15. 3. 2015 zdroj
Tajný dokument k obchodní smlouvě TTIP vyvolává hněv: Včasný výstražný systém pro zákony a standardy má umožnit vyjadřovat pochybnosti. Američané chtěli ještě víc.Chlorovaná kuřata a zvláštní rozhodčí soudy pro koncerny – na to se dosud soustředí kritika plánované smlouvy o volném obchodu mezi EU a USA (krátce TTIP). Ale brzy se asi dostane do popředí docela jiné téma: Regulatorní spolupráce. Zní to nejasně, ale skrývá to v sobě velký potenciál sporů.
Evropané a Američané chtějí TTIPem učinit nový objev. Nejenže chtějí odstranit překážky v obchodu, totiž: Sjednotit standardy nebo akceptovat standardy partnerem jako rovnocenné. Chtějí zabránit, aby vůbec vznikla pravidla a standardy, které omezují obchod. Nemají se už schvalovat žádné zákony, žádný standard životního prostředí, žádná opatření na ochranu spotřebitele, aniž by se partner na ně předem nepodíval. Američané mají získat právo mluvit do zákonodárství EU, států a spolkových zemí.
Evropská komise pracuje momentálně naplno na nabídce vyjednávání s Američany, kterou chce ještě do léta zveřejnit.Návrh má Frankfurter Allgemeine Zeitung k dispozici. Na deseti stránkách líčí komise, jak zabrání překážkám v obchodu. Středem pozornosti má být včasný výstražný systém pro zákony a standardy. Minimálně jednou v roce mají obě strany zveřejňovat seznam plánovaných záměrů, zní v článku 5 dokumentu – a sice v centrální a decentralizované rovině – tedy také v rovině spolkových zemí.
Mají přitom uvádět i formu a cíle záměrů a také časový plán a údaje o následcích opatření pro transatlantický obchod a investice. Každému, kterého se to týká, má být dána dostatečná příležitost, aby se k návrhu vyjádřil.
Kritika NGO
Na základě seznamu mají obchodní partneři podle svého názoru identifikovat pochybné záměry v zákonodárství nebo plánované standardy a u nového centrálního počátečního místa požadovat od protistrany konzultaci. V podstatě to může být umožněno i u existujících zákonů a standardů. Kdo se konzultací zúčastní, závisí na druhu návrhu. Může to být Komise, členský stát, ale také regulační úřad. Na dotázání by musel obchodní partner dát k dispozici další informace, včetně vědeckých důkazů a dat.Cílem spolupráce má být, pokud je to možné, sjednocení standardu a regulí v bilaterální a multilaterální rovině. Jako nejvyšší instanci chce EU zřídit „Regulatory Cooperation Body“ (Grémium pro regulatorní spolupráci).
Mezi nevládními organizacemi jako Evropským svazem spotřebitelů Beuc, naráží Komise na prudkou kritiku. Nový postup by zbrzdil nové zákony a standardy. „Když EU, členské státy a dokonce spolkové země předem předloží každý návrh a pak si s velkými byrokratickými náklady musí opatřit mínění druhé strany, ztěžuje enormně zákonodárství“, říká Johannes Kleis z Beuc. Vzhledem k nákladům s tím spojeným vyvstává otázka, zda to ve srovnání se současným stavem, ve kterém se evropské podniky musí přizpůsobit americkým předlohám jen v jednotlivých případech, vůbec přinese nějakou výhodu, která stojí za zmínku.
Zásadnější je kritika evropské iniciativy „STOP TTIP“, která nasbírala více než milión podpisů proti transatlantické smlouvě o volném obchodu. Michael Efler, mluvčí spolkového předsednictva spolku „Více demokracie“ a představitel občanské iniciativy, varuje před tím, že se tak zabetonuje určitá úroveň liberalizace. Regulatorní spolupráce zajistí zájmovým skupinám obou stran včasný vliv na zákonodárství, aniž by se ho mohly včas zúčastnit národní parlamenty. V Komisi zaznívá, že regulatorní spolupráce není myšlena jako předstupeň nebo další stupeň zákonodárství. Má provázet normální proces.
Stejně tak málo může obchodní partner na této cestě zabránit novým zákonům a standardům, jak zní dál. Také vyjednávací text pro to neposkytuje žádný základ. Když se partner na konci konzultací rozhodne, že nebude brát ohled na pochybnosti druhého a zákon nebo standard přesto schválí, bude to podle návrhu Komise textu o vyjednávání moci udělat bez omezení. V tomto bodě chtěli ovšem Američané více, přiznává Komise. Sice nepožadovali právo veta, podniky by ale měly dostat více právní volnosti, když vidí, že jejich pochybnosti nejsou dostatečně brány na zřetel.
Jak se nová pravidla a standardy, pokud to bude nutné, zapracují do samotné smlouvy o volném obchodě s Amerikou nebo do dodatků, je ještě nejasné. EU má sice zkušenost s probíhajícím přizpůsobováním bilaterálních smluv obchodu se Švýcarskem. To se ale dá jen v omezené míře přenést do smlouvy TTIP, zní v Evropské komisi. Rozhodující otázkou je, zda a kde se požadované standardy do smlouvy začlení, říká Holger Hestermeyer, profesor mezinárodní arbitráže na King College v Londýně.
Pro Novou republiku přeložila Mgr. Zděňka Holešová
Frankfurter Allgemeine Zeitung: Wirtschaft, TTIP Amerika soll bei unseren Gesetzen mitreden
