Pavel Křivka
16.7.2015 CzechFreePress
Členové občanského sdružení Přátelé Srbů na Kosovu věnovali v únoru tohoto roku redakcím největších českých médií knihu Alexandra Dorina „Srebrenica – příběh politicky korektního rasismu“. V průvodním dopise uvedli, že tímto knižním darem poskytují příslušným novinářům příležitost, aby neopakovali lži o tzv. srebrenickém masakru, který se ve skutečnosti v uváděném rozsahu (8000 obětí) nikdy neudál.
S pravděpodobností hraničící s jistotou zůstala tato příležitost nevyužita. Dorinovu knihu asi nikdo z adresátů nepřečetl. V rozhlase, televizi i největších denících opět obvyklá snůška lží o „masakru“. Nikde se neobjevilo slůvko „údajně“ nebo stín jakékoli pochybnosti. Celé stránky naopak zaplnily nejrůznější zasvěcené komentáře „balkanologů“ (čti protisrbských štváčů). Snad jen v Lidových novinách se v jednom článku objevily zmínky o pašování zbraní do tehdejší „demilitarizované“ zóny Srebrenica. Jinak všude obvyklý kafemlejnek o 8000 zavražděných (zpočátku v 90. letech se začínalo na 5000 a postupně se přihazovalo). V minulosti také byla řeč jen o mužích, zatímco dnes se důsledně ještě přidávají „chlapci“, aby se navodila atmosféra jakéhosi vyvraždění neviňátek. Srbské civilní oběti muslimského řádění, kterých bylo z širšího okolí Srebrenice zdokumentováno 3276, se samozřejmě jaksi opět nepočítají.
Každoroční odporná tragikomedie s povinným fňukáním bosenských muslimek nad „hroby“ a pohřbíváním „obětí“ měla letos u příležitosti 20. výročí prominentní návštěvníky. Do památníku postaveného za americké peníze se dostavili dva významní spolupachatelé balkánských jatek – bývalý president USA William Clinton a jeho někdejší ministryně zahraničí M. Albright alias krvavá uklízečka. Na konferenci v Rambouillet v roce 1999 si totiž delegace hrdlořezů z kosovoalbánské UCK spletla šéfku State Department s uklízečkou a snažila se ji vytlačit z jednací místnosti. O této epizodě v českých médiích pochopitelně ani slůvko – vždyť „Madlenku“ někteří turbohavlisté navrhovali na českou presidentku! Ovšem noviny v Británii i USA o události nemlčely a uvedly, že paní ministryně při této příležitosti použila nepublikovatelné výrazy. Jak snadné je vytočit „šéfku diplomacie“ k nediplomatickému ječení, si koneckonců mohli v roce 2012 ověřit i členové sdružení „Přátelé Srbů na Kosovu“, když se jí na autogramiádě její knihy v pražském knihkupectví Neoluxor snažili pomocí obrazových koláží připomenout její krvavé balkánské dílo. Zcela nediplomatický řev zachycují videa na youtube:
https://www.youtube.com/watch?v=1FaPuBUY558
Srebrenica je Lžiosvětim NATO. Odporné divadelní orgie lži na pokračování v Potočari a v Haagu u tzv. tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Nenávistné spiknutí pravdoláskařů všech zemí proti srbskému národu a potažmo proti všem „neposlušným“ národům slovanským. Účast české parlamentní delegace na maškarádě v Potočari je naprosto skandální.
