30. 4. 2015 Sputník
Přes 30% státních dluhopisů zemí eurozóny mají zápornou úrokovou sazbu. Činí to asi 2 triliony eur v cenných papírech. Vytváří to dodatečné zatížení pro makroekonomickou situaci a rizika pro finanční stabilitu eurozóny. Píše o tom náměstek šéfredaktora jednoho z předních ekonomických vydání Jeremy Warner ve svém článku pro The Telegraph.
Přitom dokonce ve Španělsku, které se ještě před několika lety zdálo být naprosto nesolventním, činí tento ukazatel pouhých 17%, podotýká autor.
Podle jeho názoru podobný jev v takovém měřítku ještě nikdy nebyl, ale s ohledem na vyvrcholení krize eurozóny je pole pro manévry stále užší, a možnost defaultu se stává reálnou.
Warner soudí, že ve světové ekonomice je vidět dostatečné množství znepokojivých znaků. Píše, že za růstu poptávky v celé světové ekonomice se stává tato poptávka stále více závislou na zvýšení úrovně státního dluhu. Podle jeho slov, v podmínkách finanční krize by měla tato úvěrová bublina prasknout, ale, jak tvrdí, je málo příznaků toho, že se bude situace vyvíjet právě takto. Přesto, že se růst státního dluhu pomalu zastavuje, „pouze v G7 se zvýšil objem státního dluhu skoro o 40 procentních bodů, kdežto v globálním měřítku se zvýšil dluh¨soukromého nefinančního sektoru o 30%”, píše analytik a dodává, že centrální banky začínají jedna po druhé tisknout peníze, aby zabránily záporným tendencím.
V závěru poukazuje Warner na to, že podobné tendence mohou způsobit snížení celkové finanční stability.
