– dav –
17.5.2015 Altpress a The Guradian
Rovnost mezi pohlavími existovala po většinu lidské evoluce
Nová studie ukazuje, že moderní lovecko-sběračské kmeny existovaly na rovnostářské bázi, což naznačuje, že nerovnost byla anomálie, která přišla až s nástupem a rozmachem zemědělství.
Naši prehistoričtí předkové jsou často vykreslováni jako divoši třímající v rukou kopí, nicméně raná lidská společenství byla pravděpodobně založena na osvícených egalitářských principech, jak tvrdí vědci v aktuální studii.
Závěry shrnuté v této studii ukazují, že v současných lovecko-sběračských kmenech mají jak muži, tak ženy stejné slovo při rozhodování o tom, kde jejich společenství bude existovat a s kým bude v kontaktu. Poznatky uvedené ve studii zpochybňují domněnku, že rovnost pohlaví je nedávným vynálezem, a ukazují, že jde o normu v mezilidských vztazích, která existovala po většinu naší evoluční historie.
Antropolog Mark Dyble, který vedl tým vědců při zpracování diskutované studie, říká: „Stále přetrvává představa, že lovecko-sběračským komunitám dominují „macho-muži“. My ale tvrdíme, že nerovnost nastala až s příchodem zemědělství, kdy lidé, především muži, začali hromadit nerostné bohatství.“
Dyble dále tvrdí, že aktuální poznatky poukazují na skutečnost, že rovnost mezi pohlavími mohla představovat jakousi výhodu k přežití daného společenství a hrála důležitou roli při formování lidské společnosti a evoluce obecně.
Výzkumníci shromáždili genealogická data ze dvou lovecko-sběračských komunit (jedna se nachází v Kongu a druhá na Filipínách), včetně informací o příbuzenských vztazích, místních obyčejích; dále pak shromáždili údaje na základě stovek rozhovorů se členy společenství apod. V obou případech zjistili, že tamní lidé žijí ve skupinách po dvaceti osobách, tyto skupiny se stěhovaly asi každých 10 dní, živily se rybolovem, sběrem ovoce, zeleniny a medu. Na Filipínách se na všech těchto činnostech podíleli muži i ženy stejnou měrou. V obou komunitách žili muži a ženy v monogamních párech, a díky tomu se muži více starali o své potomky.
Vědci zkonstruovali počítačový model pro simulaci života v těchto táborech a prokázali, že rovnost pohlaví ve skupině pomáhala lidem k vytváření pevných sociálních sítí a zároveň prosperity těchto táborů, udržování rodin, ale i při vzniku spolupráce mezi jedinci, s nimiž nebyli v příbuzenském vztahu. To vše je zvýhodnilo nejen v boji s přirozenými nepřáteli, ale i při navazování kontaktů s dalšími lidmi, se kterými mohli navzájem sdílet své zkušenosti a různé inovace.
Pokud ale vše řídili příslušníci jen jednoho pohlaví, což vidíme v případě společností, jimž vládnou výlučně muži, vznikala společenství několika silných jedinců, a potažmo nerovnoprávná společenství, kde především ženy a děti žily na okraji. Tento trend nastal, jak už bylo výše uvedeno, s příchodem zemědělství a kumulací hmotných statků zejména ze strany mužů, kteří měli víc manželek, a tím pádem i dětí. „Když o společných záležitostech rozhodovali muži i ženy s tím, že jejich slovo mělo stejnou váhu, nevznikaly silné vazby čtyř nebo pěti mužských jedinců, kteří žili odděleně a kteří si později uzurpovali právo na rozhodování,“ doplňuje Dyble.
 |
| Teprve se vznikem zemědělství v 10. nebo v 9. tisíciletí př. n. l se rovnost mezi pohlavími začala drolit |
