28. 4. 2015 zdroj
S velkým patosem si špičky EU a ukrajinská vláda při vrcholné schůzce v Kyjevě klepaly po ramenou. Asociace se má pohnout kupředu. Začalo partnerství s NATO. Společným cílem jsou volná víza. Pokrok zaplatí evropští daňoví poplatníci dalšími 1,8 miliardami. Kontrola použití peněz se nekoná. Tak vypadá politika, která se sama dovede ad absurdum.
V Kyjevě se v pondělí konala první vrcholná schůzka mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Schůzka je první v rámci kontroverzní asociační dohody. Vyloučení Ruska z této dohody spustilo současnou krizi na Ukrajině.
Společné prohlášení EU a Ukrajiny se dá číst jako vzdorné „ Jen tak dál“. Skutečné problémy zůstávají zcela stranou. Na dokumentu se dá dobře rozpoznat, že si technokrati vysvětlují svět, jak se jim zlíbí. Účastníci vrcholné schůzky Donald Tusk, Jean-Claude Juncker a Petro Porošenko se sami vychvalují do nebes. Dosavadní vývoj na Ukrajině je oslavován jako historický úspěch. První kroky k těsnému partnerství byly úspěšně absolvovány, nyní se prostě musí jít dál.
Připomínky ministra zahraničí Frank-Walter Steinmeiera, aby se do realizace asociační dohody zapojilo i Rusko, byly ignorovány. Rusko se v dokumentu uvádí jen dvakrát: Za prvé se tvrdí, že Rusové jsou jediní, kteří porušili právo/Krym/ , že chtějí dále destabilizovat Ukrajinu a samozřejmě , že pouze Rusové porušují příměří.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí důrazně řekl, že Rusové chtějí jednotu Ukrajiny a žádají, aby ruská národnostní skupina obdržela práva menšiny, která odpovídají mezinárodním standardům. Ale EU a Ukrajina prostě prohlašují opak a tvrdí, že Rusko je trvalý agresor, kterého je třeba zastavit a jehož porušení mezinárodního práva nikdy neuznají. O ochraně menšin se mluví jen tehdy, když jsou Rusové obviňováni, že špatně jednají s krymskými Tatary.
Bohužel se groteskní akce nedá odbýt jen tím, že politikové vedou řeči, které nemají ani cenu papíru, na kterém jsou napsány. Evropská komise zdůrazňuje na své vlastní webové stránce, že Ukrajina dostane v krátké době od daňových poplatníků více peněz, než jakákoliv jiná země. Porošenko také zdůraznil, že je velkolepé, že Ukrajina dostane dalších 1,8 miliard EUR – pátý úvěrový balík. Řecko, ačkoliv je členem, dostalo teprve dva tzv. makroekonomické pomocné programy./MFA/
Je zcela nejasné, proč evropské peníze daňových poplatníků tečou na Ukrajinu bez jakékoliv kontroly. Samotné úřady Evropské unie připouštějí, že nevědí, co se s penězi stane. V každém případě je známo, že stovky miliónů EUR budou použity na postavení hraniční zdi proti Rusku. Celkem EU napumpuje 11 miliard EUR z peněz daňových poplatníků do země, která kromě hezkých prohlášení o záměrech potírat korupci nic nezměnila a na mezinárodním indexu Transparency International stojí daleko vzadu. Zda jmenování americké občanky do funkce ministryně financí nové vlády v Kyjevě proběhlo také pod hlavičkou „ potírání korupce“, je již nezjistitelné.
EU postupem svých nikým nevolených byrokratů dokazuje, že se z chyb svých krátkých dějin nepoučila. Obrovské sumy šly Palestincům, do Egypta, do Gruzie a mnoha dalších zemí, aniž by se situace v těchto zemích zlepšila. O Řecku, Bulharsku a Rumunsku se na tomto místě ani nemluví, zde se členstvím vytvořila fikce, že monstrózní kredity by evropským daňovým poplatníkům mohly být někdy splaceny.
Evropská unie zabředla do rozdělování peněz daňových poplatníků bez zábran tím, že vyváží jedinou ideologii – totiž tu, že z daní se dá koupit vše, mír, blahobyt, hodnoty.
Cenu za nekontrolovatelné odcizení účelu platí v současnosti uprchlíci ve Středozemním moři. Zachránit konkrétní lidi, kteří kvůli globální hospodářské a hegemoniální válce za podpory EU museli opustit svou vlast, si EU již nemůže dovolit. Srovnání je hrozné. EU rozhodla, že své prostředky pro tragédii v „ masovém hrobě Středozemního moře“, jak to nazývá Gregor Gysi, ztrojnásobí. Ze tří miliónů EUR na asi 9 miliónů měsíčně. Více bohužel nemá, část těchto peněz se nadto má použít na vojenský boj proti převaděčům, myšlenka, kterou naprosto právem odmítají OSN a organizace lidských práv jako nesmyslnou.
Ještě politici EU a volení představitelé členských států následky nepociťují, protože si elegantně přehazují zodpovědnost. Státy říkají, že viníkem je EU, EU řekla, že státy dělají málo. Na kontinentě „ hodnot“ se prosadil cynický jazykový obrat, který zní, že se jednotlivcům nemůže pomoci, protože ostatní by se také osmělili utíkat. Tak daleko došel mírový projekt. Zatímco do jednoho údajně suverénního státu se pumpují miliardy, přehlíží údajně kultivovaná instituce, jak se lidé ve Středozemním moři topí.
Hra se opakuje: Miliardy zmizí, v nejlepším případě se zajistí pracovní místa ve stavebním a zbrojním průmyslu. Když opravdu dojde k volnosti víz, zažijeme stejné migrační proudy jako z Bulharska a Rumunska, které se pro státy EU staly neřešitelným problémem. Zároveň „ zachráněné země“ vykrvácí. Juncker to již naznačil, když v Kyjevě řekl, že Ukrajina musí provádět reformy, i když budou „ velmi bolestivé“.
V ekonomice platí pravidlo, že chyba se udělat může, ale stejná chyba jen jednou. Zdá se, že v EU platí opak tohoto principu: Čím častěji se chyba opakuje, tím stabilnější je ideologie.
Pro Novou republiku přeložila Mgr. Zdeňka Holešová
Deutsche WirtschaftsnachrichtenRussland wird ignoriert Unbeirrbar auf dem falschen Weg: EU pumpt weitere Milliarden in die Ukraine
