Luděk Prokop
27. 3. 2015
Na dané téma již toho bylo napsáno mnoho a správná odpověď v mlze. Vždy se najde skupina odpůrců k čemukoli, co má být vykonáno k dobru občanů. V daném případě odpůrců konvoje neschopných přijmout teorii o „průjezdní“demonstraci odhodlání s nesobeckou připraveností USA, (co by jednoznačných vůdčích a nadřízených sil, ve spolku NATO), odhodlání přijít nám, občanům ČR, v případě náznaku napadení předem vytipovaným a určeným pachatelem, ku pomoci, a pokládat za nás životy.
A dejme na modlení, aby bohulibé počínání mírotvorných USA a jejich nezištná pomoc, neměla i u nás stejný výsledný efekt jaký byl dosažen na ulicích Fergusonu, Iráku, Libye, Afganistánu, Sýrie, Pakistánu, Somálska či Ukrajiny. Tedy všude, kde američtí vojáci slepě nenávidí a slepě zabíjí, čili dělají svou práci kdekoli, kde jsou lidé, kteří mají být zabiti. Což je americký způsob – jak pravil snajpr Chris Kyle – pro Ameriku opravdový hrdina, statečný voják, za kterým stojí celá Amerika.
Na druhé straně si připusťme, že za daných skutečností, kdy v případě ukrajinské krize, ani naši politici, ani masmédia u nás působící, ba ani naši váleční spojenci, prostě nikdo, nebere žádný zřetel na skutečnost – kde a na čí straně vlají prapory s fašistickými symboly, kde a na čí straně jsou zdviženy odkazy fašistických pohlavárů, kde a na čí straně jsou fašističtí zločinci prohlašování za národní hrdiny, by nebylo úplně košer zachovat se podobně, jako naši předchůdci 15. března, kdy z dobových snímků a záběrů lze spatřit vítání cizích vojsk, máváním a zdravením zdviženými pravicemi.
Tož nechejme velké bratry v klidu bez doprovodných gest či mávání, projíždět a „mírumilovně“ demonstrovat jejich odhodlání s radostí pomáhat druhým a obětovat se za ně. Nepleťme si demonstrativní projížďku s provokacemi souvisejícími s problémy Ruska a Ukrajinských fašistů, přestože Rusové by to za provokaci považovat mohli. Nicméně již dokázali překousnout více jiných a horších provokací. Dlužno dodat – v zájmu nás všech.
Neházejme vajíčka – je to ponižující jak pro zasažené, tak pro samotné anonymní házeče skryté v davu, nemávejme darovanými kartami jak cvičené opice, je to nedůstojné a stádní.
A neberme na lehkou váhu slova v prohlášení, pronesená Barakem Obamou : Musíme mít nejsilnější vojenskou sílu na světě a musíme, příležitostně, zkroutit ruce zemí, které by nedělaly to, co my potřebujeme, aby dělaly. Věřme, že patolízalské nadšené vítání projíždějících jednotek NATO, nejsou ničím, co by až tolik moc soudruzi z USA potřebovali, nehledě k tomu, že naše zem má nejspíš (viz státní sdělovací prostředky) zkroucené ruce více než dostatečně.
