23. 7. 2015 Parlamentní listyNa místech, kde stávala slavná textilka, dnes najdeme Kaufland a prostranství, které zůstalo po demolici ještě nevyužité. Smutnou vzpomínkou tak může být jen pár drobných staveb, v nich už zakotvil second hand nebo sklady. I když šlo o přádelnu, která zaměstnávala hlavně ženy, práci jako údržbáři nebo dělníci tu kdysi dostalo i pár mužů a mezi nimi také pan Daněk: „Ve výrobních halách pracovaly stovky lidí. Nejdřív tak tři sta, a pak se provozy rozšiřovaly. Já jsem byl jeden z mála chlapů, kterého textilka zaměstnávala, jinak tam dělala převážná většina žen. Zaměstnali mě jako stolaře, vyráběl jsem cívečnice (pozn. redakce: rámy s 200 – 800 cívkami),“ popisuje pro ParlamentníListy.cz pan Daněk, který se v Bruntálu narodil. „Zakázek měli kdysi dost, ale pak se rozpadlo úplně všechno. Těch výrobních hal bylo víc i v dalších městech. Tady dřív bylo dost fabrik, nejen textilka,“ dodal Daněk, který zároveň upozornil: „Ti, kteří jsou méně zdatní, tak dneska nepracují, podnikatelé si hodně vybírají. Nezaměstnanost je velká, to je vidět všude.“
Bývalý pivovar, konzervárna, dnes sklady a ruiny
Staré budovy z let 1911 a 1913, kde působila lihovarnická a konzervárenská společnost Seliko, ještě stojí. Některé jsou zchátralé, další tu ještě nabízí k pronájmu, v ostatních jsou sklady. Na bývalé Seliko zavzpomínal Petr Bobek, který se do Bruntálu přistěhoval z Horního Benešova asi před třiceti lety: „Dřív tam byl pivovar. Za první republiky ho vlastnil Řád německých rytířů. Pak tu byly konzervárny a vyráběly se sirupy, šťávy, kompoty a podobné věci, zkrátka zpracovávalo se ovoce. Teď už jsou tam jen sklady,“ popsal. Výrobní a skladový areál o výměře přes 45 000 metrů čtverečních stojí v hustě zastavěné části Bruntálu asi kilometr od centra města. Část budov byla budována postupně až do druhé poloviny 20. století. Výrobu tu zastavili koncem devadesátých let. Důvodem byla vysoká cena zboží, které nebylo konkurenceschopné, a tak společnost v roce 1998 vykázala ztrátu 530 milionů korun, pak šla do likvidace.
Haly lisovny jsou v demolici
Ve městě fungovaly i lisovny, část objektu ještě teď demolují stroje. Peníze na demolici získalo město z dotace. K zemi půjde část budov z konce 19. a z počátku 20. století. Po ukončení prací má být plocha rovná a bezbariérová a město ji chce prý využít až poté, co ji nechá zatravnit. Na to, že problém s nezaměstnaností nemá jen Bruntál, upozorňuje ParlamentníListy.cz další z místních obyvatel, Arnošt Kalina, který to považuje za velké štěstí, přestože sám práci má. „Zkrachovaly lisovny, Seliko, byl tu textilní průmysl, sklárny, hodně firem v celém regionu šlo do kytek,“ zhodnotil.
Region drží Osram a Linaset. „Kdyby tyhle firmy padly, pane Bruntál“
Region teď drží firma Osram, výrobce žárovek, která zaměstnává stovky pracovníků nebo Linaset či Alfa Plastik. „Kdyby tyhle firmy padly, padne Bruntál. Teď jsou snad nějaké nové plány, že by sem přišli i noví investoři, alespoň jsem to slyšel z radnice,“ zmínil Michal Mikulec. Nedostatek pracovních příležitostí přičítají lidé špatné dopravní obslužnosti a geografické poloze. „Hlavně v zimě je tu problém vůbec něco přivést nebo dovézt. Když budou mít firmy sídlo v Ostravě nebo v Olomouci, nemusí jezdit sem, a i do Prahy mají blíž,“ dodal. Část lidí tu pracuje sezónně, v létě se daří stavebním firmám. Také v Bruntálu najdou místní práci při opravě komunikací. „Já jsem tu šest let a dost kluků se u nás vystřídalo. Buď práci nevydrželi, nebo šli prý za lepším,“ říká asi pětadvacetiletý Jiří, kterého zaměstnává jedna ze stavebních firem. Na Bruntálsku připadá na jedno volné pracovní místo asi 33 lidí, uchazečů o zaměstnání; nezaměstnanost se pohybuje kolem 13 procent.
| Únorovým převratem byly urychleny zásadní změny charakteru i struktury bruntálského průmyslu. Průmyslové závody původně zkonfiskované Němcům byly v průběhu let 1945 – 1948 znárodněny. Jako velmi kontroverzní se projevilo politické rozhodnutí omezit tradiční textilní průmysl – nedostatek pracovních příležitostí vedl k destabilizaci osídlení. Podobný dopad měla i likvidace soukromého živnostenského podnikání. Ve snaze zabránit těmto negativním trendům byly ve městě budovány podniky odvětví pro tento region netradičních: v letech 1953 – 1960 v Bruntále vznikly závody Prefa Bruntál, Československé automobilové opravny Bruntál, Masný průmysl Bruntál či Lisovny nových hmot. Do poloviny 60. let však byly některé z nich zrušeny (Prefa, masný průmysl); stejný osud potkal tkalcovnu podniku Moravolen a pilu. V dalších letech byly v zájmu zajištění plné zaměstnanosti zřízeny dílny, zemědělské stavby a meliorace státních statků, kovopodnik Dakon, výrobní družstva Dřevosloh a ARS. K posílení průmyslového potenciálu města mělo přispět vybudování nového závodu Lisoven nových hmot a od 80. let stavěný Hydrometalurgický závod na zpracování polymetalických rud. Počátkem 90. let 20. století nastala nová etapa ve vývoji Bruntálu. V souvislosti s ekonomickou transformací stagnovala a posléze zanikla většina průmyslových závodů, které v nových podmínkách tržního hospodářství nebyly schopny konkurence. Ve městě začaly podnikat drobnější soukromé firmy a živnosti; k významnější podnikům se na počátku 21. století zařadily OSRAM, Alfa Plastik a Linaset. V důsledku politicko-správních změn byla zrušena řada úřadů, orgánů a institucí, což se vedle poklesu významu města negativně odrazilo i na zaměstnanosti a koupěschopnosti obyvatelstva. Bruntál se svými památkami a atraktivní polohou v podhůří Hrubého Jeseníku má možnost se stát významným střediskem turistického ruchu jako potenciálního zdroje další ekonomické prosperity.
(zdroj: Průvodce městem Bruntál – k 798. výročí od Klubu Za starý Bruntál) |
