Václav Danda
Uprchlický oheň zažehli Američané: Sami však žádné běžence nepřijmou.
Útok na základy Evropy – v podobě “uprchlické ságy” – dostupuje zatím nikdy nevídaných rozměrů. O víkendu zasáhla jihoevropské břehy dosud největší “uprchlická” vlna v historii. Jen od pátku záchranné lodě vylovily podle Frontexu více než 5 000 “běženců”. Podle mnoha příznaků jde však pouze o začátek rozsáhlé “utečenecké operace”, která se na Evropu valí z afrických břehů.
Tři otázky, které nikdo nepoložil
Elity EU – kromě „politicky korektních“ výzev – nedělají jako obvykle vůbec nic. Evropská komise pouze opakovaně zadupala na členské státy, aby si do dvou let “rozebrali” 40.000 uprchlíků. Základní otázka, která není zodpovězena, protože ji z oficiálních míst “kupodivu” dosud nikdo nepoložil je, proč se na akci nepodílejí také Spojené státy? Nejenže nesou největší vinu na současném exodu davů ze zničených zemí, ale v oblasti Středozemního moře mají rovněž mnoho vojenských plavidel, jimiž by snadno mohly podstatnou část uprchlíků dopravit k sobě za oceán. O tom však představitelé Spojených států nechtějí ani slyšet.
Každému soudnému člověku je jasné, že jediným účinným řešením je v tuto chvíli uzavřít hranice a obnovit svrchovanost národních států
Druhou nepoloženou otázkou proto je, zda jedním z plánů “arabského jara”, zorganizovaného Washingtonem, nebyla právě současná situace, která může Evropu zcela destabilizovat. Třetí otázka, vyplývající z obou předchozích zní: Jde o spontánní exodus obyvatel z válkami a chudobou postižených oblastí, nebo jsme svědky řízené “utečenecké operace”, jež má za cíl změnit Evropu a její historické národy k nepoznání?
Živá voda pro „neziskovky“
Česká republika má tak podle Bruselu k již “přiděleným” 525 přijmout podle nového nařízení dalších 1328 uprchlíků. Těmito necelými dvěma tisíci však naše „solidarita“ určitě skončit nemá. Úřady tvrdí, že půjde o občany Sýrie a Eritree. Je v zásadě nepodstatné, kteří běženci k nám budou z Řecka a Itálie přesunuti, zcela určitě však nepůjde o (politiky TOP 09 protěžované) „syrské křesťany“. Brusel slibuje, že na každého azylanta pošle 6000 eur. To zas bude humanitárních neziskovek, jež si na tom namastí kapsu!
„Vzpoura davů“ proti invazi zombie
První místopředseda unijní “vlády” Holanďan Frans Timmermans vyzval minulý týden jednotlivé země EU k solidaritě: „Evropa musí být ochranou pro každého uprchlíka.“ I přes rozhodný postoj eurounijní věrchušky je však v bruselských palácích cítit nervozita. „Vzpoura davů“ proti uprchlickým kvótám, jež se jako požár šíří napříč Evropou, donutila ke změně kursu i jinak vždy spolehlivé bruselské loutky, jakými jsou premiér Sobotka či francouzský předseda vlády Valls. Není se co divit, neboť zprávy přicházející z jihu Itálie jsou opravdu hrůzostrašné a připomínají výjevy z béčkových hororů o invazi zombií.
Jižní Itálie zažívá hororové scény
Uprchlíci již v jižní Itálii obsazují i obydlené domy. Zločinnost „azylantů“ zde dosahuje hrozivých čísel. Ozbrojené tlupy černých „uprchlíků“ se vloupávají do domů, obsazují je a terorizují místní obyvatele. Nejhorší situace panuje podle očitých svědků v malých pobřežních městečkách, kde často není ani policejní stanice.
Podle místních jsou obsazovány jak komunální budovy, postavené pro nemajetné Italy, tak i soukromé nemovitosti. V italské televizi běží rozhovory reportérů s očitými svědky, zoufale přihlížejícími tomu, jak se v jejich domech zabarikádovávají tlupy černých Afričanů. Místní policie situaci přestává zvládat. Azylanti se při zásahu uchylují k srdceryvným scénám, vyhrožují svržením svých dětí z oken domu či sebevražedným skokem ze střechy. A protože si italská vláda žádný takový spektakulární skandál nepřeje, nařídila policejním složkám, aby postupovaly s maximální možnou ohleduplností. Což ovšem pro pravé vlastníky znamená, že právě bez náhrady přišli o střechu nad hlavou.
Invazní jednotky jsou připraveny k vylodění. Žádné ženy a děti jen bojeschopní muži
Kdo uvedl davy “uprchlíků” do pohybu?
Situace se začíná prudce zhoršovat i ve velkých městech jako je Řím či Neapol. I zde dramaticky stoupá kriminalita. Římští obyvatelé zazdívají sklepní okna, opevňují domy a ploty obalují ostnatým drátem. Podle publicisty Maria Frantiniho se bude situace nadále zhoršovat. „Tyto hordy bez osobních dokladů, bez závazků, nemajících co ztratit, si vezmou, co chtějí, a nikdo už je nezastaví,“ píše ve své reportáži z jihu Itálie.
Zásadní otázkou samozřejmě je, kdo dal tyto destruktivní síly do pohybu. A za jakým účelem? Je snad dnešní „uprchlická krize“ katalyzátorem „globálních strukturálních změn“, z nichž má prostřednictvím uměle vyvolaného chaosu dál postoupit konstrukce Nového světového řádu? Pokud ano, tato „malá ochutnávka“ nám jej představuje poměrně názorně.
Do lóží migrační vlna nedošplíchne
Zajímavé je v této souvislosti sledovat chování bruselských elit a jejich (našich)domácích kolaborantů. I mezi „bruseláky“ se již šíří fámy o tom, že ti v „horních lóžích“, kam středozemní voda nedošplíchne a běženec nedoběhne je obětovali. Samozřejmě, že existuje řešení i pro případ, že se „vzpoura davů“ neuklidní. Jedna jejich soudružka nám to v nedělním kabaretu u Moravců řekla zcela otevřeně. Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová na otázku, co se bude dít, když kvóty pro uprchlíky nebudou přijaty, nepokrytě sdělila, že je nahradí „neformální neveřejná dohoda.“ Kvóty nekvóty, na výsledném zaplavení Evropy imigranty z cizích kultur domácí odpor v jednotlivých státech unie nic nezmění.
Ostatně Brusel má na takový postup osvědčený mustr. Vzpomeňme: Když se nepodařilo prosadit Evropsku ústavu, proti níž se v referendech postavili Francouzi i Holanďané (letos v červnu od této tragické události uběhne již pět let), přišla lest s Lisabonskou smlouvou, na jejíž přijetí již referenda, s výjimkou Irska, nebyla zapotřebí. A když Irové napoprvé hlasovali „špatně“, nechali je soudruzi udělat reparát. A právě přijetí Lisabonské smlouvy a s ním související Schengenský prostor vytvořily rámec, jenž brány do Evropy pro statisíce imigrantů otevřel.
S blížícími se dalekosáhlými „globálními změnami“ jsou ale europeisté přece jen poněkud nervózní. Výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský a jeho zástupce Jakub Janda minulý týden v Respektu pobrekávali, že se kvůli uprchlické krizi celý koráb Evropské unie začíná povážlivě naklánět. Uvědomují si, že i již tak mizivá sympatie „euroobčanů“ k jejich umělé vlasti může zmizet jak pára nad hrncem. „Patrně jediným způsobem, jak následnému přesunu uprchlíků zabránit, by bylo obnovení kontrol na hranicích a tedy de facto zrušení Schengenu,“ hořekují pánové a současně prorokují: „Jen v Libyi se chystá na moře asi milion lidí.“
Situace se začíná vymykat z rukou
Ze závěru článku vysvítá, z čeho mají čeští Bruselané největší obavy. „V okamžiku, kdy Marine Le Pen volí čtvrtina Francouzů, s myšlenkami Pegidy sympatizuje třetina Němců (odkud to pánové vědí, to jsme si v našich médiích nepřečetli) a Nigela Farage zastavil od křesel v britském parlamentu jen volební systém, znamenají kvóty na přistěhovalce přilévání oleje do žhnoucího ohně obav, které značná část evropské veřejnosti cítí. Lepší podhoubí pro nárůst pravicového populismu a extremismu si zřejmě nelze představit“.
Uvědomují si, a jistě nejen oni, že eurobabylónský projekt je těmito událostmi ve spontánním ohrožení. Předsedkyně Národní fronty Marine Le Penová ve své poslední tiskové zprávě z minulého týdne označila za hlavního viníka této katastrofální situace Nicolase Sarkozyho, jehož vojenské manévry, provedené na popud USA, uvrhly Libyi do chaosu. „Připomínáme odpovědnost Nicolase Sarkozyho za současné imigrační drama, způsobené vojenskou intervencí v Libyi v roce 2011. Mají z ní prospěch jen džihádisté a pašeráci, profitující ze vzniklého chaosu a z organizování imigrace do Francie.“ Vůdkyně francouzské pravice rezolutně odmítá nejen jakékoliv představy o migračních kvótách, ale požaduje po aktuálních francouzských vládcích, aby začali urychleně a radikálně současnou situaci řešit. Navrhuje okamžité obnovení národních hranic a vracení lodí s imigranty do jejich mateřských přístavů.
Ti co se vyloďují u jihoitalských břehů nepřipomínají syrské válečné uprchlíky
Čeká nás mimořádně horký červen
Ustrašené tváře evropských politiků, včetně těch našich, hovoří o jediném: Zase nebyli včas informováni. Ministr vnitra Milan Chovanec dokonce prohlásil, že by se ve věci přijímání uprchlíků nebránil referendu. Celá politická reprezentace vidí, že se “něco děje” a že jim dynamika tohoto procesu může snadno zlomit politický vaz. Červnový bruselský summit, jenž by měl být pro nalezení „konečného řešení“ rozhodující, proto bude jistě bouřlivý.
Jistě se však „řešení“ na úkor občanů najde. Kvóty půjdou nejspíš k ledu a nahradí je ona „neformální dohoda“, po níž budou uprchlíci do Evropy bez větších překážek proudit dál. K jejich přerozdělení nakonec také dojde, jen o tom už nebudou občané jednotlivých států dopředu vědět. Uvědomí si to až ve chvíli, kdy i jejich dům bude obsazen novými nezvanými „nájemníky“.
Každému soudnému člověku je jasné, že jediným účinným řešením je v tuto chvíli uzavřít hranice a obnovit svrchovanost národních států, v nichž se budou „domácí“ v součinnosti s policií a armádou imigrační invazi aktivně bránit. Brusel jistě učiní vše pro to, aby tomuto jedinému možnému řešení zabránil. Necháme si to líbit?
