Andrej Vadžra
10. 7. 2015 zdroj
Ukrajina se podobá dortu z listového těsta, na němž je “třešničkou” velvyslanectví USA. Přičemž stojí za zmínku, že DLR a LLR již nejsou součástí uvedeného “dortu”, ale odříznutým dílkem. Proto se v tomto případě nejedná o Donbas, ale o ty “vrstvy”, které jsou pod jurisdikcí Kyjeva, ale představují něco separovaného v celkovém prostoru ukrajinské státnosti. Především jde o “separatistický” jihovýchod, kde jsou ukrajinské ozbrojené síly v pozici podobné pozici německého okupačního režimu v letech 1941-1943.
Na jihovýchodě je nyní Ukrajina přítomna všude tam, kde jsou její ozbrojené síly, posílené jednotkami ministerstva vnitra a Bezpečnostní služby Ukrajiny, a pokud tam nejsou, je tam prázdnota, tam není Ukrajina. Zajímavé je, že podobných prázdnot je dostatek i v západní části země. Nejsou tak zjevné. Nejsou na první pohled vidět. Ale v určité situaci se může do těchto prázdnot propadnout územní celistvost Ukrajiny v prostoru od Užhorodu do Rivna a Černovců.
Nicméně tyto “prázdnoty” ukrajinské státnosti nemají ani tak zeměpisný, jako psychologický původ, který se odráží v geografii. “Prázdnoty ” ukrajinské státnosti nosí ve svých hlavách občané Ukrajiny. Ale přítomnost těchto “prázdnot” není podmíněna nějakými politickými preferencemi. Příznivec myšlenky “Velké Ukrajiny” může způsobit ukrajinské státnosti mnohem větší škody než zastánce “ruského světa”. Tento paradox názorně dokázal Majdan. Teď to efektivně dokazují jak oficiální představitelé ukrajinské státnosti, tak i ozbrojení ukrajinští patrioti.
Radikálové mimo kontrolu
Málokdo, pokud má zdravý rozum a dobrou paměť, bude diskutovat o faktu, že žádný zahraniční nepřítel by nemohl přinést Ukrajině více škody, než přinesla samotná ukrajinská vláda. Jak je uvedeno v Písmu svatém, “podle jejich plodů je poznáte.” “Jejich plody,” to je ekonomická “troska”, rozklad státu a občanská válka. Dnešní Ukrajina je přezrálé (až do hniloby) ovoce, které se vůbec nedostalo do ukrajinských rukou. Je příznačné, že ukrajinské úřady, které způsobily Ukrajině škodu téměř neslučitelnou se životem, dnes čelí ozbrojeným ukrajinským patriotům, organizovaným do tzv. dobrovolnických praporů, které Ukrajinu poškodily v ne menší míře.Tato opozice je ve větší míře podmíněna objektivními okolnostmi.
Už Mao svého času řekl, že “puškou se zrodí moc.” Ovšem “puška” v rukou “dobrovolnických praporů” jim moc nepřinesla.Tisíce ozbrojených lidí na Ukrajině, kteří zaníceně hrají roli ukrajinských patriotů, se cítí opomíjeny. “Revoluce důstojnosti”, jejíž hybnou silou tito lidé na začátku byli, jim nedala ani moc, ani tu Ukrajinu, pro kterou šli na barikády Majdanu, a nyní umírají v oblasti ATO. Ve svých rukou mají “polní” moc. Ale tato moc je zvůle, která jde nad rámec jakýchkoli zákonů a ústav.Tato moc je mocí vrahů, lupičů a násilníků. Je skutečná, ale je lokální, a je založena pouze na “pušce”.To ji činí nestabilní, a co je nejdůležitější – dočasnou. Tyto “dobrovolnické prapory” dobře chápou, že pouze kontrola nad Kyjevem může legitimizovat jimi prováděné vraždy, znásilňování a loupeže. Pouze v tom případě se jimi činěné násilí může změnit na politiku.
Ovšem pro všechny není státní moci dost. Chcete-li získat tuto moc, je nutné za ni bojovat. A “dobrovolnické prapory” si to uvědomují. Odtud jejich agresivní přehlídky v Kyjevě na počest vítězství Svjatoslava nad Chazarským kaganátem. Ale přesně tak to chápou “Chazaři”, kteří zasedli v Kyjevě, a které tak nemají rádi ukrajinští patrioti. Proto v prostředí “dobrovolníků” roste agresivně nacionalistický patos, a mezi zástupci vlády Ukrajiny rostou extrémní obavy “z náhlého zjevení se” v oblasti ATO neonacistických, polokriminálních band, jako je prapor “Tornado” ministerstva vnitra .
Již v srpnu 2014 americké vydání Foreign Policy bilo na poplach proti fašismu tím, že na budově státní správy v Mariupolu visely nacistické symboly Třetí říše a že dobrovolnický prapor “Azov” je “otevřenou neonacistickou formací”, na jehož praporu je “černé slunce “- nacistický okultní symbol. V září téhož roku mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International zveřejnila zprávu o tom, že dobrovolnický prapor “Ajdar” se v oblasti ATO zabývá únosy lidí, brutálním zacházením s vězni a zajatými civilisty, drancováním, krádežemi, zastrašováním, vydíráním a popravami. V takovém případě mohou být podle Amnesty International některé akce, spáchané vojáky tohoto praporu, v souladu s pravidly mezinárodního práva, kvalifikovány jako válečné zločiny.
Otevřeně o zločinech “hrdinů”
V prosinci roku 2014 mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch také vyjádřila znepokojení nad porušováním lidských práv na Donbasu ze strany Kyjevem kontrolovaných “dobrovolnických praporů.” “Jsme znepokojeni četnými případy porušování lidských práv ze strany dobrovolnických praporů a přivítáme, když budou dobrovolnické prapory integrovány do systému ministerstva obrany nebo ministerstva vnitra,” prohlásil tehdy na tiskové konferenci výkonný ředitel Human Rights Watch Kenneth Roth.Ve výsledku byly všechny “dobrovolnické prapory” (s výjimkou “Pravého sektoru”) zahrnuty do struktury OSU a ministerstva vnitra, tím se však jejich podstata a činy, které provádějí, nezměnily. Formálně neexistují, ale ve skutečnosti nadále existují pod krytím OSU a ministerstva vnitra.
Svědčí o tom oficiální dokumenty ukrajinských orgánů, zveřejněné skupinou hackerů “Kyberberkut” v červenci 2015, v nichž se hovoří o vraždách, znásilňování, mučení a únosech, praktikovaných ukrajinskými “dobrovolnickými prapory” v oblasti ATO. Zpráva vojenského prokurátora v jižním regionu Ukrajiny hovoří nejen o řádění takových pověstných jednotek jako “Ajdar” nebo “Tornado”, ale i desítek dalších “dobrovolnických praporů.” Podle dokumentů státního zastupitelství je na účtu “dobrovolníků” jen v Luganské oblasti a jen za červen 2015 více než 200 zločinů.
O čem to všechno vypovídá? Přece o tom, že tzv. dobrovolnické prapory, skládající se z uvědomělých nacistů, kriminálních živlů a dalších patriotů Ukrajiny, jsou dosti hrůznou sílou, kterou není současná ukrajinská vláda schopna kontrolovat. Například zpráva pozorovatelské mise OBSE z 5. července hovoří o tom, že jednotky nacionalistické skupiny “Pravý sektor” se nepodřizují velení Ozbrojených sil Ukrajiny. Ukrajinská armáda s tím nemůže nic udělat. “Dobrovolníci” jsou nejen mohutným destabilizujícím faktorem, ale i potenciální hrozbou pro existenci současného politického režimu na Ukrajině.
To chápou nejen v Kyjevě, ale také ve Washingtonu. Proto ne náhodou v červnu 2015 schválil americký Kongres změny, navržené republikánem Johnem Conyersem, které zakazují americkým vojenským instruktorům školit nejzjevnější ve svém nacismu prapor “Azov”…
Vážně znepokojené “náhle vzniklou” neonacistickou hrozbou na Ukrajině, jsou USA připraveny vynaložit veškeré úsilí k vyčištění řad ukrajinské armády a ministerstva vnitra. Tím se již zabývají zpravodajské jednotky USA, které se nacházejí na ukrajinském území, a dokonce i specialisté NATO. Nutnost rychlé neutralizace “extremistů” výslovně potvrdil náměstek generálního tajemníka NATO pro Jižní Kavkaz a Střední Asii James Appathurai. “Všechny členské státy aliance si přejí, aby byli extremisté z řad Ozbrojených sil Ukrajiny odstraněny tak rychle, jak je to možné”, řekl velmi otevřeně.
Radikálové jako hrozba režimu
Zvláště aktivně má Západ v úmyslu bojovat s “Pravým sektorem”, který demonstrativně zachovává své nezávislé postavení vůči ukrajinské moci a dovoluje si mít svůj vlastní, odlišný od oficiálního, názor na pro Ukrajinu důležité otázky. Američané berou hrozbu ze strany této organizace natolik vážně, že dokonce proti ní zahájili v západních a ukrajinských médiích informační válku, jejíž průběh koriguje ukrajinská pobočka nevládní organizace “Peacebuilding UK” v čele s americkou občankou Almut Rochovanski.
K úkolům Peacebuilding UK patří rychlá příprava k vytvoření negativní informační image ukrajinských nacionalistických skupin. Nyní Američané postupně vytvářejí negativní obraz “Pravého sektoru”, “Azova” a dalších neonacistických a ultranacionalistických skupin. Důkazem toho jsou jak publikace v médiích, tak i pravidelné skandály, spojené s trestnou činností “dobrovolnických praporů.”
Skutečnost, že bylo přijato rozhodnutí dát ukrajinské “dobrovolníky” do starého železa, svědčí cílevědomě Západem pěstovaný negativní postoj veřejnosti vůči nim. Například nedávno administrativa berlínské čtvrti Charlottenburg stáhla z programu berlínského filmového festivalu ukrajinský snímek “Ukrajinci” (na Ukrajině je film známý jako “Добровольці божої чоти”). Jak oznámilo vydání Neues Deutschland, jde o “kontroverzní film, který vypráví o bojích pravých ukrajinských skupin o město Doněck .” Důvodem pro toto rozhodnutí bylo vyšetřování německých antifašistických komunit, které poukazovaly na spojení hrdinů a autorů filmu s ukrajinskými neonacisty.
Kampaň proti nacionalistům
V současné době ukrajinská a západní média začala aktivní informační kampaň za diskreditaci ukrajinských nacionalistů, kteří byli ve skutečnosti hnacím motorem jak “Majdanu”, tak také tzv. antiteroristické operace na Donbasu. Nyní ukrajinské vlastence ostře kritizují za údajné spojení s Putinem a skrytou antiukrajinskou činnost, zaměřenou na diskreditaci politického režimu Porošenko – Jaceňuk a Ukrajiny jako celku. Ve skutečnosti jsme svědky toho, že “revoluce důstojnosti” požírá své hrdiny. Ve skutečnosti byla zahájena informační příprava pro likvidaci “dobrovolnických praporů” jako nekontrolované a protisystémové síly, kterou se nepodařilo zkrotit a integrovat do postmajdanového politického režimu. Nyní Kyjev a Washington berou nacionalisty a všemožné ukrajinské patrioty jako hlavní vnitřní hrozbu, kterou je třeba urychleně zlikvidovat.
Není však zcela jasné, jak se chystají Porošenko a Jaceňuk odstraňovat své ozbrojené odpůrce, po jejichž zádech se kdysi dostali k moci. Po křiknutí z Kyjeva se “dobrovolnické prapory” nerozběhnou. V loňském roce je Kyjev posílal do “mlýnku na maso” donbaských “kotlů”, kde velká část “dobrovolníků” zůstala navždy. Nyní tento trik neprojde. Všichni zmoudřeli. Na frontu se nikdo nedere. Je tedy obtížné pochopit, jak Kyjev a Washington budou tento problém řešit. Ale o skutečnosti, že se budou snažit ho vyřešit, není pochyb.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
