrokových sazeb v USA, které jsou očekávány 17. září, a tím poslaly dolar do „kolen“ .

Čínský šok má totiž větší potenciál změnit chování amerického FEDu než ECB. Od ECB nikdo v nejbližším roce a půl neočekával utažení měnové politiky, zatímco FED se připravoval na zvýšení úrokových sazeb a čínský „výplach“ mu může plány hodně zkomplikovat.

Američané vyváží do Číny „pouze“ necelé 1 % HDP ročně. Pro USA ale není tak nebezpečný přímý propad vývozů do Číny jako dopad krize do hospodaření nadnárodních amerických firem, které v Číně realizují velkou část z celkových tržeb (v případě Applu například okolo 20 %). Propad amerického akciového trhu může ohrozit dnešní optimismus amerických spotřebitelů (ti mají v akciích uloženy nemalé peníze) a vést ve finále k odložení prvního růstu sazeb v USA. A právě proto americký dolar ztrácí půdu pod nohama a Čína spolu s kondicí akcií bude určujícím motorem pohybů na eurodolaru v nadcházejících čtrnácti dnech. Dolar jednoduše může v nejbližších týdnech zaznamenat ještě další ztráty, ty by ale měly by být časově omezené (zdroj).
  

Zpomalení čínské ekonomiky způsobuje značné škody mnoha americkým firmám, zejména těm, které se zaměřují na dodávky zařízení nebo materiálů do Číny, uvádí deník The Wall Street Journal. Vedoucí představitelé amerických společností mluví o obtížích, které jim zpomalení čínské ekonomiky způsobuje, píše se v publikaci. Přesto odborníci hovoří, že Čína má značné rezervy, a to například v budoucích akcích v Rusku, kde,může vytvořit vlastní trh, krytý zlatem a zbavit se tak anglo-amerického spiknutí v manipulaci cenami zlata tak, že to brání přirozenému toku žlutého kovu ve světové ekonomice – píše RIA s odkazem na amerického ekonoma Williama Engdahla.

Podle něj dnes ceny na burzách v New Yorku a Londýně neodrážejí skutečnou hodnotu zlata jako rezervní měny a stability měnového standardu. Velké soukromé a centrální banky na Západě uměle drží ceny zlata na takové úrovni, aby zlato neohrozilo dolar jako hlavní světovou rezervní měnu.

Zároveň Čína v květnu za účasti Shanghai Gold Exchange vytvořila největší světový zlatý fond ve výši 16 miliard dolarů a investory do tohoto fondu byly dvě největší čínské těžební společnosti zlata, která budou investovat do projektů na těžbu drahých kovů podél „euroasijské Hedvábné stezky“, a to i v Ruské federaci.

Mezitím, od začátku letošního roku, Rusko zvýšilo těžbu svého zlata šestkrát, a podle mnohých nemá daleko od krytí rublu zlatem, říká dále Engdahl. Ve stejné době se Čína snaží, aby se jüan stal globální rezervní měnou, proto také podporuje těžbu a nákup zlata.

Číně a Rusku patří první a třetí místo v žebříčku světové těžby zlata. Jižní Afrika, člen s nimi v BRICS, a v roce 2006 bývalý vůdce ve výrobě zlata, je v současné době na sedmém místě, zatímco Uzbekistán, člen Šanghajské organizace spolupráce, na osmém místě. Podle analytika, všechny tyto země dohromady, pomalu, ale jistě tvořit nový alternativní systém k nafouknutému dolaru, a do 3-5 let to bude nejrychleji rostoucí a největší hospodářská oblast na světě. A to rozhodně vyvolává strach Wall Street, Ministerstva financí USA a FEDu.

Odborníci dále říkají, že devalvace jüanu, který je v současné době řízen Národní Bankou Číny, se neodrazí na finančním trhu Ruska a na rublu, ale ve střednědobém horizontu se vše naopak děje ve prospěch rublu (zdroj).

Čínská ekonomika slábne, ruská je v koncích (?)

Po devalvaci juanu, přišel prudký propad na čínské burze, který poznamenal celý svět. Pocítila jej i Čína a asijské burzy, čemu se svět ale nejvíce podivuje je, že čínská vláda nekoná nic, jak to popisuje jeden z mnoha článků Šanghaj -8 %. Čína nechá trhy padat, dokud padat budou…

Nečinnost Číny si svět vysvětluje jako nemožnost konat z důvodu, že její ekonomika je skutečně tak v koncích, že není jak zasáhnout. To je něco, co si svět a obzvláště USA rozhodně nepřejí, protože globální ekonomika stojí na čínské. Totéž ovšem neplatí pro Rusko, proti jehož ekonomice Západ cíleně používá všechny prostředky, aby ji dostalo na kolena: sankce a obzvláště ceny ropy, stejně jako maření stavby plánovaných ropovodů a plynovodů. A dílo se daří – ceny ropy se dostaly už na 45 dolarů za barel a v reakci na to kurz rublu vůči dolaru již atakuje hranici 70 rublů.

Západ nyní sleduje dvě východní ekonomiky: s radostí ruskou, jejíž rubl se propadá, a s obavami čínskou, na které stojí svět. A s propadem čínské zažívá ztráty a trne, protože takhle si to především USA nepředstavovaly!

Po rozpadu SSSR vznikl plán, který má za cíl odstavit Rusko co by budoucí konkurenční velmoc (což se nejvíce děje přes Blízký východ, kde ovládnutí energetických zdrojů umožní přivést do Evropy blízkovýchodní zdroje a odstavit ruské) a ovládnout Čínu, co by druhou konkurenční velmoc. A zatímco Rusko se má sesypat, Čína má být udržována jako přítel a růst ji má být povolen jen potud, aby USA nepřerostla. K tomu mají Bilderbergovci klasickou větu: „Chceme-li zničit Rusko, ceny ropy snížíme, chceme-li zničit Čínu, ceny ropy zvýšíme“.

Obzvláště od události s Krymem je uplatňována první části věty – „ceny ropy snížíme“ (a klidně bez ohledu na to, že to zničí domácí břidlicové firmy, či spřátelenou SA a další země). Ceny ropy jsou na minimu a logicky se očekávalo, že po levné ropě skočí Čína. A zatímco rubl se bude dostávat na hranici 100 za dolar (i s tím Rusko počítá!), dolar bude sílit a čínská ekonomika bude v takové formě, jak to potřebují USA.

A tu se stalo, že na levnou ropu (nejlevnější za několik let), Čína nereaguje, Čína naopak ohlašuje pokles své ekonomiky (ropa je nepotřebná) a co víc, devalvuje svou měnu. A aby toho bylo ještě víc, nechává padat svou burzu a – nedělá s tím nic! „Jsme svědky panických prodejů a ztráty důvěry. Vláda už na trhu znovu zasahovat nebude, protože výprodej na trzích se rozvinul do globálního rozměru. Takový zásah by už nefungoval,“ komentoval pro Bloomberg Wei Wei z šanghajské Huaxi Securities (nedávno vláda zasáhla proti „záhadným“ výkupům zlata).

A tak se zdá, že se někdo přepočítal, když tlačil ceny ropy a zlata na minimum a dolar tím hnal ke vzestupu (čím cena obojího nižší, tím dolar silnější), aby tím zároveň likvidoval Rusko (čím cena ropy a zlata nižší, tím rubl slabší) a současně udržoval Čínu v roli služebníka americké moci (čím nižší cena zlata, tím větší znehodnocování čínského zlata).

Shrnuto: dolar žije díky nízkým cenám ropy a zlata. Nízké ceny ropy ničí Rusko, nízké ceny zlata vadí Číně, která má ambici vystřídat chátrající dolar svou měnou, krytou zlatem. A podporovat dolar přestalo Čínu bavit. Před nízkými cenami ropy dala přednost devalvaci juanu a není v této souvislosti propad na čínské burze účelový k poškození dolaru a ke zvýšení cen zlata? 

Burzám nerozumím a myslím, že nás je většina, ale z následujícího popisu může každý laik pochopit, co se asi děje. Článek vyšel nedávno na ruských stránkách a je o zbavování se dolaru:

V zásadě se neděje nic nového, než co bylo napsáno už stokrát. Jsme ve fázi zbavování se dolaru ve vztahu ke všemu. A pozorujeme něco, jako umírajícího pacienta, který škube končetinami pod dávkou elektrošoků. Kdo nevidí souvislosti, ten může věřit, že vidí energetický výkon silného a sebevědomého sportovce – silné pohyby rukou a nohou umírajícího těla mohou vyvolat takový dojem. A nějak tak je na tom dolar. Aby se nesesypal pod tíhou zadlužení, chtíc-nechtíc musí udržovat energetickou dynamiku, demonstrujíc tím nezničitelnou závislost všeho na světě na dolaru. Je to jediný způsob, jak získávat zájem investorů a udržovat zahraniční toky v dolarech.

A přesně to nyní pozorujeme ve všech směrech. Tento proces však má velmi slabou stránku. Ty tam jsou doby, kdy k posilování dolaru stačilo ovlivnit jen nějakou část světových trhů, dnes je nutné zasahovat na všechny najednou. A přesto efekt není velký. Co je nejdůležitější, tento proces nelze ani na vteřinu opustit, čehož odpůrci USA aktivně využívají.

Co dělá ruská vláda? Proč s tichým přihlížením dovoluje ničení vlastních občanů? Vždyť se současným kurzem bude drahá už i dovolená v Turecku! Ale situace je taková, že ruská vláda se chová správně a s přehledem. Poptávku po dolaru bylo totiž nutné nějak vyvolat.

Rusko má zlatými rezervami už dlouho dolar pod kontrolou. Nakupuje dolary, ale ukládá je zvlášť – pro pravidelný nákup zlata, kterým se měsíc co měsíc připravuje na budoucí valutovou měnu. Ale nakupovat zlato a zároveň jej nakupovat tak, aby jeho cena nejen nerostla, ale dokonce padala, to chce zvláštní kouzelnictví. A to o to víc, že růstu ceny zlata brání i samotné USA, neboť růst jeho ceny je konkurencí pro dolar. Cena zlata však je svázána s cenami ropy. Ideálem by bylo, kdyby její ceny rostly, ale praxe je taková, že politika USA pohřbívá i vlastní břidlicovou těžbu. Avšak současný stav, kdy ceny zlata padají v návaznosti na nízké ceny ropy, je ideálním pro jeho nákup a s tím související důvěra v dolar a poptávka po něm jsou zároveň ideálními, jak se dolaru intenzivně zbavovat.

Zde je ovšem do budoucna problém, že Rusko nemá tak vysoké zásoby zlata, aby mohlo jeho ceny na trhu ovlivňovat. Avšak Čína, ta takové zásoby má. A právě včas, kdy Čína má své vlastní zájmy, které nejsou v rozporu se zájmy Ruska, Čína ztlumila vlastní akciový trh (40-50 procent) s cílem očistit trh od zahraničních spekulantů a za jejich pomoci se zároveň zbavit zbytečných dolarů ve zlatých rezervách. A při té příležitosti ještě skoupit všechno reálné zlato, dostupné na světových trzích. Nápad poklesu ceny zlata, který vyřadí maximální počet spekulantů, sedících na zlatých rezervách v očekávání rychlého růstu v budoucnosti, je dobrý. Ne všichni idioti to chápou ve střednědobém horizontu – všichni investoři mají vždy jednotné pravidlo: od klesajících cen okamžitě odejít. A právě to se děje k radosti Číny a Ruska – investoři odcházejí od zlata a ropy a skupují dolar.

Co jsme tím získali? Ve výsledku zde máme stabilní náklady na nákup zlata za cenu poklesu cen ropy. V relativním poklesu jsme ale výrazně snížili schopnost amerických finančních institucí ovlivňovat dynamiku trhů s ropou, zlatem a dalšími reálnými aktivy. A dále máme možnost snížit americkou kontrolu jejich dluhů přes trhy. A to vše s nevyhnutelnými a blízkými novými perspektivami (ZDROJ).

Zde připomeňme, že Čína nedávno nabídla na burze pět tun svého zlata a současně oznámila výši svých zlatých rezerv v množství, které bylo pro svět zklamáním, protože ten čekal více. V reakci na to se svět ještě více vrhnul na nákup dolarů, zatímco cena zlata se dostala na pětiletá minima. Řekla Čína pravdu? A nebyl to jen dokonalý tah, jak vyvolat další poptávku po dolaru a tím se ho zbavovat a zároveň výhodně skupovat další zlato?

A jak čas pokročil, přišla ona devalvace juanu, která nejvíce poškodila dolar a přišel propad na čínské burze, který jej dále poškozují, a to dokonce tak, že FED má pochybnosti o navýšení úrokových sazeb, slíbených na 17.září. A zatímco se čínská ekonomika „propadá“ (v uvozovkách, protože dle mého je to propad účelový a kontrolovaný) a ruská bojuje s oslabováním rublu, ceny zlata opět stoupají. A „Od nečekané intervence na čínském jüanu 11. srpna velké čínské banky takřka nepřetržitě prodávají americké dolary, aby posílily svou domácí likviditu.…. „
 

Nezapomeňme, že vše se děje s posvěcením MMF, jehož předsedkyně Lagardeová v březnu oslavně hovořila u vzniku čínské AIIB, do které vstoupil, kromě USA a Japonska, celý svět. Což se dá přeložit i tak, že chválí-li MMF Čínu za devalvaci juanu, chválí tím její kroky k oslabování dolaru. A protože MMF jde o globální zájmy, je zde ještě jedna věc, která stojí za pozornost, a to je nedávná dohoda s Íránem. Írán je dlouhodobě největším bojkotářem amerického dolaru a protože v globálním měřítku je s ním nově významně počítáno, zřejmě i to je důvod, aby dolaru začala zvonit hrana a věci se daly do pohybu (více se ukáže 17.září).

Ač mainstream popisuje bídu čínské a ruské ekonomiky (a zemí BRICS), rozhodně to nejsou Čína a Rusko, kdo je na tom špatně. Když se vrátím k Rusku, správně jeho analytici říkají, že i případný kurz 100 rublů za dolar musí Rusko vydržet jako přechodnou záležitost.

Samozřejmě že Čína hájí především své zájmy (nechce být prostředkem dalšího amerického století, ale chce století své), ale Rusko a Čínu také pojí spojenectví od doby, kdy Rusko Číně pomohlo v boji proti fašistickému Japonsku. A nejen proto,že přátelství je něco, co USA neznají, nenapadlo je, že kopat Rusku jámu Čínou může znamenat kopat jámu sobě.

PS: Právě čtu že Čínská NB snížila úrokovou sazbu o 0.25 %, díky čemuž dolar lehce posílil a trhy se uklidnily. Otázka, na jak dlouho.