Václav Umlauf
8.3.2015 E-republika
Všichni chtějí vyhodit TV-bednu oknem, protože ji nenávidí. Proto dávám soudruhu Dvořákovi a jeho klice revoluční nápad: Co tak mluvit pravdu?
Na telku se nedívám, ke své práci potřebuji duševní zdraví a jistou míru klidu. Ale ledva vyjdu za dveře, hrnou se mne stížnosti dvou druhů. Společné mají to, že chtějí tu vaši TV-bednu vyhodit oknem. Jedni proto, že lhaní v ČT se dostalo na úroveň kabaretu. Druzí proto, že ničemu nerozumí, jsou z toho všeho úplně vyplašení, a tu negativní bednu pozitivně nenávidí. Proto dávám soudruhu Dvořákovi a jeho klice revoluční nápad: Co tak začít mluvit pravdu?
Já vím, že to nejde hned. Česká televize lže už od svého založení, má to vepsáno v mediálních genech. Lezla a leze do zadku všem mocným, kteří od založení této kdysi komunistické, dnes korporátní hlásné trouby dohlížejí na její provoz. Takže není zvyklá říkat pravdu a ani neví, kde by ta „pravda“ měla být. Ve které zájmové skupině, na straně, kterých zájmů? Nebo někde uprostřed? Navíc zcela souhlasím s tím, že i kdyby se tato „pravda“ našla, nelze ji lidu servírovat jen tak. To by se lidi vyplašili na ultimo, protože by viděli úplně jiný svět, než na jaký jsou zvyklí v korporátním opiu lidu. Uznávám, že by to bylo značné riziko spojené s odvážným, a nad podiv neobyčejným krokem do neznáma. Ale podívejme se na důvody, které pro tuto odvážnou variantu mluví samy za sebe.
Za prvé, nastal zásadní problém s tím, jak vlastně lhát, tedy komu do kapsy. Naši kolegové, kteří veletoče TV sledují on-line, přes zřejmý a nutný odpor k tomuto mediálnímu slizu, začínají už tak trochu litovat zdejší bezradné cenzory. Kapes na lhaní je dnes příliš mnoho, viz domácí scéna. Vyedituji Milouše Zemana kvůli našemu hochu Bakalovi, s nimž pochopitelně mluvíme, protože je vážený občan USA. Jenže pak se naštve nejspíš proruský oligarcha Babiš, Zemanův pseudo-kámoš, který tohoto agenta StB pustil do politiky, nejspíš po předchozím ujednání. Onen B. sice M. nemusí, ale zase mu vadí, když z něj dělají hlupáka, navíc kvůli jinému Béčku. Takže editování prezidenta se ukázalo jako kontraproduktivní a dříve vzorný US-hošan Dvořák je nejspíš odepsán.
A pojďme k zahraniční politice, kde se lhaní v posledních časech lidstva (latinsky: novissimum) stalo naprosto strašidelnou záležitostí. Vezměme tu šílenou Ukrajinu, kde stačilo sledovat linii vzorného proamerického hocha Zaorálka. Jenže ten v poslední době zatáhl za ruční brzdu, protože EU je rozpolceno a americká politika ničí EU. Jistě, Zaorálek může žvanit jak chce, protože tuto českou zahraniční hvězdu nikdo nebere vážně. Jenže ČT není geniální Zaorálek a nelze ji obracet na obrtlíku! To je, prosím, lhoucí tanker, který má zásadní setrvačnost! Jeho plavba stojí miliardy a na palubě tohoto mediálního titaniku tančí příliš mnoho nemyslících lidí. Národ nelze najednou překlopit do sraček, pardon, do reality. Lze pouze ubrat plyn, navést jej do menšího puchu a postupně přejít… no a kam vlastně?
Takže zpět k tomu revolučnímu návrhu pro korporátního soudruha Dvořáka. Chápu a vím, že doba je zlá, a ty časy, kdy se lhalo na novácký způsob, jsou už dávno pryč. Tehdy stačilo být proamerický a proklausovský a vysílat totální americké sračky. Jenže dnes nejen, že nestačí být proamerický, ale je třeba být i proevropský, a tak trochu i proruský, i když tato revoluční teze se zatím nesmí říkat nahlas. Nyní je jasné, v jakém gruchtu se ČT ocitla. Americká politika je naprosto nečitelná, protože ji ovládají protikladné zájmové skupiny dosti šílených korporátních skupin. Pro koho v USA lhát a jak? Toť otázka vskutku hamletovská. A teď EU. Ale jaká EU? Čí EU? EU Německa, Francie, Španělska, nebo Bruselu, EU banskterů a korporátních zlodějů, nebo EU občanských aktivistů? No, a teď to Rusko. A jaké Rusko? Putinovo, prozápadních liberálů, nadnárodních ruských komunistů, nebo ruských národovců? To je tak děsný gordický uzel, že v něm už poctivě a profesionálně ani lhát nelze.
A jsme u jádra pudla, tedy u mého revolučního návrhu. Dnes je situace na lhací frontě tak složitá, že je z taktického hlediska úplně nejlépe říkat pravdu. No, já vím, tedy skoro-pravdu. Jaké jsou výhody tohoto revolučního postupu, který by ČT zkusila asi poprvé ve své existenci? Vyjmenujme je v bodech:
Koncesionáři by dostali to, na co mají ze zákona nárok, totiž pravdivé a vyvážené zpravodajství.
Právě tím by soudruh Dvořák mohl argumentovat, až ho budou chtít vyhodit, že špatně zalhal to či ono. Nezalhal, prostě řekl pravdu. Já vím, ono to zní v ČT bizarně. Ale pravda je někdy dobrá věc sama o sobě.
Když ČT přestane okatě lhát, nezávislá média ji začnou brát aspoň trochu vážně. ČT dostane naši podporu, když po ní někdo půjde z mocenských důvodů. Teď je nám osud soudruha Dvořáka a jeho kliky naprosto a úplně ukradený. Prostě, jednoho poskoka vymění za druhého.
Postupně by mohl dostat místo lhací námezdné tlupy do ČT i pár slušných lidí, kteří by mu to nezapomněli, protože jsou slušní a protože něco umí.
A my také nezapomínáme, ba právě naopak. Viz naši analýzu: Lže nám česká televize?
Související články:
Jourová do Bruselu a neotesaná úlisnost ČT
Už zase Zpívá celá mediální rodina
Veřejná trapnost českých pseudo-novinářů
Česká TV otočila info o Sýrii po Nečasově návštěvě Moskvy
Pokleslá kultura, kýč a diskriminace v České televizi
Slušní voliči v rozpacích
Bursík a krize neziskovek
K novému roku 2014
Zdravotnická tripartita se nesešla, smlouvy se ZP neuzavřeny, hrozí rušení nemocnic
Demokracie v České republice je jen iluze: Postavme se aroganci moci
