Vladimíra Vítová
21.7.2015 přišlo redakční poštou
Místo konání: dolní část Václavské náměstí, Praha. Den: prázdninová sobota 18. 7. 2015. Počet účastníků 1000 (ačkoliv některá mainstreamová média uvádí 10x méně).
Co se opravdu dělo:
- Z hlediska mainstreamu byly atraktivní především dvě věci. Za prvé: ve spodní části Václavského náměstí demonstrovali také přívrženci imigrace. Tedy všichni ti, kteří sice nyní hlasitě volají po solidaritě s uprchlíky sužovanými válkou, ALE! s tím, aby NATO rozbombardovalo těmto nynějším uprchlíkům jejich domovy a zničilo celé země, nadšeně souhlasili. Navíc na podporu této destruktivní politiky pořádali mnoho „sluníčkářských“ happeningů. Nyní však mají zástupci těchto neziskových organizací (které jsou víc než štědře financovány zahraničím a naší vládou) „placenou odvahu“ sborově řvát na lidi, kteří kvůli nelegální migraci požadují referendum, že jsou náckové a ubozí Čecháčci. NEUVĚŘITELNÉ! Oni opravdu nemají svědomí. Tito bezskrupulózní přívrženci imigrace také pokřikovali na Adama Bartoše při jeho projevu, aby držel hubu, a vulgárně nadávali účastníkům protiimigrační demonstrace. Nakonec se rozhodli, že vlastními těly zabrání plánovanému průvodu k Úřadu vlády. Po chvíli zmatku byli obklopeni „policistickými“ těly, a účastníci demonstrace tento malý „ostrůvek deviace“ jako řeka plynule obešli. Bylo úsměvné dívat se na ty „zajatce“ a jejich pohasínající lesk v očích. Ovšem mainstream to vidí jako vítězství obhájců imigrace. Zvláštní.
- Zadruhé: před úřadem vlády byly zapáleny tři vlajky EU. Pokuta byla na místě zaplacena – složili se na ni všichni účastníci demonstrace.
Jací lidé se demonstrace účastnili:
Jednalo se o průřez celou společností a všech věkových kategorií. Lidé přijeli z větších měst i malých vsí a také z Moravy. Demonstraci pořádaly spojené politické síly České republiky. Národní demokracie celou akci zajišťovala organizačně. Na úvod vystoupili poslanci Tomio Okamura a Radim Fiala z hnutí Svoboda a přímá demokracie. Poselství zaslal Marek Obrtel z organizace “Českoslovenští vojáci v záloze proti válce plánované velením NATO”. Vystoupil též zástupce DSSS. Na akci se podílely některé menší politické strany a hnutí – například Česká strana národně socialistická, Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska, Akce D.O.S.T., Generace identity, NWOO, Stop Majdanu, České hnutí za národní jednotu a další.
Co na demonstraci také zaznělo (a co se z mainstreamu nedozvíte):
- Jako národ jsme si nikdy nepřivlastňovali cizí bohatství, nikoho nezabíjeli kvůli prostoru, na němž bychom chtěli pak žít sami, a nikdy jsme nikoho nezotročovali. My nejsme příčinou masové migrace. My, kteří zde dnes stojíme, jsme také nikdy nesouhlasili s bombardováním Jugoslávie, Iráku, Sýrie, Lýbie a s rozvracením dalších států skrze politiku NATO. A svůj nesouhlas jsme veřejně deklarovali. My tedy nejsme povinni nikomu darovat své domovy, nejsme povinni udělat ze sebe dobrovolně oběti.
- Hlavními médii jsou ignorována všechna fakta a očitá svědectví o tom, že se nejedná o ekonomickou migraci chudých, ale o cílený rozvrat Evropy a o přípravu nové války.
- Média a někteří politologové a politici úmyslně mystifikují skutečný význam slov, a tím manipulují širokou veřejností. Nás nazývají extrémisty. Je však obrana historické a kulturní identity českého národa extrémismem? To přece žádný extrémismus není.
- Vzhledem k tomu, že na adresu Národní demokracie byla vznesena řada dotazů, proč se jejich demonstrace nazývají tábory lidu, zaznělo oficiální vysvětlení. Jedná se o termín, který vznikl na návrh historika Jaroslava Golla. (J. Goll byl dědečkem herečky Nataši Gollové, která byla dcerou významného funkcionáře prvorepublikové Národní demokracie F. X. Hodáče.) Slovo tábor připomínalo onen husitský Tábor, kterým český národ tak jednoznačně vstoupil do světových dějin. Tábory lidu se realizovaly v souvislosti s Rakousko-uherským vyrovnáním, které tehdy vyřadilo Čechy z jakéhokoliv závažného politického rozhodování na věcech veřejných. První tábor lidu se konal roku 1868 na Řípu, odkud byl též vyzvednut základní kámen na stavbu Národního divadla. Další tábory se konaly s pochodem na Bílou Horu, aby byla připomenuta jedna z osudových tragických událostí naší historie. Následné tábory se pak konaly na Blaníku. V současnosti, kdy je český národ opět vyřazen z rozhodování na věcech veřejných, tímto navazuje Národní demokracie na historickou tradici.
- A na závěr jedna zajímavost: během demonstrace zazněly několikrát verše, vztahující se k naší zemi. Historik Jan Skácel, který je předsedou Českého hnutí za národní jednotu, přednesl tato slova ze slavné básně Viktora Dyka z roku 1921 „Země mluví“:
Neoslyš slova varující:
neprodej úděl za čočovici.
Třeba mne opustíš, nezahynu.
Ale víš, kolik sem přijde stínů?
Kolikrát pěst bude potomek zatínat
a syn tvůj kolikrát bude tě proklínat?
Nezahynu, věčna jsem,
ale žít budu s trapným úžasem:
kterak jsi zapomněl dědičný na díl?
Kterak jsi váhal a kterak jsi zradil?
Jak možno kletý čin provésti vědomky?
Sebe jsi zradit moh. Ale své potomky?
Dokavád dýchal jsi, proč ses vzdal?
Čeho ses bál?
