Česko děsí nejen běženci, ale hlavně fakta ryze domácí; odmítnutí Hrabala, odstranění portrétů prezidenta Zemana ze škol, pochvala Hitlerjugend z Jemnice, aneb Proč asi polovina studentů musí dělat reparáty z maturity? Naděje ČR?

Břetislav Olšer

25. 8. 2015   Rukojmí

  Marně jsem se díval na datum, v němž byl text o Hitlerjugend z Jemnice napsán; nebyla to ale doba 30. let minulého století, jež byla ve znamení Hitlera, NSDAP a Mein Kampfu, ale konec srpna 2015. Chlapci, kteří své družstvo pojmenovali podle nechvalně proslulé mládežnické organizace nacistického Německa, se v  soutěži utkali se svými vrstevníky z jiných škol a za své úspěchy byli vyhlášeni „nejsympatičtějším družstvem soutěže“. Podle organizátorů i  učitelů, kteří jim s přípravou kostýmů pomáhali, nešlo o nic zlého. Co k  tom u dodat? Kniha Přísloví 22:15 – „Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.“ 

Jak napsalo ECHO24.cz, začalo to v Třebíči; dějepravné soutěžení, které mělo letos podtitul „Ve víru šílenství aneb 2. světová válka 1939 – 1945“ se konalo letos 8. června v areálu třebíčského zámku. Soutěž pořádalo Muzeum Vysočiny Třebíč, které zřizuje krajský úřad Kraje Vysočina. Každý ročník je zaměřen na určité období dějin – letos chlapci porovnávali své vědomosti o druhé světové válce, loni se pro změnu zabývali středověkem. Vítěze určuje komise složená z odborníků přes dané téma. Vědomostní soutěže zaměřené na historii se kromě družstev jako „Bombarďáci“ nebo „Nezlomná Anglie“ zúčastnili i chlapci ze základní školy Jemnice, kteří svůj tým pojmenovali „Hitlerjugend Jamnitz“.
Šok? Pro ředitele školy ne, byť jasně se odkazovali na Hitlerovu mládež – organizaci, která za vlády nacistů sdružovala mladé Němce a  starala se o jejich vojenskou a politickou výchovu. Chlapci si zároveň připravili kostýmy, které očividně napodobovaly uniformy Hitlerovy mládeže, byť se v lišily v detailech. Bílé podkolenky, černé šortky, zapnutá košile a červená páska s hákovým křížem. Neděsí to Českou  školní inspekci…? Stylizace do role Hitlerjugend přitom nebyla nijak nutná – soutěž, ve které jednotlivé týmy srovnávaly své znalosti historie, byla zaměřená na druhou světovou válku jako takovou a ne jen na nacistické Německo. Klání mladých historiků se zúčastnilo celkem 24 družstev, přičemž chlapci z jemnické základní školy skončili na třetím místě. Zároveň byli vyhlášeni „nejsympatičtějším družstvem soutěže“.

Dle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse a jeho alibismu můžeme číst:. „Dostali jsme stížnost a začneme ji šetřit hned na začátku září, jakmile začne školní rok. Zatím nemáme ucelené informace, situaci budeme muset ověřit na místě. Celou událost ale bereme velmi vážně a důsledně posoudíme, jestli došlo k nějakému pochybení,“ Zároveň dodal, že je možné, že pochybení přeroste nad rámec kompetencí inspekce. V takovém případě by bylo postoupeno příslušným orgánům.

Samotná základní škola Jemnice, která „Hitlerovu mládež“ na soutěž vypravila, však v názvu a kostýmech chlapeckého družstva nespatřuje nic špatného. Naopak – ocenili, že se chlapci umístili na třetím místě. „V té soutěži jsme dopadli velmi úspěšně, já v tom nevidím nic špatného. Myslím si, že tím že to družstvo získalo dokonce titul nejsympatičtější družstvo celé soutěže – to získalo od odborné poroty – tak tam asi nevystupovali nějak provokativně a nezpůsobile,“ okomentoval to pro ECHO24.cz ředitel základní školy Jemnice Zdeněk Hirt. Zároveň nepochopitelně s děsivým sarkasmem sdělil, že nechápe, proč družstvo „Hitlerjugend Jamnitz“ vzbudilo takový ohlas a postěžoval si, že se veřejnost nezajímá o názvy dalších soutěžních týmů jako byl třeba „Pivní pupek“.

Dodal, že se chlapci na soutěž připravovali společně učiteli, kteří jim pomohli i se sestavováním kostýmů. „Děkujeme (chlapcům) za vzornou reprezentaci školy, protože se umístili, vědomosti měli a i to vystoupení si připravili přesně v pořádku a zaujali tím,“ uzavřel Hirt. Zpráva o úspěšném umístění chlapců ve vědomostní soutěži se objevila i  na internetových stránkách základní školy Jemnice. I zde se až do pátečního odpoledne vychvalovaly úspěchy chlapeckého týmu. Škola kromě toho zveřejnila i jejich fotky ve sporných kostýmech. Když se však o  případ začala zajímat média, tak fotky zmizely a ze zprávy o vítězství chlapeckého družstva se vytratil jeho název „Hitlerjugend Jamnitz“.

Další výstraha pro intelektuální budoucnost Česka byla zaznamenána v  Nymburce; devadesát procent studentů tamního Gymnázia odmítlo, aby se jejich škola jmenovala po nejslavnějším absolventu jejich školy Bohumilu Hrabalovi. Důvod? Nikdo z nich ho prý nezná… Vedení gymnázia v Nymburku je v šoku. Drtivá většina studentů název odmítá. Proti návrhu vedení školy je i předseda studentského parlamentu Tomáš Formánek. který studuje na této škole šest let a dosud o Bohumilu Hrabalovi nic neslyšel. Přitom vedení školy chce docílit změny názvu k příležitosti 100. výročí Hrabalova narození a 111. výročí existence školy; obě výročí připadají na příští rok, kdy se Bohumil Hrabal narodil 28. března 1914 v  Brně svobodné matce Marii Kyliánové jako Bohumil František Kylián… Zemřel 3. února 1997 ve věku 82 v Praze.

Život je plný paradoxů; psal jsem o svobodném primitivu raperovi Martinu Pohlovi, co si říká Řezník. Kdyby se hlasovalo, zdali se má nymburský gympl jmenovat podle rapera Řezníka, možná by byli všichni pro. Internet zná přece každý a jeho klipy jakbysmet. Jsou zkrátka “in” a neznat horrorcore, to by byla přece ta největší ostuda. Texty o otci zmrdovi, vo votrokyni, co žere psí granule… Přece hitovky; “Poezie hnusu; Penetrační chtíč, Hyperverzní zážitky z kremační pece, Drtič Sanic 3000 či Hudba, u který se chcípá…” Třeba nazvou svůj gympl právě po Řezníkovi a ten se konečně dočká svých pěti minut slávy, aby si spravil náladu, když mu odňali jeho slavíkovské uznání v internetovaném klání – a neprávem, má přece skvělý text té pravé klasiky o milované dívce, znásilňované ve sklepě: ”Drž hubu, ty svině… lehni, seš moje votrokyně… zhebni! … budu tě řezat jako minule… až dožereš psí granule”…

Ředitel školy Jiří Kuhnale žáka Formánka omlouvá s tím, že se prý špatně vyjádřil. Hrabala neznají, jelikož ho zatím v literatuře za šest roků ještě neprobírali. Myslet si, že omezenci jsou jen studenti, je v  tomto případě hrubý omyl. Někde se stala chyba. Kdoví, zná-li Hrabala pan ředitel sám. Ale jistě ano, proč tedy ještě drží na škole učitele češtiny a literatury, pokud se zde někdo takový vůbec vyskytuje. Gymnázium uspořádalo k tomuto tématu veřejnou diskuzi, která k ničemu nevedla a žádný výsledek nepřinesla, Svůj odpor vůči Hrabalovi naopak dali najevo i v petici, kterou za jediný den podepsalo kolem 450 studentů.

Co se v mládí naučíš, to pak pražská kavárna v umění promění; k vidění v Praze nejen po 22 hodině….

Nevědět, kdo  byl český prozaik a jeden z nejvýznamnějších a  nejosobitějších spisovatelů druhé poloviny 20. století, to snad není ostuda, ale pro vzdělanost katastrofa. Prý ho nechtějí, že dělal ostudu tamní škole, že žil v neuspořádané rodině…? Spíš bude problém v jejich navědomosti. Politování hodný fakt. Nejpřekládanější autor 20. století a  studenti o tom nemají ani páru. Jak také by ho znali, když nevědí, co znamená oslava 28. října 1918, či kdy se narodil Jan Hus nebo kdy byla bitva na Bílé hoře… Zatím není jisté, zda se Gympl v Nymburce už jmenuje po Bohumilu Hrabalovi, možná školský odbor zaplatil Nadaci Dagmar Havlové 30 tisíc a Gymnázium ponese název Gymnázium Václava Havla. Nic není nemožné…Toyota..
.
Čím to všechno je? Mládí, mládí, nádoba nejkřehčí… Téměř polovina mladých Čechů ve věku 15 až 19 let už někdy vyzkoušela marihuanu nebo hašiš, 22 procent z nich tyto drogy užívá pravidelně. V porovnání s  ostatními evropskými zeměmi jsme na špici pomyslného žebříčku. Tak tedy už víme, proč chtějí mít maturity skoro zadarmo. Alkohol a drogy ničí mozkové buňky ve velkém. Výzkum mezi 10 tisíci studenty Masarykovy Univerzity v Brně zjistil, že tři čtvrtiny někdy kouřily cigarety, 99 procent pilo alkohol a 60 procent si vyzkoušelo marihuanu, třetina hašiš a tzv. taneční drogy i hru na automatech.
“Mám třináctiletého vnuka, chodí do ZŠ v Boskovicích. Dnes mi vyprávěl, že den před příjezdem prezidenta Zemana do Boskovic jim učitel rozdal červené karty s důrazným upozorněním, že musí bezpodmínečně přijít na náměstí a těmito kartami mávat a pískat. Kdo nepřijde tak se vystavuje velkému postihu…” napsal mi známý, jehož jméno zde neuvedu, jelikož bych ublížil jemu i jeho vnukovi.

„Vy říkáte: „My Vám vlastně nemáme co říct, my jen zvedáme ty červené karty,“ to jen ukazuje, že neumíte diskutovat. Je mi vás líto,“ řekl v  Boskovicích prezident Zeman protestujícím, co by se na prstech dvou rukou dali spočítat. V Židlochovicích, kde měl starosta z TOP 09 na klopě placku Havla a Schwarzenberga, čekala též učitelka z gymnázia Dagmar Nováková s červenou kartou a pískala na píšťalku.

Zkritizovala prezidenta za to, že zemi dělá v cizině špatné jméno. Zeman jen nasupené kantorce připomenul, že jedinou ostudu udělal na Slovensku, tzv. Zemanovu piruetu, když se při přehlídce na červeném koberci dal doprava, než ho prezident Gašparovič nasměroval doleva. Reagoval i na píšťalku psychicky nevyrovnané učitelky: „Pískot je projev ptáka, od slavíka po krkavce, ale projev člověka je něco jiného…“

Pocházím  z učitelské rodiny a hluboce se stydím za to, co se to dnes staví za zvláštní individua za katedry; moc se mě to dotýká. Rodiče, co svěřují své děti škole, by měli žalovat podobné psychopaty, co si říkají učitelé. Chtělo by to test na drogy a hlídat je, aby nezneužívali děti. Nemají zdání, co je to stavovská čest; místo hlídání svých svěřenců, aby nekouřili, nechali alkohol alkoholem a nebalili si marihuanu, je nabádají k dehonestování svého prezidenta Miloše Zemana.

Slušnost a morálka nejsou žádné čáry ani pro knížete Karla Spáče I…

Co by asi dělali, kdyby v televizi viděli, jak Karel Schwarzenberg s  hlavou na stole spí na místě pro ministra při jednání Sněmovny, navíc při prezidentově projevu. To není jen zneuctění Parlamentu, do nebe volající je to, když kníže takto usíná na mezinárodních setkáních OBSE či NATO, prostě, kde se dá i nedá. Tomu se říká, paní Nováková, dělat vlasti špatné jméno v cizině. Co k tomu řeknete svým žákům, dáte jim červenou kartu, zapískáte jim a napíšete transparenty, že aristokratická hlava je šašek, co správně patří do cirkusu a ne na Hrad?
Celý národ již zná to story, jak se prezident Miloš Zeman odvázal v Hovorech z Lán, když jako průzkum vložil do společnosti lakmusový papírek a řekl k tomu pár vulgarit a už máme první „oběť“, co se chytla. Je jí ředitel gymnázia Marek Výborný z Pardubic. Vmžiku se uchopil stébla prahnutí po okamžitém zviditelnění, když se v novinách objevil jeho snímek, jak se přemoudře drží za svoji bradu a u nohou se mu opírá o  skříň zarámovaný čerstvě sundaný Zemanův portrét. A tomu dětem řekl, že prezident mluví vulgárně, ale oni že nebudou.
Miroslav Kalousek a malíř Karel Švuger při koupi obrazu
Kalousek koupil mazanici: “K.nda z Lán”, školáci si tak budou moci střídat porno na internetu s pohledem na skutečné umění…
Opravdu opravdový pedagog, který jedním dechem volá po úctě prezidenta k národu, ale místo toho, aby dětem vysvětlil, že pan prezident sice řekl nevhodná slova, ale to jen proto, že chtěl upozornit na dívčí skupinu, která se jmenuje přesně tak, jak to právě řekl: Pussy Riot nebo „kundí výtržnosti“. Že prezident jen chtěl poukázat, jak tyto dívky zneuctily chrám velmi sprostým textem své písně. Pokud by řediteli gymnázia skutečně šlo o úctyhodnost prezidentského úřadu, nečinil by před nimi gesto, dehonestující nejvyššího ústavního činitele státu. Ovšem, jelikož mu však evidentně šlo jen o zviditelnění na úkor prezidenta, kterého nemá rád, totálně zmátl žáky; zcela neprofesionální nepedagogický počin…

Co je horší? Když žáci mluví vulgárně, nebo když před školou beztrestně kouří, užívají drogy či pijí alkohol? Kolik z nich podlehne špatnému vzoru vulgarit prezidenta, kolik je i bez toho závislé na škodlivinách z internetu…? Kolik z nich podlehne vulgaritám Karla Schwarzenberga, když řekl prdel, hovno, hajzl, prošoustat, předposranost, bordel… Ještě, že ve školách naštěstí nevisí jeho portréty…

Výsledky nedávného mezinárodního srovnání znalostí žáků PISA (Programme for International Student Assessment), do něhož se zapojili patnáctiletí žáci ze 65 zemí světa, vyplynulo, že znalosti českých dětí se v posledních letech zhoršily nejvíc ze všech zemí. Čtenářské dovednosti českých žáků jsou podprůměrné. Nejlepšími výsledky ve výše uvedeném světovém průzkumu se může chlubit Čína, Hong kong, Singapur, Korea, Japonsko a první z evropských zemí – Finsko. V téměř poslední ČR se do měření zapojilo 7500 patnáctiletých žáků z 290 základních a  středních škol, učilišť a gymnázií. Zkrátka, téměř polovina českých dětí už kouří, někdy vyzkoušela marihuanu nebo hašiš, přes dvacet procent z  nich tyto drogy užívá pravidelně….

Co nám zbývá? Vzývejme s klasikem soudnost světa zvoláním: mládí, mládí, nádoba nejkřehčí… avšak, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se voda změní v pervitin, ale než k tom u dojde, Islámský stát, co skvěle organizuje největší stěhování národů z Afriky a Blízkého východu, aby splnil svoji krutou vizi; zalidnit Evropu dělohami muslimských žen. Kdyby ještě žil můj přítel novinář v Londýně Karel Kyncl , určitě by napsal fejeton rovněž o muslimském kazateli Abu Waleed, jenž se Britům za jejich shovívavost odměnil svým kázáním 23. června 2011 v Londýně, kdy je seznámil s jejich „blízkou budoucností“.

„S Alláhovou pomocí dobudeme Bílý dům. Zažijeme den, kdy budou vykopnuty dveře do Bílého domu a vejde kalif (následník Mohameda),“ vykřikoval za souhlasného halekání kolemstojících muslimů. „Přijde den, kdy skončí Obama i Cameron na kolenou, aby nám muslimům platili daň za ochranu nemuslimů,“ prohrábl si svůj mohutný plnovous. „Prapor islámu zavlaje nad Bílým domem i nad sídlem britské vlády na Downing Street.“ Inu, stará dobrá Anglie, co se jednou změní v další zemi proroka Mohamada, kde už dnes uslyšíte proroctví: „Věřte mi, přijde den, kdy královna Alžběta II. bude nosit burku…”

Inu, Kniha Přísloví 22:15 – „Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.“, aneb lapidárně řečeno na téma podstatné části české omladiny, co jde od jednoho rmaturitního reparátu k druhému; ještě větší blbci, než jsme čekali; mám doma čivavu, není to žádný pouliční voříšek Karl von Bahnhof, a naivně jsem ji cvičil, aby reagovala na nějaký složitější úkon, ale marně. Zlatého retrívra z ní prostě neudělám. Ten dvoukilový pejsek se přitom snaží, vidím mu to na očích; chce, ale nemá na to…