Rath na odpis

Pavel Letko
16.7.2015 E-republika

Rath není ani anarchista, ani komunista. Je nejspíše jedním z posledních, kteří by chtěli podstatu politického systému v České republice změnit. Jeho nebezpečnost však spočívá v něčem jiném. Příliš se vžíval do role.

Další dějství soudu nad Davidem Rathem, bývalým hejtmanem, poslancem a enfant terrible sociální demokracie i české politiky, se blíží ke konci. Sám David Rath tento proces považuje za proces veskrze politický. A má bezpochyby částečně pravdu. Částečně proto, že předmětem sporu není politický systém či rozdílný náhled na správu věcí veřejných. Rath není ani anarchista, ani komunista a je nejspíše jedním z posledních, kteří by chtěli podstatu politického systému v České republice změnit. Jeho nebezpečnost však spočívá v něčem jiném. Příliš se vžíval do role. A tak se ptal nahlas na věci a kauzy, na které jiní politici nemysleli ani potichu. Ve hře byly doslova miliardy. To jsme mohli sledovat v přímém přenosu z parlamentu nebo televize, kde David Rath poměrně často vystupoval a servítky si nebral. Hrál roli neohroženého demokrata v zemi, kde demokracie není. Z této role profitoval popularitou, díky této roli si odseděl 18 měsíců, a to ještě před svým téměř jistým odsouzením.

Politický soud, nebo msta?

Tento soud je politický. Ale v jiném smyslu. V České republice vítězí „demokracie zájmů“, jak píše Fjodor Tatarinov v článku “Demokracie rovná se zájmy”, ale nikoliv demokracie zájmů občanů měřená jejich hlasem ve volbách, ale množstvím peněz ukradených za posledních 25 let. Vypadá to pak tak, že mnozí pravičáci jako řemen, miliardáři a hlasatelé svobodného trhu bez přívlastků jsou přisáti na vemeno státního rozpočtu krmeného z daní „socek“. To poslední, po čem touží, je, aby na ně nějaký Rath ukazoval, kazil jim obchody a dobrou náladu.

Na předsedu ČSSD Jiřího Paroubka vystupujícího s podobnou razancí vytáhli Kubiceho zprávu. Nakonec se musel po vyhraných volbách, po nichž následovala šílená kampaň, stáhnout z politiky. Podobně se po uvěznění Davida Ratha strhla mediální a politická kampaň nemající ve své nechutnosti obdoby. Ó, jak jím opovrhoval Nečas a jeho ODS parta! Jak se vyznamenala třeba předsedkyně parlamentu a budoucí skorokandidátka na premiérku Němcová! Jak byla pohoršena! Němcová z ODS byla pohoršena možnou korupcí! Z ODS! To je tedy pokrytectví, které se jen tak nevidí. Strana ODS jdoucí od skandálu ke skandálu. Strana, která byla založena jako obchodně privatizační projekt a byla také tak řízena. ODS, ve které už není ani Nečas, ani Topolánek, ani Klaus! Proč? Svůj účel pro některé lidi již totiž splnila. Připomeňme si vedle jmenovaných ještě třeba Miroslava Macka ZDE, Petra Čermáka ZDE a Řebíčka ZDE – vlastně toho ne. Tohohle ZDE samozřejmě, mohli bychom ve výčtu výtečníků, se kterými byla Němcová v jedné partě a kteří ji nijak nešokovali ani nepohoršovali, dlouho pokračovat, ale o to teď nejde.

Pokrytectví politiků i justice

Jde o pokrytectví politiků, s nímž komentovali kauzu Rath. Pokrytectví, k němuž se ovšem připojil i státní zástupce Jirát svým těžko uvěřitelným tvrzením.

Jirát napsal:

„Korupce je závažnou nemocí této společnosti a osobou Davida Ratha prorostla i do Poslanecké sněmovny“.

Zdroj zde.

Každý, kdo jen trochu sleduje českou politiku, musí být takovým tvrzením otráven. Stejně tak jako Jirátovou „krvežíznivostí“ s níž do televize hlásá svou víru ve své vítězství. Jenže tady nejde o Jirátovo vítězství. Jirát zastupuje stát. Neprobíhá spor mezi Jirátem a Rathem. Vyhrát by měla spravedlnost. A nikoliv Jirát nebo Rath. A z tohoto pohledu musí být spravedlnost nestranná, jinak není spravedlností.

Vyjádření a jednání Němcové je, jak jsme informovali v článku Rath před rozsudkem, podle názoru některých právníků protiústavní. Jednání Radka Johna si můžeme připomenout v tomto článku ZDE, kde se prý Rath rochní nad ukradenými miliony. Radek John vypovídá při slyšení v kauze Davida Ratha před sněmovním výborem, které mělo rozhodnout o jeho vydání, a o odposleších, které si výbor vyslechl.

Radek John napsal:

Když ráno zazněly odposlechy z domu, kde se rozdělovaly ty miliony, bylo to až šokující. Oni si nad těmi miliony rochnili a žertovali, jak všechny přechytračili. Bylo to jako pohádka Alibaba a 40 loupežníků, ale v hlavní roli byl Rath. Pro mě jsou ty odposlechy děsivé. Až budou během soudu zveřejněny, bude to politický horor.

Nejhorší je, jak jsou všichni šťastní nad ukradenými miliony a jak se smějí. Bohužel podobná nahrávka u soudu zcela jistě nezazněla. Velká část odposlechu z toho dne zmizela ze spisu úplně a byla doplněna teprve na dlouhodobé naléhání obhájců MUDr. Ratha. Nelhal náhodou Radek John proto, že se mu Rathova vazba tak trochu hodila v souvislosti s kauzou OraPrint? Přestřelku na toto téma mezi tehdejším ministrem vnitra Johnem a poslancem Rathem si můžete přečíst ZDE. My těžko můžeme říci, zda za Johnovým nadšením z Rathova uvěznění byl jen hyenismus, pouhá škodolibost, anebo sám John patřil k těm, co nastražili past a Ratha „ulovili“. Každopádně tehdy John lhal, protože žádný horor s odposlechem se nekonal a jím barvitě popisované události u soudu předneseny nebyly.

Veřejnost má jasno

Ano, veřejné mínění to vidí jednoznačně. Rath měl v krabici od vína 7 milionů, tedy částku, kterou si většina občanů nedokáže pohromadě ani představit, natož nosit v krabici „jen tak“. Jenže je tu nečekaně mnoho „ale“. Několik jsme jich zmínili již v předchozích článcích, zrekapitulujme si některé námitky:
Podivné ohlášení případu „předražených zakázek“ bývalým pracovníkem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), panem Liborem Gregorem. Ten se mezi řečí „od neznámého pána“ dozvěděl, že se připravuje projekt rekonstrukce Buštěhradského zámku a že soutěž bude zmanipulovaná. I vyrazil jen tak na „blind“ z Kladna do Brna „vysedět“ si přijetí u náměstka nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Odtud se kauza jaksi napříč republikou záhadně přestěhovala do Ústí nad Labem k Lence Bradáčové. Připomeňme si, že zatím jméno Rath oficiálně nikde nepadlo. Na základě takové informace od neznámého muže jsou ale nasazeny masivní odposlechy a stovky lidí. Tyto „shody okolností“ samy o sobě vypovídají o tom, že státní aparát je využíván mafií k likvidaci jí nepohodlných osob. Zkuste si přijít dnes k náměstkovi nejvyššího státního zástupce s tím, že jste slyšeli od neznámého muže, že tam a tam se chystá zakázka a že bude zmanipulovaná. Co se stane? No, hádejte. Všichni se přetrhnou, jen aby to už už bystře vyšetřili.
MUDr. Davida Ratha zatknou ve chvíli, kdy má u sebe v krabici od vína 7 milionů. Jenže nikdo jaksi neví, jak se tam vzaly, a odposlechy nedokazují v žádném případě, že to věděl MUDr. Rath. Naopak je prokázáno, že ta část odposlechů z této veledůležité návštěvy, o které se bývalý ministr vnitra John vyjadřoval jako o vše dokazujícím hororu, se do spisu vůbec nedostala. Doplněné odposlechy potom spíše ukazují na verzi MUDr Ratha. Porovnání ZDE a ZDE.

Ústavní soud seznal ve věci vazby Davida Ratha „extrémní porušení základních práv zaručených Listinou lidských práv a svobod, porušení práva na spravedlivý proces“ a uznal tak oprávněnost stížnosti proti délce vazby. To samo o sobě něco vypovídá o (ne)předpojatosti státního zástupce Petra Jiráta a soudce Roberta Pacovského. O případu jeho strýce Michala, který měl Ratha zastupovat jako obhájce, se rozepisovat nebudeme. To už je fraška.

Tak dlouho jsme všichni čekali (tedy já určitě) na ty důkazy, které už už obžaloba předloží, a nedočkali jsme se. Nedočkali jsme se zejména důkazů proti Rathovi. Spolupracující obviněná Salačová s ním téměř nepřišla do styku a její svědectví je v Rathově případě prakticky bezcenné, neboť vypovídá maximálně o věcech z doslechu. Důkazy tedy předloženy nebyly, přestože byly avizovány nejen státním zástupcem Jirátem, ale i některými poslanci. Všichni víme, že je mnoho lidí, kteří Rathovi přejí cokoliv nejhoršího. Někteří mají skutečný důvod. Známe přeci Mackův pohlavek a také spoustu hádek ve sněmovně.

V zemi, kde tajnou službu v době celého případu řídila milenka premiéra, by snad nebylo možné, aby významnému prokazatelně nenáviděnému opozičnímu politikovi byla kauza „navlečena“? Nejsme snad v zemi, kde rozsudky nad triem poslanců ODS vzbuzují údiv nejen laické veřejnosti, ale i Ústavního soudu? Nejsme v zemi, kde soudkyně rozhodla, že používáním vojenské tajné služby milenkou premiéra se nic zvláštního nestalo? Nejsme v zemi, kde státní zástupci chvíli zastupují stát a chvíli zase mafii? Nejsme v zemi, kde ministryně spravedlnosti sama hovořila o „justiční mafii“? Připomeňme si také kauzu Dominique Strauss-Kahna, někdejšího nejpopulárnějšího politika Francie a kandidáta na prezidenta. Vypadalo to na doživotní vězení a přitom se stačilo vzdát funkcí i kandidatury a bylo po celé kauze. O podílu tajných služeb v této věci snad nikdo nepochybuje.

Vraťme se však k MUDr Rathovi. Není třeba divné, že upravené odposlechy zveřejnila Sabina Slonková? Není možné, aby tato novinářka i vzhledem k dalším kauzám byla spojena s některou z tajných služeb? Bylo by to poprvé a bylo by to tak nepředstavitelné? Vzhledem k jejím kontaktům a kauzám bych já spíše řekl, že spolupráce Slonkové s tajnou službou je velmi pravděpodobná. Každopádně Slonková již v roce 2012, tedy v roce zatčení Ratha, vydává knihu „Spis Rath“. Se spisem byli zvýhodněně seznámeni i předplatitelé deníku s příznačným názvem Insider, který ovšem již teď neexistuje. Není jistě překvapením, že Slonková v něm plnila funkci šéfredaktorky. V čele mediálního lynče je tak tato věhlasná reportérka. To dodává celé kauze tu správnou šťávu. Že se připojí i novináři bulváru, této skutečné poslední veřejné kanalizace české společnosti, je pak zcela jasné.

Závěr

Nejsem soudce, řekl bych však, že proti MUDr. Rathovi chybí důkazy. Naproti tomu pro podjatost a nestandardní postupy soudce Pacovského i státního zástupce Jiráta je důkazů dostatek.

– – –

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 700 Kč
Pokud chcete na provoz webu E-republiky přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Související články:

Sdílet