Zmařit Minsk, zničit Ukrajinu a zostřit nepřátelství s Ruskem?

Andrej Hunko
5. 3. 2015     zdroj
Rok po Majdanu: Jen neutrální Ukrajina poskytne lidem budoucnost. Na závěr svého textu „ Putin reaguje“ napsal již před půl rokem renomovaný americký politolog a snad nejdůležitější hlas v USA proti dalšímu vyzbrojování Ukrajiny, John Mearsheimer: „ USA a jejich evropští spojenci stojí v otázce Ukrajiny před rozhodnutím. 

Mohou pokračovat v aktuální politice a zostřovat tak nepřátelství s Ruskem a zničit Ukrajinu – scénář, ze kterého by všichni zúčastnění vyšli jako poražení. Nebo mohou obrátit chod věcí a usilovat o prosperující, ale neutrální Ukrajinu , která nepředstavuje ohrožení pro Rusko a dovolí Západu obnovit vztahy s Ruskem. S takovým začátkem by všechny strany zvítězily.“

Minské dohody můžeme v současnosti považovat za nejdůležitější pokus o zabránění zostření situace. Nejvýznamnějším krokem k dalšímu zostření by byly dodávky zbraní Kyjevu, o kterých se diskutuje ve vládních kruzích USA. Podle ankety Emnid 81 % lidí v Německu odmítá dodávky zbraní Kyjevu. To je vnitropolitické pozadí iniciativy Merkelové v Minsku .Iniciativa Merkelové a Hollanda se o kousek dál odpoutává od eskalačního kurzu USA a jejich nejužších evropských spojenců.

Příměří a šíření válečnického jednání?

Zároveň však jsou snahy o deeskalaci jen zpola upřímné. Podobně jako u Minských dohod v září minulého roku, i tentokrát jen několik málo dní po podepsání vyhlásila EU Rusku další sankce. Současně běží na Ukrajině snahy zmařit Minsk na plné obrátky. Porošenko je vystaven masívnímu tlaku Pravého sektoru a jiných nacionalistických skupin, televize, které kontrolují oligarchové, odmítají vysílat jeho projev k Minským dohodám, ministerský předseda Jaceňuk, který zastává linii amerických jestřábů, nechce o Minských dohodách nic slyšet. Nový ukrajinský velvyslanec v Německu mluví o cáru papíru.

V tuto chvíli zůstává zcela otevřené, zda Minské dohody nakonec připraví cestu k příměří nebo zda stojíme před novým šířením válečnického jednání. Přesně rok po protiústavním převratu v Kyjevě by se mělo i lidem, kteří sympatizovali s protesty na Majdanu, položit několik otázek:

Přispěl vývoj po Majdanu skutečně k demokratizaci Ukrajiny?

Zmenšila se moc oligarchů?

Je nějaký výhled na zlepšení sociální situace lidí?

Věčné poukazování na Putina nemůže být stálou výmluvou.