Josef Myslín
19.3.2015 blog autora
Vysoce nevážená paní Němcová,
dlouho jsem váhal, neboť času rozhodně nemám nazbyt, notabene pak k tomu, abych se věnoval někomu, jehož politická kariéra je fakticky u konce a kdo jen zoufale kope kolem sebe v zoufalé snaze vrátit se na výsluní. Nicméně vaše poslední výroky týkající se prezidenta republiky a jeho plánované cesty do Moskvy jaksi způsobilo, že pohár mé trpělivosti přetekl. A já si našel čas potřebný k napsání tohoto otevřeného dopisu.
Pokud se vám bude zdát, že tón dopisu jen neobvykle přísný a kritický, nebudete se mýlit. Pokud se ovšem budete domnívat, že autorem je příslušník levice, pak se mýlit budete. Jsem vaším bývalým spolustraníkem. A slovo bývalým říkám společně se slovem bohudík. Odešel jsem, protože jsou mi odporné praktiky, které vy konkrétně jste přijala za své. A tou základní praktikou je skrývat vlastní programovou a personální prázdnotu za snahu bojovat již vybojované bitvy, to vše bez ohledu na to, jak směšně působí takové konání.
Vy osobně se ve vrcholné politice pohybujete bezmála dvě dekády. Jaký je váš přínos, kromě planého tlachání a primitivního antikomunismu, pro občany tohoto státu? Založila jste svou kariéru na tom, že neustále strašíte komunisty. A přitom vaše vlastní politika je jednou z příčin, proč stále více občanů této země nepovažuje současné společenské zřízení za férové. A dokonce je stále více těch, kteří současný režim považují vysloveně za zločinný. A nejsou to jen, jak vy říkáte, jen hlupáci a prominenti minulého režimu. Jsou to slušní, poctiví a pracovití občané, kteří pouze vystřízlivěli z iluze o demokracii a kterým se například nelíbí, že jeden rektální alpinismus nahradil rektální alpinismus jiný, že nám místo Moskvy vládne Brusel, že zase nejsme svými vlastními pány, že v Čechách opět Čech nevládne. Dalším se nelíbí, že občan je, stejně jako v režimu minulém, vydán na milost a nemilost rozhodování nevolených a neodvolatelných papalášů – soudců, úředníků, bankovní rady ČNB a mnoha dalších.
A co s těmito problémy občanů děláte vy? Kdybych řekl nic, lhal bych. Vy jste totiž svou politikou v době, kdy jste byla členkou vládní strany, lidem spíše škodila. Jste obyčejný pokrytec. Vaše komediální výstupy o tom, jak támhle a támhle ve světě údajně někdo nedodržuje lidská práva, se už staly určitým folklorem. Že v tu samou dobu se desítky lidí marně snaží dovolat spravedlnosti ve své vlastní zemi, to už vás nezajímá. Pokrytectví. Vyvěšování vlajky Tibetu a neustálé žvásty o absenci demokracie jsou také již folklór. Že sama EU je nedemokratická organizace, kde jediný volený orgán nemá zákonodárnou iniciativu a kde o lidech rozhodují cizí úředníci, které nemáme nejmenší možnost ovlivnit, to už se jaksi nezmiňuje. Pokrytectví. Společně s dalšími se trumfujete, kdo více dehonestuje prezidenta republiky za výrok o handicapovaných, který byl navíc zkreslen a vytržen z kontextu. A jaksi už zapomínáte, že to byla právě vláda vašeho premiéra, která ouředně uzdravovala invalidy a nemohoucí, brala jim invalidní důchody a příspěvky na péči a tím je uvrhla často do neřešitelné bídy a utrpení, a která chtěla pracujícím důchodcům vzít slevu na dani. Pokrytectví. Hlasitě podporujete skutečnost, že Česká republika posílá peníze svých daňových poplatníků na léčbu ukrajinských banditů, na vyzbrojování a vystrojování šílenců, kteří se vyžívají v střelbě na školy či nemocnice. A u nás zoufalí rodiče prosí o sbírání víček od petlahví, aby se jejich dítě dočkalo potřebné léčby, přestože tito celý život poctivě platili nařízené zdravotní pojištění. Pokrytectví. V touze po uznání cizáků jste papežštější nežli papež, voláte po sankcích proti Rusku ještě daleko tvrdších, než jaké už tak pomatené vedení EU a USA navrhuje. A nevidíte, že mnoho českých firem a jejich zaměstnanců se kvůli tomu dostává do existenčních potíží. Najdete odvahu jít do některé z těch rodin a sdělit, že důvodem nezaměstnanosti živitele rodiny je fakt, že jsme se přece museli zalíbit cizáckému protektorovi a že zájmy českého občana musely ustoupit stranou? Pokrytectví.
Vaše dnešní politická činnost spočívá na dvou pilířích – na kritice komunistů a na kritice Miloše Zemana. Boj proti komunismu je pro vás letitý evergreen. Jen bych vás upozornil na významnou skutečnost. Ačkoliv nejsem a nikdy nebudu příznivcem komunistické strany, ctím výsledky voleb. A v nich komunistická strana získala o 356870 hlasů více než vaše strana. Co si o sobě vůbec myslíte? Že jste pupek světa, který bude ostatním diktovat, koho smí a koho nesmí volit, kdo smí a kdo nesmí vládnout? To je poněkud svérázné pojetí demokracie, které zastáváte. Já si totiž až doposud myslel, že v demokracii prostě vládne ten, koho lidé volí a chtějí. A vás, nezlobte se na mě, lidé objektivně nechtějí, a proto nevolí. Smiřte se s tím. Jste řadová poslankyně zastupující marginální stranu. A kopáním kolem sebe opravdu nás, své někdejší voliče, zpět nepřivoláte.
Miloš Zeman je pak pro vás obrovskou porážkou. A pro vás, která jste toužila být protiváhou prezidenta, ale jaksi vám to nevyšlo, to pak musí být obzvláště kruté. Z velké části takzvané pravice se vyklubal klub elitářů, rozdělující národ na my, ti lepší, a vy, pakáž ze čtvrté cenové, která má právo tak akorát makat, držet hubu a posílat daně na opulentní hostinu elitářské kavárny. A ačkoliv jste dokázali přesvědčit mnoho lidí o tom, že správnou volbou se také oni stanou tou elitou, nedokázali jste jich přesvědčit dost. Volba Miloše Zemana nebyla primárně volbou Miloše Zemana jako osoby. Pro velkou část z nás, a já se za to nestydím, to byla především volba proti lidem jako jste vy či Karel Schwarzenberg. Proti lidem, kteří již zcela ztratili poslední zbytky soudnosti a poslední zbytky styku s realitou života běžného občana této země. A věřte mi, že neustálým bojem proti Miloši Zemanovi ohromíte možná pražskou kavárnu, věčné petenty, pravdolásku a menšinu dosud věrných. Kdybyste občas sestoupila z piedestalu elity národa, kam se samolibě stavíte, pak byste viděla, že boj proti Rusku, proti komunistům a proti Miloši Zemanovi opravdu není tím, co národ jako celek trápí.
Ale to vše, co jsem dosud napsal, ve mně vřelo, ale asi by mě nepřimělo napsat tento text. Pohár přetekl vaším výrokem o tom, že Česká republika by neměla platit prezidentu republiky cestu do Moskvy, kde se bude konat výročí konce druhé světové války. Nevím jak vy, milá dámo, ale já jsem Rudé armádě vděčný za to, že osvobodila tehdejší Československo od hrůz nacismu. Stejně jako jsem vděčný i Spojeným státům americkým. Sovětští vojáci umírali po milionech, abychom dnes měli v Evropě mír. Museli umírat, protože němečtí nacističtí fanatici toužili ovládnout celý svět. A my, Češi, my jsme tady neměli být. Ti lepší z nás měli otročit Němcům, ti horší pak měli poznat pohostinnost plynové komory či jiného účelného zařízení na likvidaci podlidí.
Quod licet Jovi, non licet bovi…. opět se ukazuje, jaký jste pokrytec. Němcům byly snahy nás vyhubit jako škodnou nejen velkoryse odpuštěny, oni jsou dokonce naši vzácní spojenci, a de facto v EU také naši páni a vládci. Oproti tomu okupace v roce 68, která rozhodně neměla za cíl nás vyhladit, je prezentována jako zlo všech zel, jako něco, co Rusům nikdy odpustit nesmíme. Bombardování Jugoslávie v roce 1999, při kterém po tisících umírali srbští civilisté, mělo humanitární charakter, jak řekl jeden z vašich velkých vzorů, a bylo zcela v pořádku. Ale připojení Krymu k Rusku, při kterém byla vyslyšena vůle lidí a při kterém nedošlo k žádnému krveprolití, bylo bezprecedentní porušení mezinárodního práva. A divíte se ještě jako malá naivní holčička, že stále více lidí tuto jednostrannou propagandu odmítá. Já nechci omlouvat historické zločiny, ale tak nějak jsem doufal, že tupé propagandě a překrucování dějin již odzvonilo. Já necítím nenávist vůči Němcům, vůči Američanům, ale ani vůči Rusům. Všechny tři státy vnímám jako tradiční partnery kulturní i obchodní. Ale nehodlám tupě lézt někomu do zadních partií tělesných, nehodlám překrucovat dějiny ani současnost a nehodlám se klanět před novými protektory.
Tedy – abyste věděla, jsem hrdý na to, že prezident České republiky pojede do Moskvy a že tam bude reprezentovat mou vlast (to je slovo, které pro vás eurohujery je slovem vulgárním, viďte). Já jsem neskonale vděčný, že mám štěstí žít v míru, a věřím, že ani váleční štváči doufající, že v případě konfliktu se na něj budou dívat z tepla parlamentů a generálních štábů, nám onen mír nevezmou. Jsem rád, že skončila i válka studená a rozhodně si nepřeji její návrat. Ale vy, pokud tak toužíte po boji, můžete klidně navléci plnou polní a vyrazit do první linie. Za předsedu Evropské komise a jeho rodinu! Jestli v pietním aktu vidíte oslavu Stalina či jestli do piety chcete míchat svůj mindrák z toho, že nejste a nebudete u moci, je to pouze váš osobní problém.
Nevážená paní Němcová, mimochodem, to, že nejste u moci, to je pro občany této země moc a moc dobře. Lidé této země potřebují více než jen laciný boj proti něčemu, ať už je to boj proti tomu či onomu. Oni potřebují něco tvořit. Pochopitelně jsou základem volby, ve kterých si vyberou, zda jejich budoucnost bude pravicová (a to bych byl moc rád, jenže pořádná pravicová strana, kde je?), levicová, středová, kapitalistická, komunistická, prozápadní, provýchodní či jaká. To je vůle lidí a tu je třeba respektovat. Ale lidé jako vy by měli jít k čertu. Šíříte jen zlo a nenávist, nic pozitivního nenabízíte a asi ani nabídnout nedokážete. Působíte spíše jako rozparáděná pavlačová tetka. A bohužel, vaše vystoupení nebývají, ke škodě všech, ani vtipná.
S neuctivým pozdravem
Josef Myslín
